Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.
Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je-li zákonem stanovená lhůta, kdy se má člověk pozvaný na soudní jednání, nejpozději dozvědět stanovený termín. Je to nejméně 15 dnů před soudním jednáním nebo to může být i kratší doba? Děkuji za odpověď.
Trestní řád zná dva základní typy soudních jednání – hlavní líčení a veřejné zasedání. Pro každý z těchto typů pak upravuje i to, s jakým předstihem mají být jednotlivé osoby k jednání předvolávány.
Poškozený má právo v trestním řízení požadovat na obviněném náhradu škody, která mu byla způsobena trestnou činností. Uplatnit právo na náhradu škody může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení, nejpozději však před tím, než je zahájeno dokazování v hlavním líčení před soudem, zpravidla tedy než začne soud vyslýchat obžalovaného.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda je možné při soudním řízení rozhodnout bez přítomnosti poškozeného ? Jedná se o trestný čin. Pokud si poškozený doručovanou zásilku o předvolání nevyzvedl, hrozí mu nějaká pokuta ? Děkuji za odpověď.
Zásadně lze při hlavním líčení rozhodnout bez poškozeného. Poškozený má právo, nikoliv povinnost, se účastnit hlavního líčení, a pokud toho nevyužije, je to jeho věc.Poškození jsou traumatizováni nejen skutečností, že jsou to právě oni, komu bylo trestným činem ublíženo, ale i skutečností, že musejí, a třeba i opakovaně, přijít na policii a k soudu, což jim bezpochyby není příjemné. Na druhou stranu, jestli chtějí, aby pachatel byl usvědčen a potrestán, aby nemohl škodit dále, musejí se překonat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Na druhou stranu, ten, kdo je v trestním řízení poškozeným, ve většině případů bývá i důležitým svědkem. Pokud tedy poškozený je k soudu předvolán zároveň jako svědek, je jeho povinností se dostavit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí uložení pořádkové pokuty do výše až 50.000,- Kč, která může být ukládána i opakovaně. Navíc vás soud může nechat předvést policií, takže kromě pokuty budete mít ještě ostudu mezi sousedy nebo spolupracovníky, záleží, kde si vás policisté vyzvednou. Pokud si poškozený zásilku nevyzvedl na poště, záleží další postup soudu zase na tom, zda poškozeného potřebuje vyslechnout jako svědka, či nikoliv. Pokud není třeba poškozeného vyslýchat, nenutí nic soud k tomu, aby se snažil nějak donutit poškozeného k vyzvednutí zásilky. Pokud si ovšem obsílku nepřevezme poškozený, kterého je třeba vyslechnout jako svědka, soud může opět za poškozeným poslat policisty a pokud dojde k závěru, že poškozený si zásilku nevyzvedl úmyslně, může mu opět být uložena výše uvedená pořádková pokuta.
orgány činné v trestním řízení
Orgány činnými v trestním řízení jsou jednak policie (ve fázi vyšetřování trestné činnosti), jednak státní zástupce (dozoruje vyšetřování a reprezentuje obžalobu v řízení před soudem) a také soud (který rozhoduje o vině a trestu).
Synonyma:
nejsou, lze použít některý ze shora uvedených užších termínů
Použití:
Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byla trestná činnost řádně objasněna.
Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
