Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad

Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.

číst celé ...      

Zavinění trestného činu

Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné.  Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní. 

číst celé ...      

Samosoudce x Předseda senátu

K projednávání obžaloby je příslušný soud. Každá konkrétní trestní věc je podle rozvrhu práce přidělena konkrétnímu soudci. Ten věc projedná buď jako samosoudce, nebo musí k projednání přizvat celý senát, jemuž při hlavním líčení předsedá. 

číst celé ...      

Souhlas poškozeného k trestnímu stíhání

Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.

číst celé ...      

Zabezpečovací detence

Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.

číst celé ...      

Škoda jako znak trestného činu

V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.

číst celé ...