Legislativa, legislativní

legislativa, legislativní

Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný. Dosaďte do věty "podle platné legislativy se jezdí vpravo" a pochopíte, proč je takové vyjádření nesmyslné. Výrazu "legislativa" se totiž chybně dává význam "právní předpisy". A hned to zní lépe: podle českých právních předpisů se jezdí vpravo.

 

Synonyma:

(legislativa=) zákonodárství, zákonodárná moc, normotvorba, proces tvorby práva

Použití:

Česká legislativa je nepružná (=způsob přijímání zákonů je nepružný). Legislativní proces je komplikovaný.
 

číst celé ...      

Firma

firma

Podle obchodního zákoníku není firma nic jiného, než název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, čili jeho obchodní jméno. U veřejnosti je však termín „firma“ hluboce zakořeněn jako synonymum pro obchodní společnost či pro podnik. Proto slýcháme, že „naše firma velmi dobře prosperuje“, „kupuju si auto na firmu“ nebo „naše firemní strategie je úspěšná“. Tyto významy jsou zažity tak hluboce, že nelze rozumně trvat na tom, co někteří považují za pouhý úlet zákonodárce, tedy na zúženém významu firma = obchodní jméno. Pokud však budeme právně hyperkorektní, musíme přistoupit na následující pravidla:

 

Synonyma:

obchodní jméno, název

Použití:

Firma nesmí být zaměnitelná se jménem jiného podnikatele. Používejte firmu korektně, tedy i s dovětkem o formě společnosti. V poslední době přibývá firem obsahujících internetovou doménu .cz.
 

číst celé ...      

Svědek

svědek

Se svědkem se setkáváme v občanskoprávním i v trestním řízení. Je to osoba, která má svou výpovědí prokázat tvrzení jedné ze stran tím, že vypráví, co sama viděla či jinak vnímala. Podle českého práva je svědek povinen dostavit se k soudu a podat svědectví. Možnost výpověď odepřít má jedině tehdy, když by sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo pokud je obviněným blízký příbuzný či jiná blízká osoba. V trestním řízení existuje možnost vypovídat jako utajovaný svědek. To znamená, že až na předsedu senátu nikdo nezná pravou totožnost svědka. Pokud by svědek mluvil nepravdu, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi. Svědek má právo na svědečné, které sestává z cestovní náhrady a náhrady mzdy nebo ušlého zisku.

 

Synonyma:

nejsou

Použití:

Svědek se k jednání už potřetí bez omluvy nedostavil, proto mu byla uložena pořádková pokuta.
 

číst celé ...      

Žaloba

žaloba

Žaloba je návrhem určeným soudu v občanskoprávním řízení, eventuálně též ve správním soudnictví. (V trestním řízení se státní zástupce u soudu domáhá potrestání obviněného podáním obžaloby!) Žaloba obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností (čili událostí či okolností, které zakládají nárok, o nějž v řízení jde), označení důkazů (pokud žalobce něco tvrdí, tak to také musí prokázat, jinak u soudu neuspěje) a zejména tzv. žalobní petit, čili žádání – co vlastně po soudu požaduje, jak chce, aby rozhodl. Žaloba se může týkat řady věcí: rozvodu manželství, zaplacení dluhu, určení vlastnictví, ochrany osobnosti, povinnosti upravit pracovní posudek, nahrazení projevu vůle atd. Ten, kdo podává žalobu, je žalobcem; ten, proti němuž návrh směřuje, je žalovaným. Žalobců stejně jako žalovaných může být i více. Žalobcem či žalovaným být i stát, potom za něj jedná příslušná organizační složka státu, do jejíž působnosti patří projednávaná věc (například ministerstvo).

 

 

Synonyma:

návrh, žádání, lze použít obecnějšího výrazu podání

Použití:

Jiřina B. se proti zveřejnění svých fotografií v tisku bránila soudní cestou – podala žalobu na ochranu osobnosti. Softwarová firma nakonec trestní oznámení nepodala, pirát ale čelí žalobě na náhradu škody ve výši téměř dvou milionů korun. Rozvod je dnes jednoduchý: podáte žalobu a pokud se s partnerem o všem dohodnete, soud rozhodne během jediného krátkého jednání. 

číst celé ...      

Řízení občanskoprávní

řízení občanskoprávní

Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.

 

Synonyma:

civilní řízení, spor

Použití:

Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
 

číst celé ...      

Platnost x účinnost

platnost (x účinnost)

Platnost a účinnost: dva pojmy, které se často zaměňují a pletou. Pokud je smlouva platná, znamená to, že byla řádně uzavřena, neboli není zde důvod neplatnosti. Takovou neplatnost může způsobit fakt, že smlouva nebyla uzavřena svobodně nebo vážně, je neurčitá nebo ji uzavřela osoba, která nebyla způsobilá k právním úkonům. Oproti tomu účinná je smlouva ode dne, který si účastníci dohodnou. Pokud takový den určen není, pak je smlouva účinná dnem uzavření. Pro příklad: nájemní smlouva byla řádně uzavřena 1.1. a strany se v ní dohodly, že nájemce začne byt užívat od 1.3. Platnost smlouvy tedy nastala 1.1., její účinnost 1.3. To samé platí i o platnosti a účinnosti právních předpisů. Pokud je zákon řádně přijat (tedy proběhne schvalovací procedura popsaná v Ústavě zakončená vyhlášením ve Sbírce zákonů), je platný. Na konci právního předpisu obvykle nalezneme údaj o účinnosti (např. „tento zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2009). Pokud takový údaj chybí, nabývá zákon účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. U citací zákonů se často setkáváme s dovětky „v platném znění“, „ve znění pozdějších předpisů“, „v účinném znění“. Nemá smysl obšírně vysvětlovat, co který dovětek znamená, ale prvně uvedený stojí za zmínku. „V platném znění“ u čísla zákona totiž znamená, že zákon je ve znění, v jakém byl přijat a od té doby nebyl změněn. Takové předpisy jsou ale v naší zemi asi tak vzácné, jako třeba čestní politici. Základní právní předpisy (občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní kodexy) byly od svého vzniku obvykle změněny desítkami novel. Není žádnou chybou a lze jen doporučit, pokud zákony budou označeny pouze svým názvem nebo číslem bez oněch dodatků (tedy „podle občanského zákoníku…“, „zákon č. 101/2000 Sb. ukládá povinnost…“ atp.)


Synonyma:

nejsou

Použití:

Soud rozhodl, že smlouva sice byla platně uzavřena, ale její účinnost byla sjednána až na začátek příštího roku, a žalobu proto zamítl. Zjistit text účinného znění občanského zákoníku ze Sbírky zákonů je v podstatě nemožné.

číst celé ...      

Strana 1 / 111234567...Poslední »