Odnětí svobody

odnětí svobody

Odnětí svobody je trestem, který může být uložen obžalovanému v trestním řízení. Nemusí jít pouze o "vězení natvrdo"; trest odnětí svobody může být podmíněně odložen na zkušební dobu (tzv. podmínka). V jejím průběhu se obžalovaný (teď už vlastně odsouzený) nesmí dopustit žádného protiprávního jednání, jinak mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný (čili "natvrdo"). Trestem odnětí svobody je vlastně určována závažnost trestného činu. V trestním zákoně jsou totiž trestné činy charakterizovány právě rozsahem trestu odnětí svobody, který je za jejich spáchání možné uložit.

Synonyma:

vězení

Použití:

Obžalovanému byl uložen trest odnětí svobody na horní hranici sazby. Výjimečný trest je trestem odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let nebo na doživotí.

Procesní předpisy

procesní předpisy

Procesní předpisy jsou zákony (a případně též prováděcí předpisy, jakým je například jednací řád pro okresní a krajské soudy) upravující soudní řízení čili soudní proces.

Občanský soudní řád upravuje občanskoprávní řízení, trestní řád řízení trestní, soudní řád správní řízení ve správním soudnictví. Opakem procesních předpisů jsou takzvané hmotněprávní předpisy, které upravují práva a povinnosti osob obecně; příkladem je občanský zákoník, upravující např. právo vlastnické, náležitosti smluv pod.

Synonyma:

procesní normy, předpisy upravující řízení, soudní řády

Použití:

Náležitosti návrhu adresovaného soudu upravuj příslušné procesní předpisy.
 

Státní zástupce

 státní zástupce

Jde vlastně o někdejšího prokurátora. Státní zástupce je jedním z orgánů činných v trestním řízení. Vykonává dozor nad policií při vyšetřování trestné činnosti a má-li o trestné činnosti obviněného dostatek podkladů, podává na něj k soudu obžalobu. Při hlavním líčení je jeho úkolem prokázat vinu obžalovaného.

Synonyma:

nejsou, ve smyslu strany trestního řízení lze použít výrazu obžaloba

Použití:

Státní zástupce poukázal ve své závěrečné řeči na úplné přiznání obžalovaného a navrhl, aby mu soud uložil trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné sazby.
 

Zamítnutí x odmítnutí

zamítnutí (x odmítnutí)

Kdy je žaloba zamítnuta a kdy odmítnuta? Zjednodušeně lze říci, že žaloba se zamítá, pokud žalobce v řízení neuspěl, tedy neprokázal svá tvrzení, nesvědčí mu nárok, jehož se domáhal atp. Oproti tomu odmítnutí žaloby znamená, že se soud vůbec  nezabýval podstatou věci, ale že žaloba narazila na formální požadavky; odmítá se totiž z důvodu, že nemá všechny zákonem požadované náležitosti (a žalobce je ani na výzvu soudu nedoplní). Podobná situace je i v trestním řízení, například pokud jde o opravné prostředky. Pokud je opravný prostředek zamítnut, znamená to, že soud jej projednal, ale shledal nedůvodným (napadené rozhodnutí bylo v pořádku), nebo že je podal někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn, nebo jej podal opožděně. Pokud ale byl odmítnut, znamená to, že měl formální nedostatky – nesplňoval obsahové náležitosti. Otázka zamítnutí a odmítnutí se v různých řízeních liší detaily; lze jen doporučit, aby si novinář cestou tiskového mluvčího raději zjistil, zda došlo k zamítnutí či odmítnutí návrhu.

Synonyma:

V případě zamítnutí lze říci, že soud návrhu (žalobě) nevyhověl, nebo že byl žalobce v řízení neúspěšný.

Použití:

Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného jako nedůvodné. Soud odmítl žalobu, protože žalobce ani přes výzvu nesdělil soudu, co vlastně požaduje.
 

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva je evropským strážcem základních práv a tedy obdobou Ústavního soudu pro ČR. Jeho vznik je výsledkem iniciativy Rady Evropy, což je mezivládní organizace zaštiťující základní evropské hodnoty. V pravomoci soudu je řešit stížnosti na porušení evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je většina evropských států (včetně ČR) vázána. Úmluva o lidských právech přitom upravuje řadu základních práv a svobod, např. právo na život, svobodu a osobní bezpečnost, na spravedlivý proces, náboženskou svobodu nebo svobodu projevu, zákaz mučení či diskriminace. V řízení o stížnosti rozhoduje Evropský soud pro lidská práva otázku, zda byla nebo nebyla signatářským státem porušena základní práva stěžovatele. Pokud zjistí, že se tak stalo, může stěžovateli přiznat přiměřené zadostiučinění. Soud sídlí ve Štrasburku. Odlišnou institucí je Evropský soudní dvůr coby nejvyšší soudní orgán Evropské unie.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Vlastníci domů s regulovaným nájemným se obrátili se stížností na Evropský soud pro lidská práva; domnívají se totiž, že v České republice jsou porušovány základní principy vlastnického práva.
 

Platnost x účinnost

platnost (x účinnost)

Platnost a účinnost: dva pojmy, které se často zaměňují a pletou. Pokud je smlouva platná, znamená to, že byla řádně uzavřena, neboli není zde důvod neplatnosti. Takovou neplatnost může způsobit fakt, že smlouva nebyla uzavřena svobodně nebo vážně, je neurčitá nebo ji uzavřela osoba, která nebyla způsobilá k právním úkonům. Oproti tomu účinná je smlouva ode dne, který si účastníci dohodnou. Pokud takový den určen není, pak je smlouva účinná dnem uzavření. Pro příklad: nájemní smlouva byla řádně uzavřena 1.1. a strany se v ní dohodly, že nájemce začne byt užívat od 1.3. Platnost smlouvy tedy nastala 1.1., její účinnost 1.3. To samé platí i o platnosti a účinnosti právních předpisů. Pokud je zákon řádně přijat (tedy proběhne schvalovací procedura popsaná v Ústavě zakončená vyhlášením ve Sbírce zákonů), je platný. Na konci právního předpisu obvykle nalezneme údaj o účinnosti (např. „tento zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2009). Pokud takový údaj chybí, nabývá zákon účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. U citací zákonů se často setkáváme s dovětky „v platném znění“, „ve znění pozdějších předpisů“, „v účinném znění“. Nemá smysl obšírně vysvětlovat, co který dovětek znamená, ale prvně uvedený stojí za zmínku. „V platném znění“ u čísla zákona totiž znamená, že zákon je ve znění, v jakém byl přijat a od té doby nebyl změněn. Takové předpisy jsou ale v naší zemi asi tak vzácné, jako třeba čestní politici. Základní právní předpisy (občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní kodexy) byly od svého vzniku obvykle změněny desítkami novel. Není žádnou chybou a lze jen doporučit, pokud zákony budou označeny pouze svým názvem nebo číslem bez oněch dodatků (tedy „podle občanského zákoníku…“, „zákon č. 101/2000 Sb. ukládá povinnost…“ atp.)

Synonyma:

nejsou

Použití:

Soud rozhodl, že smlouva sice byla platně uzavřena, ale její účinnost byla sjednána až na začátek příštího roku, a žalobu proto zamítl. Zjistit text účinného znění občanského zákoníku ze Sbírky zákonů je v podstatě nemožné.