Řízení trestní

řízení trestní

Trestní řízení má specifický charakter. Jeho jediným cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej spáchal a o jaký trestný čin jde, a pachatele poté spravedlivě potrestat. Teorie praví, že řízení je zejména v jeho vyšetřovací fázi ovládáno inkviziční zásadou, což znamená, že policie za dozoru státního zástupce vyhledává všechny důkazy, které se věci týkají, a činí tak z úřední povinnosti, jakmile se dozví, že byl spáchán trestný čin. Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení. Pokud však na takového dlužníka podám trestní oznámení, bude celou věc šetřit policie a já už, ani jako poškozený, nebudu mít v podstatě možnost, jak trestnímu stíhání zabránit – celá věc bude v režii orgánů činných v trestním řízení, které budou postupovat zcela samostatně. Dlužník pak může být klidně odsouzen za podvod, což ovšem vůbec neznamená, že mu soud také přikáže zaplatit mi dluh (stát se to může, ale také nemusí). Znovu opakuji: v trestním řízení nejde o nic jiného, než o zjištění pachatele trestného činu a jeho potrestání. Proto jsou trestnými činy jen nejzávažnější protizákonná jednání, jako krádež nebo vražda. Nezaplacení nájemného nebo jízda v tramvaji načerno trestnými činy nejsou. Trestní řízení se zahajuje tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozví, že byl spáchán trestný čin (jejich výčet nalezneme v trestním zákonu). Jakmile se policie dozví, kdo trestný čin spáchal, zahájí trestní stíhání konkrétního pachatele. Poté, co jsou shromážděny všechny důkazy, podá státní zástupce, který do té doby dozíral nad vyšetřováním, soudu obžalobu (neplést s žalobou v občanskoprávním řízení!). V obžalobě potom tvrdí, že ten a ten spáchal trestný čin, což je doloženo těmi a těmi důkazy. Soud poté provede hlavní líčení, kde celou věc veřejně a ústně projedná za účasti všech stran (státního zástupce, obžalovaného, poškozeného). Hlavní líčení končí vynesením rozsudku o vině a trestu, nebo rozsudku zprošťujícího (obžalovaný je zproštěn obžaloby).

 

Synonyma:

trestní proces, trestní stíhání (má o něco užší význam)

Použití:

Trestní řízení skončilo odložením věci, pachatel nebyl nikdy zjištěn. 

 

číst celé ...      

Trestní zákoník (§ 375-399): Trestné činy vojenské

.

číst celé ...      

Zákon o soudnictví ve věcech mládeže – text zákona

ČÁST PRVNÍ ODPOVĚDNOST MLÁDEŽE ZA PROTIPRÁVNÍ ČINY A SOUDNICTVÍ VE VĚCECH MLÁDEŽE (§ 1-98)

HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1-4)

HLAVA II MLADISTVÍ (§ 5-8)

Díl 1 Trestní odpovědnost mladistvých (§ 5-6)
Díl 2 Zánik trestnosti (§ 7-8)
Díl 3 Opatření ukládaná mladistvým (§ 9-14)
Díl 4 Výchovná opatření (§ 15-20)
Díl 5 Ochranná opatření (§ 21-23)
Díl 6 Trestní opatření (§ 24-35)
Díl 7 Řízení v trestních věcech mladistvých (§ 36-88)

    • Oddíl 1 Soud a osoby na řízení zúčastněné (§ 36-40)
    • Oddíl 2 Provádění úkonů řízení ve věcech mladistvých (§41)
    • Oddíl 3 Mladistvý (§ 42-44)
    • Oddíl 4 Poškozený (§ 45)
    • Oddíl 5 Zvláštní ustanovení o vazbě a zadržení mladistvého (§ 46-51)
    • Oddíl 6 Ochrana soukromí mladistvých a veřejnost řízení (§ 52-54)
    • Oddíl 7 Dokazování (§ 55-58)
    • Oddíl 8 Společná ustanovení o přípravném řízení (§ 59-60)
    • Oddíl 9 Společná ustanovení o řízení před soudem (§61-67)
    • Oddíl 10 Zvláštní způsoby řízení (§ 68-71)
    • Oddíl 11 Opravné prostředky a řízení o nich (§ 72)
    • Oddíl 12 Společná ustanovení (§ 73)
    • Oddíl 13 Výkon rozhodnutí  (§ 74-88)

HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCECH DĚTÍ MLADŠÍCH PATNÁCTI LET (§ 89-96)

HLAVA IV SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ČÁSTI PRVNÍ (§ 97-98)

ČÁST DRUHÁ Změna trestního zákona (§ 99)

ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu (§ 100)

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o přestupcích (§ 101)

ČÁST PÁTÁ Změna zákona (§ 102)

ČÁST ŠESTÁ Změna zákona (§ 103)

ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST (§ 104)

číst celé ...      

Zákon o odpovědnosti mládeže (§ 97-104): Ustanovení přechodná a změna dalších zákonů

.

číst celé ...      

Legislativa, legislativní

legislativa, legislativní

Slova velmi častá a často chybně používaná. Legislativa znamená zákonodárství, event. zákonodárnou moc. Legislativní je zákonodárný. Dosaďte do věty "podle platné legislativy se jezdí vpravo" a pochopíte, proč je takové vyjádření nesmyslné. Výrazu "legislativa" se totiž chybně dává význam "právní předpisy". A hned to zní lépe: podle českých právních předpisů se jezdí vpravo.

 

Synonyma:

(legislativa=) zákonodárství, zákonodárná moc, normotvorba, proces tvorby práva

Použití:

Česká legislativa je nepružná (=způsob přijímání zákonů je nepružný). Legislativní proces je komplikovaný.
 

číst celé ...      

Trestní zákoník (§ 28-32): Okolnosti vylučující protiprávnost činu

.

číst celé ...      


Strana 5 / 11« První...2345678...Poslední »