Právo je obor, v němž jsou velmi často užívány latinské výrazy. Některé jsou používány proto, že jimi lze jednoduše vyjádřit skutečnost, kterou by bylo třeba v českém jazyce složitě opisovat a takové výrazy jsou často přejímány i širší veřejností. V jiných případech, zejména advokáti používají latinské obraty, aby svým klientům dokázali, že opravdu vystudovali vysokou školu a že hájit jejich zájmy není nic jednoduchého. Z tohoto důvodu se pak některá soudní jednání stávají spíše divadlem určeným pro neprávníky, než konstruktivním řešením sporu. Latinských právnických výrazů jsou stovky, u většiny z nich však ani zkušení právníci neznají jejich přesný význam a proto se nepoužívají. V následujícím článku jsou uvedeny latinské termíny, které jsou nejčastěji používané v trestním řízení.
Jedná se o ochranné opatření, nikoliv o trest. Ukládá se pachatelům, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s nějakou chorobou či poruchou nebo v souvislosti se zneužíváním nějaké návykové látky. Nejčastěji se jedná o ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické, sexuologické, psychiatrické apod.
Promlčením, tedy uplynutím promlčecí doby, zaniká trestnost činu . Délka promlčecí doby je závislá na výši trestní sazby konkrétního trestného činu a činí dvacet let, patnáct let, pět let nebo tři roky. Platí, že čím závažnější trestný čin, tím delší zkušební doba. Některé zvlášť závažné trestné činy se však nepromlčují nikdy.
Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.
