Senát soudní

senát soudní

Soudní senát je tvořen buď soudcem a přísedícími, nebo jen soudci. Viz též samosoudce, přísedící.

 

Synonyma:

nejsou

Použití:

Závažnou trestnou činnost projednává soud v senátu; přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.

 

číst celé ...      

Odsouzený

odsouzený

Odsouzený je ten, kdo byl v trestním řízení pravomocně shledán vinným (byl proti němu vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci).
 

 

Synonyma:

nejsou, obecnější výrazy jsou obžalovaný nebo obviněný

Použití:

Odsouzený požádal o podmínečné propuštění z výkonu trestu. Na odsouzeného, kterému byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a který se osvědčil, se hledí, jako by nebyl odsouzen.
 

číst celé ...      

Hlavní líčení

hlavní líčení

Hlavní líčení je fáze trestního řízení, kdy je věc veřejně projednávána před soudem. Odpovídá výrazu jednání používanému v občanskoprávním řízení. Hlavní líčení začíná přečtením obžaloby. Poté soud provádí potřebné důkazy (např. vyslýchá svědky, čte listiny). Hlavní líčení je obvykle ukončeno vynesením rozsudku – buď rozsudku odsuzujícího (obžalovaný je vinen) nebo zprošťujícího (obžalovaný se zprošťuje obžaloby). Obžalovaný může být (a v některých případech musí) při hlavním líčení zastoupen obhájcem. Stranu obžaloby zastupuje státní zástupce. Pokud není možné ukončit hlavní líčení v jediný den, je možné je odročit.

 

Synonyma:

jednání

Použití:

Soud vyslechl během desetidenního hlavního líčení na třicet svědků. U krajského soudu dnes začne hlavní líčení s Josefem Novákem, kterého obžaloba viní z rozsáhlých podvodů.
 

číst celé ...      

Řízení trestní

řízení trestní

Trestní řízení má specifický charakter. Jeho jediným cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej spáchal a o jaký trestný čin jde, a pachatele poté spravedlivě potrestat. Teorie praví, že řízení je zejména v jeho vyšetřovací fázi ovládáno inkviziční zásadou, což znamená, že policie za dozoru státního zástupce vyhledává všechny důkazy, které se věci týkají, a činí tak z úřední povinnosti, jakmile se dozví, že byl spáchán trestný čin. Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení. Pokud však na takového dlužníka podám trestní oznámení, bude celou věc šetřit policie a já už, ani jako poškozený, nebudu mít v podstatě možnost, jak trestnímu stíhání zabránit – celá věc bude v režii orgánů činných v trestním řízení, které budou postupovat zcela samostatně. Dlužník pak může být klidně odsouzen za podvod, což ovšem vůbec neznamená, že mu soud také přikáže zaplatit mi dluh (stát se to může, ale také nemusí). Znovu opakuji: v trestním řízení nejde o nic jiného, než o zjištění pachatele trestného činu a jeho potrestání. Proto jsou trestnými činy jen nejzávažnější protizákonná jednání, jako krádež nebo vražda. Nezaplacení nájemného nebo jízda v tramvaji načerno trestnými činy nejsou. Trestní řízení se zahajuje tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozví, že byl spáchán trestný čin (jejich výčet nalezneme v trestním zákonu). Jakmile se policie dozví, kdo trestný čin spáchal, zahájí trestní stíhání konkrétního pachatele. Poté, co jsou shromážděny všechny důkazy, podá státní zástupce, který do té doby dozíral nad vyšetřováním, soudu obžalobu (neplést s žalobou v občanskoprávním řízení!). V obžalobě potom tvrdí, že ten a ten spáchal trestný čin, což je doloženo těmi a těmi důkazy. Soud poté provede hlavní líčení, kde celou věc veřejně a ústně projedná za účasti všech stran (státního zástupce, obžalovaného, poškozeného). Hlavní líčení končí vynesením rozsudku o vině a trestu, nebo rozsudku zprošťujícího (obžalovaný je zproštěn obžaloby).

 

Synonyma:

trestní proces, trestní stíhání (má o něco užší význam)

Použití:

Trestní řízení skončilo odložením věci, pachatel nebyl nikdy zjištěn. 

 

číst celé ...      

Legislativa, legislativní

legislativa, legislativní

Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný. Dosaďte do věty "podle platné legislativy se jezdí vpravo" a pochopíte, proč je takové vyjádření nesmyslné. Výrazu "legislativa" se totiž chybně dává význam "právní předpisy". A hned to zní lépe: podle českých právních předpisů se jezdí vpravo.

 

Synonyma:

(legislativa=) zákonodárství, zákonodárná moc, normotvorba, proces tvorby práva

Použití:

Česká legislativa je nepružná (=způsob přijímání zákonů je nepružný). Legislativní proces je komplikovaný.
 

číst celé ...      

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva je evropským strážcem základních práv a tedy obdobou Ústavního soudu pro ČR. Jeho vznik je výsledkem iniciativy Rady Evropy, což je mezivládní organizace zaštiťující základní evropské hodnoty. V pravomoci soudu je řešit stížnosti na porušení evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je většina evropských států (včetně ČR) vázána. Úmluva o lidských právech přitom upravuje řadu základních práv a svobod, např. právo na život, svobodu a osobní bezpečnost, na spravedlivý proces, náboženskou svobodu nebo svobodu projevu, zákaz mučení či diskriminace. V řízení o stížnosti rozhoduje Evropský soud pro lidská práva otázku, zda byla nebo nebyla signatářským státem porušena základní práva stěžovatele. Pokud zjistí, že se tak stalo, může stěžovateli přiznat přiměřené zadostiučinění. Soud sídlí ve Štrasburku. Odlišnou institucí je Evropský soudní dvůr coby nejvyšší soudní orgán Evropské unie.

 

Synonyma:

nejsou

Použití:

Vlastníci domů s regulovaným nájemným se obrátili se stížností na Evropský soud pro lidská práva; domnívají se totiž, že v České republice jsou porušovány základní principy vlastnického práva.
 

číst celé ...      

Strana 1 / 111234567...Poslední »