Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.
Synonyma:
civilní řízení, spor
Použití:
Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
Náhradu nemajetkové újmy (zásadně v penězích) lze žádat v řízení o ochranu osobnosti, které projednávají na základě podané žaloby krajské soudy. Náhrada nemajetkové újmy není totéž, co náhrada škody. Jde o morální satisfakci vyplacenou v penězích v případě, že byla zásadním způsobem snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, a pokud nemateriální zadostiučinění (omluva) není postačující.
Po nepovedeném lékařském zákroku se žalobce musel vzdát své slibné dráhy hudebníka, soud mu proto přisoudil také náhradu nemajetkové újmy ve výši pět set tisíc korun.
Současný trestní zákon je zákonem č. 140/1961 Sb. Obsahuje ustanovení, která se týkají definice trestného činu, jednotlivých trestů a jiných opatření, a zejména skutkové podstaty jednotlivých trestných činů. Z trestního zákona je proto možné se dozvědět, jaké jednání je trestným činem a jaký trest za něj hrozí. Druhým trestním kodexem je trestní řád, který popisuje pravidla trestního řízení.
Synonyma:
lze použít obecnějšího výrazu trestní kodex
Použití:
Podle trestního zákona je za vraždu možné uložit i výjimečný trest.
Soudní znalec je v podstatě specifický druh svědka, který nevypovídá o tom, co sám
viděl nebo zažil, ale vyjadřuje se čistě k odborným problémům, a to buď ústně,
nebo častěji formou znaleckého posudku. Znalce může přibrat do řízení soud, ale
znalecký posudek může soudu předložit i kterákoliv ze stran z vlastní
iniciativy. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
Synonyma:
soudní expert, odborník (v oboru)
Použití:
K ověření pravosti podpisu přibral soud do řízení soudního znalce z oboru písmoznalectví.
Rozhodnutí soudu může mít různou podobu: v občanskoprávních věcech to je usnesení, rozsudek nebo platební rozkaz, v trestních věcech rovněž usnesení a rozsudek a dále trestní příkaz. Ústavní soud rozhoduje nálezem (ve věci samé) nebo usnesením. Rozhodnutí má vždy výrokovou část (tam se dozvídáme, jak soud rozhodl) a většinou též odůvodnění (proč tak rozhodl). Na závěr je uvedeno poučení o opravných prostředcích. Některá rozhodnutí je třeba vyhotovit písemně (rozsudky), jiná se pouze vyhlašují (usnesení, jimiž se upravuje průběh řízení). Rozhodnutí je možné vynést, učinit, vydat a také přijmout.
Synonyma:
nejsou, lze použít konkrétní typ rozhodnutí
Použití:
Kromě odsuzujících rozsudků soudy vydávají v trestních věcech denně stovky dílčích rozhodnutí.
Trestní řád je zákonem č. 141/1961 Sb. Jeho obsahem jsou pravidla trestního řízení, od vyšetřování trestného činu přes hlavní líčení až po výkon trestu. Druhým trestním kodexem je trestní zákon, který popisuje jednotlivé trestné činy a tresty.
Synonyma:
lze použít obecnějších výrazů trestní kodex, procesní předpis, procesní norma
Použití:
Podle trestního řádu musí být usnesení, kterým se zahajuje trestní stíhání, doručeno obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu.
