Státní zástupce

 státní zástupce

Jde vlastně o někdejšího prokurátora. Státní zástupce je jedním z orgánů činných v trestním řízení. Vykonává dozor nad policií při vyšetřování trestné činnosti a má-li o trestné činnosti obviněného dostatek podkladů, podává na něj k soudu obžalobu. Při hlavním líčení je jeho úkolem prokázat vinu obžalovaného.

Synonyma:

nejsou, ve smyslu strany trestního řízení lze použít výrazu obžaloba

Použití:

Státní zástupce poukázal ve své závěrečné řeči na úplné přiznání obžalovaného a navrhl, aby mu soud uložil trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné sazby.
 

Řízení trestní

řízení trestní

Trestní řízení má specifický charakter. Jeho jediným cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej spáchal a o jaký trestný čin jde, a pachatele poté spravedlivě potrestat. Teorie praví, že řízení je zejména v jeho vyšetřovací fázi ovládáno inkviziční zásadou, což znamená, že policie za dozoru státního zástupce vyhledává všechny důkazy, které se věci týkají, a činí tak z úřední povinnosti, jakmile se dozví, že byl spáchán trestný čin. Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení. Pokud však na takového dlužníka podám trestní oznámení, bude celou věc šetřit policie a já už, ani jako poškozený, nebudu mít v podstatě možnost, jak trestnímu stíhání zabránit – celá věc bude v režii orgánů činných v trestním řízení, které budou postupovat zcela samostatně. Dlužník pak může být klidně odsouzen za podvod, což ovšem vůbec neznamená, že mu soud také přikáže zaplatit mi dluh (stát se to může, ale také nemusí). Znovu opakuji: v trestním řízení nejde o nic jiného, než o zjištění pachatele trestného činu a jeho potrestání. Proto jsou trestnými činy jen nejzávažnější protizákonná jednání, jako krádež nebo vražda. Nezaplacení nájemného nebo jízda v tramvaji načerno trestnými činy nejsou. Trestní řízení se zahajuje tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozví, že byl spáchán trestný čin (jejich výčet nalezneme v trestním zákonu). Jakmile se policie dozví, kdo trestný čin spáchal, zahájí trestní stíhání konkrétního pachatele. Poté, co jsou shromážděny všechny důkazy, podá státní zástupce, který do té doby dozíral nad vyšetřováním, soudu obžalobu (neplést s žalobou v občanskoprávním řízení!). V obžalobě potom tvrdí, že ten a ten spáchal trestný čin, což je doloženo těmi a těmi důkazy. Soud poté provede hlavní líčení, kde celou věc veřejně a ústně projedná za účasti všech stran (státního zástupce, obžalovaného, poškozeného). Hlavní líčení končí vynesením rozsudku o vině a trestu, nebo rozsudku zprošťujícího (obžalovaný je zproštěn obžaloby).

Synonyma:

trestní proces, trestní stíhání (má o něco užší význam)

Použití:

Trestní řízení skončilo odložením věci, pachatel nebyl nikdy zjištěn. 

Procesní předpisy

procesní předpisy

Procesní předpisy jsou zákony (a případně též prováděcí předpisy, jakým je například jednací řád pro okresní a krajské soudy) upravující soudní řízení čili soudní proces.

Občanský soudní řád upravuje občanskoprávní řízení, trestní řád řízení trestní, soudní řád správní řízení ve správním soudnictví. Opakem procesních předpisů jsou takzvané hmotněprávní předpisy, které upravují práva a povinnosti osob obecně; příkladem je občanský zákoník, upravující např. právo vlastnické, náležitosti smluv pod.

Synonyma:

procesní normy, předpisy upravující řízení, soudní řády

Použití:

Náležitosti návrhu adresovaného soudu upravuj příslušné procesní předpisy.
 

Ochrana osobnosti

ochrana osobnosti

Řízení o ochraně osobnosti je velmi specifické. Je osobnosti založeno na tom, že každý má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy. Každá fyzická osoba se pak u soudu může domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásah do práva na ochranu osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. V případě, že by zadostiučinění (zejména omluva) nebyla dostatečná, může soud rozhodnout o náhradě nemajetkové újmy v penězích. Nemajetková újma se v právnickém jazyce liší od škody. Jde vlastně o jakési „duševní bolestné“ za to, že byla neoprávněným zásahem snížena důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti. Řízení o ochranu osobnosti je jedním z druhů občanskoprávního řízení.

Synonyma:

ochrana soukromí, ochrana důstojnosti

Použití:

Herečka se po zveřejnění soukromých fotografií domáhá ochrany osobnosti.
 

Dovolání

dovolání

Dovolání je tzv. mimořádným opravným prostředkem. Lze jím napadnout některá již pravomocná rozhodnutí (odvolacího soudu). To platí jak pro řízení občanskoprávní tak pro řízení trestní. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutno podotknout, že mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá mimo jiné právě v tom, že jím nelze napadnout každé rozhodnutí odvolacího soudu; možnost podat dovolání je procesními předpisy značně zúžena. Obecně platí, že v dovolacím řízení musí být dovolatel zastoupen advokátem.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Žalovaný se domnívá, že řízení u obou soudů trpělo procesními vadami, proto podal proti rozsudku krajského soudu dovolání. Nejvyšší soud velkou část dovolání odmítá.
 

Zcizení

zcizení

Zcizení je převedením vlastnického práva, a to jakoukoliv formou (například darováním nebo prodejem). Něco jiného je odcizení věci (=krádež).

Synonyma:

převod vlastnictví

Použití:

Obžalovaný zcizoval majetek společnosti, ačkoliv  za něj nikdy nedostal odpovídající protihodnotu. Žalobce nemůže po žalovaném žádat vrácení věci, pokud ji žalovaný v mezidobí dále zcizil.