Výklad pojmů trestního řízení
V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.
Předseda soudu
předseda soudu
Slovy zákona (o soudech a soudcích) je předseda orgánem státní správy soudů. Fungování soudů se totiž děje na dvou úrovních; jednak to je výkon soudnictví, který provádějí nezávislí soudci (nezávislí v tom smyslu, že rozhodují toliko na základě zákona a nikoliv na příkaz) a jednak je to správa soudnictví, tedy záležitosti týkajícíse hospodaření soudů. Úkolem předseda soudu je zajišťování toho, aby bylo kde soudit, aby měl kdo soudit, jinými slovy řídí všechny ekonomické, personální a organizační záležitosti. Předseda soudu nesmí z titulu své funkce zasahovat do jednotlivých soudních řízení. Nemůže soudcům přikazovat, jak mají vést řízení, nemůže ani měnit nebo rušit soudní rozhodnutí. Zkrátka a dobře není v žádném případě odvolacím orgánem. Je prostě soudním manažerem odpovědným za řádný chod „firmy“.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Žalovaný si stěžoval u předsedy soudu na rozsudek, se kterým nesouhlasil; předseda jej ale poučil, že není v jeho pravomoci zasahovat do soudních řízení a že proti rozsudku mohl žalovaný podat odvolání.
Soudy
soudy
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
Synonyma:
nejsou
Použití:
obvyklé
Soudní řád správní
soudní řád správní
Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.
Použití:
Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Jakým způsobem se přidělují spisy konkrétním soudcům
Ke každému soudu přicházejí denně stovky nových žalob, exekučních návrhů, obžalob a návrhů na potrestání a dalších podání, která jsou důvodem k založení nového spisu. Každé takové podání přijde nejprve do podatelny soudu.
Řízení soudní
řízení soudní
Soudní řízení je proces, vedoucí k rozhodnutí soudu v konkrétní věci. V zásadě rozlišujeme řízení ve věcech občanskoprávních, řízení ve věcech trestních, a řízení ve správním soudnictví, každé z nich má jiný průběh a také jiný výsledek. Zvláštní druh řízení probíhá u nejvyšších soudů a u Ústavního soudu. V řízení soud činí řadu úkonů: například v občanskoprávním řízení soud přijme od žalobce žalobu, zašle ji žalovanému, počká na jeho vyjádření, nařídí ve věci jednání, vyhlásí rozsudek, který posléze doručí účastníkům řízení, vyčká, zda se účastníci odvolají a pokud ano, zašle spis odvolacímu soudu, atd. V trestním řízení nejprve probíhá vyšetřování, poté státní zástupce sepíše a podá soudu obžalobu, která je předmětem řízení před soudem v tzv. hlavním líčení.
Synonyma:
spor (pouze v občanskoprávních věcech sporných), proces
Použití:
Soudní řízení skončilo už po dvou měsících – žalobce vzal žalobu zpět. Během soudního řízení proběhlo celkem šest jednání, než byl vyhlášen rozsudek.
