Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat.
Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.
Obecně prospěšné práce jsou jedním z alternativních trestů. Lze jej uložit pachateli úmyslného trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let nebo pachateli nedbalostního trestného činu. Trest se ukládá v rozpětí od 50 do 300 hodin (podle starého trestního zákona účinného do 31.12. 2009 v rozpětí od 50 do 400 hodin) v závislosti na závažnosti trestného činu a osobě pachatele.
Jestliže je rozsudek pravomocný, je závazný pro všechny a nelze jej již měnit (kromě výjimek na základě mimořádných opravných prostředků) . Rozsudek soudu prvního stupně je pravomocný tehdy, jestliže se všechny osoby, oprávněné podat odvolání, práva odvolání vzdaly nebo odvolání nepodaly v zákonem stanovené osmidenní lhůtě anebo již podané odvolání vzaly zpět. Jestliže proti rozsudku bylo podáno odvolání, které nebylo vzato zpět, je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný okamžikem, kdy odvolací soud zamítne odvolání.
V některých případech trestní zákon spojuje naplnění skutkové podstaty trestného činu použitím zbraně pachatelem trestného činu. Ve většině případů pak použití zbraně má značný vliv na nárůst trestní sazby za daný trestný čin.
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.