Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.
Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.
Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat.
Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.
S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně nahlížení na to, kdo všechno může být pachatelem trestného činu. Až dosud se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (rozuměj konkrétního člověka). S účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je však všechno jinak, trestně stíhány mohou být i osoby právnické, tedy obchodní společnosti, různé spolky, nadace atd., tj. osoby, na které nelze jednoduše ukázat prstem, protože fyzicky neexistují a jejich právní subjektivita je dána jen tím, že jsou zapsány v nějakém rejstříku nebo byly zřízeny zákonem.
Obecně prospěšné práce jsou jedním z alternativních trestů. Lze jej uložit pachateli úmyslného trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let nebo pachateli nedbalostního trestného činu. Trest se ukládá v rozpětí od 50 do 300 hodin (podle starého trestního zákona účinného do 31.12. 2009 v rozpětí od 50 do 400 hodin) v závislosti na závažnosti trestného činu a osobě pachatele.
© 2006-2026 www.trestni-rizeni.com Všechna práva vyhrazena. Získané informace lze použít jen s uvedením odkazu na www.trestni-rizeni.com
