Trestní právo v kostce (shrnutí pro studenty středních škol)

Trestní právo je  jedním z oborů veřejného práva, tj. neupravuje vztahy mezi fyzickými (případně právnickými) osobami, ale upravuje mocenské zásahy státu do práv a povinností fyzických a právnických osob v případě že se stal trestný čin, resp. Je-li dáno důvodné podezření, že se stal trestný čin.

Přísedící

přísedící

Přísedící představují v rozhodovací činnosti soudů laický prvek. Zasedají v senátu společně se soudcem při projednávání pracovněprávních sporů a věcí v prvoinstanční trestní agendě. Odvolací senáty jsou však tvořeny jen profesionálními soudci. Přísedícím může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let. Přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů).

Synonyma:

laický soudce, soudce z lidu

Použití:

O vině a trestu rozhoduje v trestním řízení celý senát složený ze soudce a dvou přísedících. Přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.
 

Jak správně psát a telefonovat na soud

Soud je při komunikaci s veřejností úřad jako každý jiný a mívá občas poměrně složitou organizaci. Když se pak člověk chce s úřadem domluvit, bývá to někdy těžké, protože ne vždy se obyčejný člověk umí obrátit na toho správného úředníka tím správným způsobem. Tento článek vám má ve stručnosti pomoci při písemném a telefonickém styku se soudy.

Soudy

soudy

V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.

Synonyma:

nejsou

Použití:

obvyklé

Samosoudce

samosoudce

Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.

Synonyma:

soudce

Použití:

O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát. 

Soudní řád správní

soudní řád správní

Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.

Synonyma:

nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.

Použití:

Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.