Jednání, to je postaru "rok" – od slova rokovat. Soud při něm jedná s účastníky, vyslýchá svědky a provádí další důkazy, čímž získává podklady pro následné rozhodnutí.
Jednání je veřejné (pokud soud neurčí nebo zákon nestanoví jinak) a ústní. Týká se občanskoprávního řízení a též řízení ve správním soudnictví. V trestním řízení se nazývá hlavním líčením či veřejným zasedáním, podle toho, co je jeho náplní. Od slova jednání je odvozena slangová "jednačka", čili soudní síň určená pro jednání (též jednací síň).
Synonyma:
nejsou
Použití:
K jednání se žalobce nedostavil. Soud při dnešním jednání vyslechl dva svědky a odpoledne už vynesl rozsudek.
Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat.
V této rubrice Vzory nejčastějších podání vám zdarma přinášíme vzorové příklady různých písemností, se kterými se lidé obracejí na orgány činné v trestním řízení. Obsah rubriky se vytváří postupně, v rámci našich časových možností budeme stále přidávat další nové vzory podání.
Naším cílem není přinést stejné vzory podání, které lze najít na internetu nebo v mnoha knižních či elektronických publikacích. Tyto stránky jsou určeny především pro laickou veřejnost, a proto naší snahou je, aby jednotlivé vzory byly jednoduché, přehledné a srozumitelné. Nechceme vás zahlcovat pro laiky špatně srozumitelným jazykem. Jsme přesvědčeni, že právo je tu pro lidi, a proto by mělo být srozumitelné. Proto také jsou poskytovány tyto vzory zdarma. Pokud přesto chcete podání psané právnickou hantýrkou, kupte si některou ze zmíněných publikací anebo zajděte přímo za advokátem.
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Takto však nejsou shromažďovány a sdíleny osobní údaje (jméno, adresa, e-mailová adresa či telefonní číslo). SouhlasímVíce ...
