Firma

firma

Podle obchodního zákoníku není firma nic jiného, než název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, čili jeho obchodní jméno. U veřejnosti je však termín „firma“ hluboce zakořeněn jako synonymum pro obchodní společnost či pro podnik. Proto slýcháme, že „naše firma velmi dobře prosperuje“, „kupuju si auto na firmu“ nebo „naše firemní strategie je úspěšná“. Tyto významy jsou zažity tak hluboce, že nelze rozumně trvat na tom, co někteří považují za pouhý úlet zákonodárce, tedy na zúženém významu firma = obchodní jméno. Pokud však budeme právně hyperkorektní, musíme přistoupit na následující pravidla:

 

Synonyma:

obchodní jméno, název

Použití:

Firma nesmí být zaměnitelná se jménem jiného podnikatele. Používejte firmu korektně, tedy i s dovětkem o formě společnosti. V poslední době přibývá firem obsahujících internetovou doménu .cz.
 

číst celé ...      

Svědek

svědek

Se svědkem se setkáváme v občanskoprávním i v trestním řízení. Je to osoba, která má svou výpovědí prokázat tvrzení jedné ze stran tím, že vypráví, co sama viděla či jinak vnímala. Podle českého práva je svědek povinen dostavit se k soudu a podat svědectví. Možnost výpověď odepřít má jedině tehdy, když by sobě nebo osobě blízké způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo pokud je obviněným blízký příbuzný či jiná blízká osoba. V trestním řízení existuje možnost vypovídat jako utajovaný svědek. To znamená, že až na předsedu senátu nikdo nezná pravou totožnost svědka. Pokud by svědek mluvil nepravdu, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi. Svědek má právo na svědečné, které sestává z cestovní náhrady a náhrady mzdy nebo ušlého zisku.

 

Synonyma:

nejsou

Použití:

Svědek se k jednání už potřetí bez omluvy nedostavil, proto mu byla uložena pořádková pokuta.
 

číst celé ...      

Platnost x účinnost

platnost (x účinnost)

Platnost a účinnost: dva pojmy, které se často zaměňují a pletou. Pokud je smlouva platná, znamená to, že byla řádně uzavřena, neboli není zde důvod neplatnosti. Takovou neplatnost může způsobit fakt, že smlouva nebyla uzavřena svobodně nebo vážně, je neurčitá nebo ji uzavřela osoba, která nebyla způsobilá k právním úkonům. Oproti tomu účinná je smlouva ode dne, který si účastníci dohodnou. Pokud takový den určen není, pak je smlouva účinná dnem uzavření. Pro příklad: nájemní smlouva byla řádně uzavřena 1.1. a strany se v ní dohodly, že nájemce začne byt užívat od 1.3. Platnost smlouvy tedy nastala 1.1., její účinnost 1.3. To samé platí i o platnosti a účinnosti právních předpisů. Pokud je zákon řádně přijat (tedy proběhne schvalovací procedura popsaná v Ústavě zakončená vyhlášením ve Sbírce zákonů), je platný. Na konci právního předpisu obvykle nalezneme údaj o účinnosti (např. „tento zákon nabývá účinnosti dne 1.1.2009). Pokud takový údaj chybí, nabývá zákon účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. U citací zákonů se často setkáváme s dovětky „v platném znění“, „ve znění pozdějších předpisů“, „v účinném znění“. Nemá smysl obšírně vysvětlovat, co který dovětek znamená, ale prvně uvedený stojí za zmínku. „V platném znění“ u čísla zákona totiž znamená, že zákon je ve znění, v jakém byl přijat a od té doby nebyl změněn. Takové předpisy jsou ale v naší zemi asi tak vzácné, jako třeba čestní politici. Základní právní předpisy (občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní kodexy) byly od svého vzniku obvykle změněny desítkami novel. Není žádnou chybou a lze jen doporučit, pokud zákony budou označeny pouze svým názvem nebo číslem bez oněch dodatků (tedy „podle občanského zákoníku…“, „zákon č. 101/2000 Sb. ukládá povinnost…“ atp.)


Synonyma:

nejsou

Použití:

Soud rozhodl, že smlouva sice byla platně uzavřena, ale její účinnost byla sjednána až na začátek příštího roku, a žalobu proto zamítl. Zjistit text účinného znění občanského zákoníku ze Sbírky zákonů je v podstatě nemožné.

číst celé ...      

Rozsudek

rozsudek

Rozsudek je jedním z typů rozhodnutí (dalšími jsou například usnesení, platební rozkaz, nález atd.). Je vynášen jak v občanskoprávním řízení, tak v řízení trestním a rovněž ve správním soudnictví. Z rozsudku se dozvídáme, jak věc ve své podstatě dopadla (zda žalovaný musí platit, či zda se žaloba zamítá, nebo zda je obžalovaný vinen trestným činem či se naopak obžaloby zprošťuje). To ovšem neznamená, že každé řízení musí rozsudkem skončit (lze například usnesením rozhodnout o zastavení řízení). Vždy je lépe se informovat o tom, jakou formou bylo rozhodnuto. Rozsudek se vyhlašuje nebo vynáší.


 

Synonyma:

verdikt, lze užít i obecnějšího slova "rozhodnutí"

Použití:

Dnes byl vynesen rozsudek v trestní věci obžalovaného Jana Nováka. Soud dnes vyhlásil přelomový rozsudek.

číst celé ...      

Znalec soudní

znalec soudní

Soudní znalec je v podstatě specifický druh svědka, který nevypovídá o tom, co sám
viděl nebo zažil, ale vyjadřuje se čistě k odborným problémům, a to buď ústně,
nebo častěji formou znaleckého posudku. Znalce může přibrat do řízení soud, ale
znalecký posudek může soudu předložit i kterákoliv ze stran z vlastní
iniciativy. Znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.

 

Synonyma:

soudní expert, odborník (v oboru)

Použití:

K ověření pravosti podpisu přibral soud do řízení soudního znalce z oboru písmoznalectví.

číst celé ...      

Soudy

soudy

V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.


Synonyma:

nejsou

Použití:

obvyklé

číst celé ...      

Strana 5 / 11« První...2345678...Poslední »