Polehčující a přitěžující okolnosti

Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat. 

Ústavní soud

Ústavní soud

Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a základních práv v České republice. Stojí mimo soustavu soudů a má široké pravomoci, které uplatňuje v řízeních týkajících se základní dělby moci ve státě (může například rozhodnout o zrušení právního předpisu nebo jeho části, o souladu mezinárodní smlouvy s Ústavou, o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu atd.) Těžiště jeho činnosti však leží v rozhodování o ústavních stížnostech. Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, má-li za to, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena na svých základních právech garantovaných zejména Ústavou (a tedy i Listinou základních práv a svobod). Podmínkou ovšem je, že stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. Ústavní soud sídlí v Brně. Zasedá v senátech nebo v plénu a rozhoduje nálezem (o podstatě věci) nebo usnesením.

Synonyma:

konstituční soud

Použití:

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části obchodního zákoníku, která upravuje vytěsnění drobných akcionářů. 

Trest odnětí svobody uložený v zahraničí může být vykonán i v české věznici

Český státní příslušník vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině (odsuzující stát) může být předán k výkonu tohoto trestu do České republiky na základě mezinárodní smlouvy, jejímž účastníkem je Česká republika, anebo na bezesmluvním základě při zaručení vzájemnosti, tj. pokud to připouští jak právo České republiky, tak právo odsuzujícího státu. Ve výjimečných případech (z humanitárních důvodů), jedná-li se o převzetí občana ČR s jeho souhlasem, lze cizozemské rozhodnutí v České republice uznat a vykonat i bez dalších podmínek.

Pokuta neboli peněžitý trest

V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.

Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.

Žádost o podmíněné zastavení trestního stíhání (vzor)

U trestných činů, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, může soud nebo státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání obviněného. Předpokladem je i skutečnost, že se obviněný k trestnému činu doznal, nahradil škodu, případně o náhradě škody uzavřel dohodu nebo učinil jiná opatření k náhradě škody (např. nahlásil věc pojišťovně, která za něj škodu uhradila).

Musím se jako poškozený dostavit k soudu?

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda je možné při soudním řízení rozhodnout bez přítomnosti poškozeného ? Jedná se o trestný čin. Pokud si poškozený doručovanou zásilku o předvolání nevyzvedl, hrozí mu nějaká pokuta ? Děkuji za odpověď.  

Zásadně lze při hlavním líčení rozhodnout bez poškozeného. Poškozený má právo, nikoliv povinnost, se účastnit hlavního líčení, a pokud toho nevyužije, je to jeho věc.Poškození jsou traumatizováni nejen skutečností, že jsou to právě oni, komu bylo trestným činem ublíženo, ale i skutečností, že musejí, a třeba i opakovaně, přijít na policii a k soudu, což jim bezpochyby není příjemné. Na druhou stranu, jestli chtějí, aby pachatel byl usvědčen a potrestán, aby nemohl škodit dále, musejí se překonat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.  Na druhou stranu, ten, kdo je v trestním řízení poškozeným, ve většině případů bývá i důležitým svědkem. Pokud tedy poškozený je k soudu předvolán zároveň jako svědek, je jeho povinností se dostavit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí uložení pořádkové pokuty do výše až 50.000,- Kč, která může být ukládána i opakovaně. Navíc vás soud může nechat předvést policií, takže kromě pokuty budete mít ještě ostudu mezi sousedy nebo spolupracovníky, záleží, kde si vás policisté vyzvednou. Pokud si poškozený zásilku nevyzvedl na poště, záleží další postup soudu zase na tom, zda poškozeného potřebuje vyslechnout jako svědka, či nikoliv. Pokud není třeba poškozeného vyslýchat, nenutí nic soud k tomu, aby se snažil nějak donutit poškozeného k vyzvednutí zásilky. Pokud si ovšem obsílku nepřevezme poškozený, kterého je třeba vyslechnout jako svědka, soud může opět za poškozeným poslat policisty a pokud dojde k závěru, že poškozený si zásilku nevyzvedl úmyslně, může mu opět být uložena výše uvedená pořádková pokuta.