Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad

Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.

číst celé ...      

Mladistvý

Mladistvý je zvláštní označení obviněného, kterému je více než 15 let, ale ještě nedosáhl věku 18 let. Takový obviněný musí mít vždy obhájce. Orgány činné v trestním řízení nesmějí poskytovat informace, které by mohly vést k odhalení identity takového obviněného. Trestního řízení se účastní i orgán pověřený péčí o mládež (zpravidla odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu). V případě odsouzení se mu ukládá poloviční trest (u mladistvých se trest nazývá trestním opatřením), než jaký je ukládán dospělému pachateli. 

číst celé ...      

Polehčující a přitěžující okolnosti

Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat. 

číst celé ...      

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání. 

číst celé ...      

Zabezpečovací detence

Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.

číst celé ...      

Souhlas poškozeného k trestnímu stíhání

Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.

číst celé ...      

Strana 1 / 121234567...Poslední »