trestní řád
Trestní řád je zákonem č. 141/1961 Sb. Jeho obsahem jsou pravidla trestního řízení, od vyšetřování trestného činu přes hlavní líčení až po výkon trestu. Druhým trestním kodexem je trestní zákon, který popisuje jednotlivé trestné činy a tresty.
Synonyma:
lze použít obecnějších výrazů trestní kodex, procesní předpis, procesní norma
Použití:
Podle trestního řádu musí být usnesení, kterým se zahajuje trestní stíhání, doručeno obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu.
řízení trestní
Trestní řízení má specifický charakter. Jeho jediným cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej spáchal a o jaký trestný čin jde, a pachatele poté spravedlivě potrestat. Teorie praví, že řízení je zejména v jeho vyšetřovací fázi ovládáno inkviziční zásadou, což znamená, že policie za dozoru státního zástupce vyhledává všechny důkazy, které se věci týkají, a činí tak z úřední povinnosti, jakmile se dozví, že byl spáchán trestný čin. Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení. Pokud však na takového dlužníka podám trestní oznámení, bude celou věc šetřit policie a já už, ani jako poškozený, nebudu mít v podstatě možnost, jak trestnímu stíhání zabránit – celá věc bude v režii orgánů činných v trestním řízení, které budou postupovat zcela samostatně. Dlužník pak může být klidně odsouzen za podvod, což ovšem vůbec neznamená, že mu soud také přikáže zaplatit mi dluh (stát se to může, ale také nemusí). Znovu opakuji: v trestním řízení nejde o nic jiného, než o zjištění pachatele trestného činu a jeho potrestání. Proto jsou trestnými činy jen nejzávažnější protizákonná jednání, jako krádež nebo vražda. Nezaplacení nájemného nebo jízda v tramvaji načerno trestnými činy nejsou. Trestní řízení se zahajuje tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozví, že byl spáchán trestný čin (jejich výčet nalezneme v trestním zákonu). Jakmile se policie dozví, kdo trestný čin spáchal, zahájí trestní stíhání konkrétního pachatele. Poté, co jsou shromážděny všechny důkazy, podá státní zástupce, který do té doby dozíral nad vyšetřováním, soudu obžalobu (neplést s žalobou v občanskoprávním řízení!). V obžalobě potom tvrdí, že ten a ten spáchal trestný čin, což je doloženo těmi a těmi důkazy. Soud poté provede hlavní líčení, kde celou věc veřejně a ústně projedná za účasti všech stran (státního zástupce, obžalovaného, poškozeného). Hlavní líčení končí vynesením rozsudku o vině a trestu, nebo rozsudku zprošťujícího (obžalovaný je zproštěn obžaloby).
Synonyma:
trestní proces, trestní stíhání (má o něco užší význam)
Použití:
Trestní řízení skončilo odložením věci, pachatel nebyl nikdy zjištěn.
občanský zákoník
Občanský zákoník je nejdůležitějším kodexem občanského práva. Najdeme zde úpravu právních úkonů a smluv, právní subjektivity osob a jejich zastoupení, věcných práv (vlastnictví, spoluvlastnictví, společné jmění manželů), dědění, závazků (jejich vzniku, změny a zániku), a jednotlivých smluv (kupní, o dílo, nájemní apod.). Současný občanský zákoník je zákonem č. 40/1964 Sb., ovšem ve znění spousty pozdějších novel. Ministerstvo spravedlnosti nyní pracuje na rekodifikaci občanského práva, jejímž výsledkem by měl být zákoník zbrusu nový.
Synonyma:
civilní kodex
Použití:
Právní úpravu dědictví nalezneme v občanském zákoníku, manželství je ale upraveno zákonem o rodině.
VYHLÁŠKA číslo 345
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 21. prosince 1999,
kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody
