Obžalovaným je ten, kdo stojí před soudem na základě podané obžaloby. Jde tedy o stranu trestního řízení. Obžalovaný může mít (a v některých případech dokonce musí) obhájce, kterým může být pouze advokát. Pokud řízení neskončí některým z méně častých způsobů, vyslechne si obžalovaný v závěru hlavního líčení rozsudek, který jej buď zprostí obžaloby, nebo naopak uzná vinným a současně uloží trest.
Synonyma:
nejsou, ale lze použít slovo obviněný, což je obecnější termín
Použití:
Obžalovaný se k soudu nedostavil a skrývá se, trestní řízení je tedy vedeno proti uprchlému. Obžalovanému byl za drobné krádeže uložen trest sta hodin obecně prospěšných prací.
Rozhodnutí soudu může mít různou podobu: v občanskoprávních věcech to je usnesení, rozsudek nebo platební rozkaz, v trestních věcech rovněž usnesení a rozsudek a dále trestní příkaz. Ústavní soud rozhoduje nálezem (ve věci samé) nebo usnesením. Rozhodnutí má vždy výrokovou část (tam se dozvídáme, jak soud rozhodl) a většinou též odůvodnění (proč tak rozhodl). Na závěr je uvedeno poučení o opravných prostředcích. Některá rozhodnutí je třeba vyhotovit písemně (rozsudky), jiná se pouze vyhlašují (usnesení, jimiž se upravuje průběh řízení). Rozhodnutí je možné vynést, učinit, vydat a také přijmout.
Synonyma:
nejsou, lze použít konkrétní typ rozhodnutí
Použití:
Kromě odsuzujících rozsudků soudy vydávají v trestních věcech denně stovky dílčích rozhodnutí.
Odsouzený je ten, kdo byl v trestním řízení pravomocně shledán vinným (byl proti němu vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci).
Synonyma:
nejsou, obecnější výrazy jsou obžalovaný nebo obviněný
Použití:
Odsouzený požádal o podmínečné propuštění z výkonu trestu. Na odsouzeného, kterému byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a který se osvědčil, se hledí, jako by nebyl odsouzen.
Odvolání je řádným opravným prostředkem (na rozdíl od dovolání, které je tzv. mimořádným opravným prostředkem). Je možné jej podat takřka proti všem rozhodnutím soudu učiněným v první instanci, ať už v občanskoprávních, nebo v trestních věcech. Soudní přezkum rozhodnutí je totiž v ČR dvojinstanční, což znamená, že rozhodnutí okresního soudu je obvykle přezkoumatelné krajským soudem a rozhodnutí krajského soudu (ale jen to prvoinstanční, tedy například v trestním řízení o závažném trestném činu nebo v občanskoprávním řízení věci ochrany osobnosti) přezkoumává vrchní soud. Odvolací soud rozhoduje v občanskoprávních věcech tak, že rozhodnutí nižšího soudu potvrzuje, ruší nebo mění. V trestních věcech se pak nepotvrzuje, ale buď je v důsledku odvolání rozhodnutí nižšího soudu zrušeno nebo změněno, nebo se odvolání zamítne. V trestním řízení existuje ještě jako řádný opravný prostředek stížnost; tou se napadají usnesení (proti rozsudkům, jak výše uvedeno, se podává odvolání).
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnější výraz opravný prostředek
Použití:
Obžalovaný se ihned po vynesení rozsudku odvolal. V občanskoprávních věcech se proti rozsudku lze odvolat do patnácti dnů od jeho doručení.
Trestní řád je zákonem č. 141/1961 Sb. Jeho obsahem jsou pravidla trestního řízení, od vyšetřování trestného činu přes hlavní líčení až po výkon trestu. Druhým trestním kodexem je trestní zákon, který popisuje jednotlivé trestné činy a tresty.
Synonyma:
lze použít obecnějších výrazů trestní kodex, procesní předpis, procesní norma
Použití:
Podle trestního řádu musí být usnesení, kterým se zahajuje trestní stíhání, doručeno obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu.
