Stručný průvodce novináře soudní terminologií

Stručný průvodce novináře soudní terminologií
Sestavil Mgr. Michal Strnad, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové


Úvodem

Jazyk právníků je povětšinou nesrozumitelný a uchu protivný. Libuje si v přehršli podstatných jmen a nezná synonyma. Používá dlouhá souvětí s vnořenými vedlejšími větami, ve kterých se laik posléze utopí. Takto je alespoň právničtina vnímána veřejností. Každý  žurnalista potom bere za svoji svatou povinnost předat čtenáři příběhy ze soudní síně v co nejsrozumitelnější podobě, má to často za následek zmatení pojmů a následně i čtenáře samotného. Vina však rozhodně neleží jen na bedrech zástupců médií. Naopak, hledejme ji stejnou měrou také u soudů a jejich reprezentantů, kteří rezignují na srozumitelné vyjadřování a tu z exhibicionismu, tu z nedostatku komunikačních dovedností popírají, že i právnická čeština je jen češtinou, a tedy nám všem společným mateřským jazykem.

Platí, že každý má znát právo a že neznalost zákona neomlouvá. Něco člověk pochytí ve škole, něco z každodenní zkušenosti, velký vliv na utváření právního vědomí ale mají média. Ačkoliv mnozí argumentují tím, že není úkolem tisku a televize vychovávat či dokonce vzdělávat čtenáře a diváka, nemění to nic na skutečnosti, že média právní vědomí aktivně vytvářejí a stejně tak deformují v případě, že neopatrně manipulují s právní terminologií. Ta je, stejně jako u jiných oborů, poměrně striktní. Nemá-li dojít k matení veřejnosti, je třeba nazývat věci jejich pravými jmény. To platí ve všech oborech: srdce je prostě srdcem a stejně tak není třeba vymýšlet synonyma či novotvary pro podvěsek mozkový, strnada zahradního nebo planetu.

Tento stručný slovníček nemá jinou ambici, než přiblížit Vám, zástupcům médií, srozumitelnou formou právní terminologii a usnadnit tak nelehkou práci při komentování soudní činnosti. Pevně doufám, že Vám prokáže cennou službu, nejlépe za podpory tiskových mluvčích jednotlivých soudů, kteří Vám ochotně poskytnou všechny důležité informace ve stručné a srozumitelné podobě.

Tato drobná pomůcka rozhodně není dokonalá, proto rád uvítám Vaše připomínky a náměty na e-mailové adrese pravnictina at gmail.com

Michal Strnad

Obsah

advokát
dovolání
Evropský soud pro lidská práva
Evropský soudní dvůr
firma
hlavní líčení
jednání
legislativa, legislativní
nápad
návrh
nemajetková újma
občanský soudní řád
občanský zákoník
obecný zmocněnec
obviněný
obžaloba
obžalovaný
odnětí svobody
odročení
odsouzený
odvolání
ochrana osobnosti
ochranné opatření
opravné prostředky
orgány činné v trestním řízení
platnost (x účinnost)
právní zástupce
právník
procesní předpisy
předseda soudu
přísedící
rozhodnutí
rozsudek
řízení občanskoprávní
řízení soudní
řízení trestní
samosoudce
senát soudní
soudce
soudní řád správní
soudy
státní zástupce
stížnost
svědek
škoda
trest
trestní řád
trestní zákon
trestný čin
účastník (x strana)
usnesení
Ústavní soud
ústavní stížnost
vazba
zamítnutí (x odmítnutí)
zcizení
znalec soudní
žaloba
žalobce
žalovaný

číst celé ...      

Obviněný

obviněný

Obviněný je ten, proti komu bylo zahájeno trestní stíhání. Trestní stíhání se zahajuje usnesením o zahájení trestního stíhání a trvá až do právní moci rozsudku (eventuálně dřívějšího konečného rozhodnutí ve věci). Po podání obžaloby u soudu se obviněný nazývá obžalovaným a poté, co je pravomocně odsouzen, též odsouzeným.

číst celé ...      

Řízení občanskoprávní

řízení občanskoprávní

Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.

 

Synonyma:

civilní řízení, spor

Použití:

Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
 

číst celé ...      

Nemajetková újma

nemajetková újma

Náhradu nemajetkové újmy (zásadně v penězích) lze žádat v řízení o ochranu osobnosti, které projednávají na základě podané žaloby krajské soudy. Náhrada nemajetkové újmy není totéž, co náhrada škody. Jde o morální satisfakci vyplacenou v penězích v případě, že byla zásadním způsobem snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, a pokud nemateriální zadostiučinění (omluva) není postačující.

 

Synonyma:

náhrada nemajetkové újmy = peněžitá satisfakce, peněžité zadostiučinění

Použití:

Po nepovedeném lékařském zákroku se žalobce musel vzdát své slibné dráhy hudebníka, soud mu proto přisoudil také náhradu nemajetkové újmy ve výši pět set tisíc korun.
 

číst celé ...      

Trestní zákon

trestní zákon

Současný trestní zákon je zákonem č. 140/1961 Sb. Obsahuje ustanovení, která se týkají definice trestného činu, jednotlivých trestů a jiných opatření, a zejména skutkové podstaty jednotlivých trestných činů. Z trestního zákona je proto možné se dozvědět, jaké jednání je trestným činem a jaký trest za něj hrozí. Druhým trestním kodexem je trestní řád, který popisuje pravidla trestního řízení.

 

Synonyma:

lze použít obecnějšího výrazu trestní kodex

Použití:

Podle trestního zákona je za vraždu možné uložit i výjimečný trest.

 

číst celé ...      

Znalec soudní

znalec soudní

Soudní znalec je v podstatě specifický druh svědka, který nevypovídá o tom, co sám
viděl nebo zažil, ale vyjadřuje se čistě k odborným problémům, a to buď ústně,
nebo častěji formou znaleckého posudku. Znalce může přibrat do řízení soud, ale
znalecký posudek může soudu předložit i kterákoliv ze stran z vlastní
iniciativy. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

 

Synonyma:

soudní expert, odborník (v oboru)

Použití:

K ověření pravosti podpisu přibral soud do řízení soudního znalce z oboru písmoznalectví.

číst celé ...