Trestní právo v kostce (shrnutí pro studenty středních škol)

Trestní právo je  jedním z oborů veřejného práva, tj. neupravuje vztahy mezi fyzickými (případně právnickými) osobami, ale upravuje mocenské zásahy státu do práv a povinností fyzických a právnických osob v případě že se stal trestný čin, resp. Je-li dáno důvodné podezření, že se stal trestný čin.

číst celé ...      

Přísedící

přísedící

Přísedící představují v rozhodovací činnosti soudů laický prvek. Zasedají v senátu společně se soudcem při projednávání pracovněprávních sporů a věcí v prvoinstanční trestní agendě. Odvolací senáty jsou však tvořeny jen profesionálními soudci. Přísedícím může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let. Přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů).

 

Synonyma:

laický soudce, soudce z lidu

Použití:

O vině a trestu rozhoduje v trestním řízení celý senát složený ze soudce a dvou přísedících. Přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.
 

číst celé ...      

Jak správně psát a telefonovat na soud

Soud je při komunikaci s veřejností úřad jako každý jiný a mívá občas poměrně složitou organizaci. Když se pak člověk chce s úřadem domluvit, bývá to někdy těžké, protože ne vždy se obyčejný člověk umí obrátit na toho správného úředníka tím správným způsobem. Tento článek vám má ve stručnosti pomoci při písemném a telefonickém styku se soudy.

číst celé ...      

Řízení občanskoprávní

řízení občanskoprávní

Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.

 

Synonyma:

civilní řízení, spor

Použití:

Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
 

číst celé ...      

Samosoudce

samosoudce

Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.

 

 

Synonyma:

soudce

Použití:

O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát. 

číst celé ...      

Soudní řád správní

soudní řád správní

Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.

 

Synonyma:

nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.

Použití:

Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
 

číst celé ...