Jak dlouho předem musím dostat předvolání k soudu?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je-li zákonem stanovená lhůta, kdy se má člověk pozvaný na soudní jednání, nejpozději dozvědět stanovený termín. Je to nejméně 15 dnů před soudním jednáním nebo to může být i kratší doba? Děkuji za odpověď.  

Trestní řád zná dva základní typy soudních jednání – hlavní líčení a veřejné zasedání. Pro každý z těchto typů pak upravuje i to, s jakým předstihem mají být jednotlivé osoby k jednání předvolávány.

číst celé ...      

Uplatnění nároku na náhradu škody (vzor)

Poškozený má právo v trestním řízení  požadovat na obviněném náhradu škody, která mu byla způsobena trestnou činností. Uplatnit právo na náhradu škody může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení, nejpozději však před tím, než je zahájeno dokazování v hlavním líčení před soudem, zpravidla tedy než začne soud vyslýchat obžalovaného.

číst celé ...      

Vzory nejčastějších podání v trestním řízení

V této rubrice Vzory nejčastějších podání vám zdarma přinášíme vzorové příklady různých písemností, se kterými se lidé obracejí na orgány činné v trestním řízení. Obsah rubriky se vytváří postupně, v rámci našich časových možností budeme stále přidávat další nové vzory podání.

Naším cílem není přinést stejné vzory podání, které lze najít na internetu nebo v mnoha knižních či elektronických publikacích. Tyto stránky jsou určeny především pro laickou veřejnost, a proto naší snahou je, aby jednotlivé vzory byly jednoduché, přehledné a srozumitelné. Nechceme vás zahlcovat pro laiky špatně srozumitelným jazykem. Jsme přesvědčeni, že právo je tu pro lidi, a proto by mělo být srozumitelné. Proto také jsou poskytovány tyto vzory zdarma. Pokud přesto chcete podání psané právnickou hantýrkou, kupte si některou ze zmíněných publikací anebo zajděte přímo za advokátem.

Ještě, než svůj dopis pošlete, bude se vám možná hodit i náš článek Jak správně psát a telefonovat na soud

Jednotlivé vzory podání:

číst celé ...      

Soudy

soudy

V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.


Synonyma:

nejsou

Použití:

obvyklé

číst celé ...      

Rozhodování soudu v přípravném řízení trestním

Rozhodování soudu v přípravném řízení trestním

(Rigorózní práce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy – stav dle právní úpravy k 31.3. 2003)

číst celé ...      

Orgány činné v trestním řízení

Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.

číst celé ...