Se svědkem se setkáváme v občanskoprávním i v trestním řízení. Je to osoba, která má svou výpovědí prokázat tvrzení jedné ze stran tím, že vypráví, co sama viděla či jinak vnímala. Podle českého práva je svědek povinen dostavit se k soudu a podat svědectví. Možnost výpověď odepřít má jedině tehdy, když by sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo pokud je obviněným blízký příbuzný či jiná blízká osoba. V trestním řízení existuje možnost vypovídat jako utajovaný svědek. To znamená, že až na předsedu senátu nikdo nezná pravou totožnost svědka. Pokud by svědek mluvil nepravdu, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi. Svědek má právo na svědečné, které sestává z cestovní náhrady a náhrady mzdy nebo ušlého zisku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Svědek se k jednání už potřetí bez omluvy nedostavil, proto mu byla uložena pořádková pokuta.
Soudní řízení je proces, vedoucí k rozhodnutí soudu v konkrétní věci. V zásadě rozlišujeme řízení ve věcech občanskoprávních, řízení ve věcech trestních, a řízení ve správním soudnictví, každé z nich má jiný průběh a také jiný výsledek. Zvláštní druh řízení probíhá u nejvyšších soudů a u Ústavního soudu. V řízení soud činí řadu úkonů: například v občanskoprávním řízení soud přijme od žalobce žalobu, zašle ji žalovanému, počká na jeho vyjádření, nařídí ve věci jednání, vyhlásí rozsudek, který posléze doručí účastníkům řízení, vyčká, zda se účastníci odvolají a pokud ano, zašle spis odvolacímu soudu, atd. V trestním řízení nejprve probíhá vyšetřování, poté státní zástupce sepíše a podá soudu obžalobu, která je předmětem řízení před soudem v tzv. hlavním líčení.
Synonyma:
spor (pouze v občanskoprávních věcech sporných), proces
Použití:
Soudní řízení skončilo už po dvou měsících – žalobce vzal žalobu zpět. Během soudního řízení proběhlo celkem šest jednání, než byl vyhlášen rozsudek.
Řízení o ochraně osobnosti je velmi specifické. Je osobnosti založeno na tom, že každý má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí, jména a projevů osobní povahy. Každá fyzická osoba se pak u soudu může domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásah do práva na ochranu osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. V případě, že by zadostiučinění (zejména omluva) nebyla dostatečná, může soud rozhodnout o náhradě nemajetkové újmy v penězích. Nemajetková újma se v právnickém jazyce liší od škody. Jde vlastně o jakési „duševní bolestné“ za to, že byla neoprávněným zásahem snížena důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti. Řízení o ochranu osobnosti je jedním z druhů občanskoprávního řízení.
Synonyma:
ochrana soukromí, ochrana důstojnosti
Použití:
Herečka se po zveřejnění soukromých fotografií domáhá ochrany osobnosti.
Jednání, to je postaru "rok" – od slova rokovat. Soud při něm jedná s účastníky, vyslýchá svědky a provádí další důkazy, čímž získává podklady pro následné rozhodnutí.
Jednání je veřejné (pokud soud neurčí nebo zákon nestanoví jinak) a ústní. Týká se občanskoprávního řízení a též řízení ve správním soudnictví. V trestním řízení se nazývá hlavním líčením či veřejným zasedáním, podle toho, co je jeho náplní. Od slova jednání je odvozena slangová "jednačka", čili soudní síň určená pro jednání (též jednací síň).
Synonyma:
nejsou
Použití:
K jednání se žalobce nedostavil. Soud při dnešním jednání vyslechl dva svědky a odpoledne už vynesl rozsudek.
Usnesení je jedním z typů soudních rozhodnutí. Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že soud rozhoduje rozsudkem o samé podstatě věci (žalovaný zaplatí nebo se žaloba zamítá, obžalovaný je vinen nebo obžaloby zproštěn), kdežto ve zbytku soud rozhoduje usneseními. Vždy je lépe si zjistit, jakou formou soud opravdu rozhodl, než termín rozsudek/usnesení použijeme. Opravný prostředek proti usnesení vydanému v občanskoprávní věci se nazývá odvoláním, v řízení trestním stížností.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího termínu rozhodnutí
Použití:
Proti usnesení, kterým soud zastavil řízení, se žalobce odvolal. Obviněný podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Toto slovo má dva významy: jednak jde o právní úkon, kterým státní zástupce písemně žádá soud o potrestání obviněného, jednak se jím může označovat právě státní zástupce coby strana trestního řízení. V materiálním významu jde o listinu obdobnou žalobě v občanskoprávním řízení. V obžalobě státní zástupce označuje obviněného, uvádí, čeho se měl dopustit a co je v tom spatřováno za trestný čin. Následuje stručné odůvodnění a zejména seznam důkazů, které státní zástupce navrhuje k provedení u soudu. Ve zjednodušeném (zkráceném) řízení obžalobu nahrazuje návrh na potrestání.
Synonyma:
v materiálním smyslu neexistují (obžaloba není žalobou!), ve smyslu osoby jde o státního zástupce
Použití:
U soudu již byla podána obžaloba na Jana Unterwassera, kterého státní zástupce viní z rozsáhlých podvodů. Obžaloba k výslechu svědka neměla žádné připomínky.
