České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání
Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou.
Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný. Dosaďte do věty "podle platné legislativy se jezdí vpravo" a pochopíte, proč je takové vyjádření nesmyslné. Výrazu "legislativa" se totiž chybně dává význam "právní předpisy". A hned to zní lépe: podle českých právních předpisů se jezdí vpravo.
Synonyma:
(legislativa=) zákonodárství, zákonodárná moc, normotvorba, proces tvorby práva
Použití:
Česká legislativa je nepružná (=způsob přijímání zákonů je nepružný). Legislativní proces je komplikovaný.
Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, pokud má právnické vzdělání, složil odbornou zkoušku, má za sebou požadovanou praxi a dosáhl věku nejméně třiceti let.
Synonyma:
nejsou (pozn.: slovo arbitr znamená rozhodce a to je osoba od soudce značně odlišná)
Použití:
Soudce rozhodl o vzetí obviněného do vazby. Všichni dosavadní soudci museli být na počátku devadesátých let do funkce znovu jmenováni.
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.
Synonyma:
soudce
Použití:
O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát.
Obecný zmocněnec je termín, který se používá v občanskoprávním řízení. Může jím být kterákoliv osoba, kterou si zvolí účastník řízení, aby jej v řízení zastupovala. Obecný zmocněnec nemusí být právník, stačí, pokud má plnou způsobilost k právním úkonům. Aby se předešlo neoprávněnému podnikání některých osob, nesmí obecný zmocněnec vystupovat ve více věcech opakovaně. Pokud účastníka zastupuje v řízení advokát, nenazývá se obecným zmocněncem, ale právním zástupcem.
Synonyma:
zástupce
Použití:
Ta věci je úplně jednoduchá, ale nemohu se k soudu dostavit; proto mne zastoupí syn jako obecný zmocněnec.
