Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to obecně s výmazy z rejstříků trestů (vlastně jejich filosofie). Tady v otázkách a odpovědích nacházím jen konkrétní dotazy, ale mě by zajímalo jak je to povšechně: je-li možný výmaz ve všech případech, nebo se zápisu člověk nemusí zbavit nadosmrti, i když vede spořádaný život? Nakonec mě ale jeden konkrétní případ napadl: jak by to bylo s člověkem, který by byl dejme tomu odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti ve rvačce dejme tomu na pět let nepodmíněně, po třech letech by byl pro dobré chování podmínečně propuštěn a chtěl by si založit živnost, má vůbec takovou možnost, pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji.
Na vaši otázku naleznete ve stručnosti odpověď v článku Zahlazení odsouzení. Když už vás ale skutečně zajímá filosofie výmazů z rejstříku trestů, pokusíme se odpovědět poněkud podrobněji.
Kauce (z latinského cautio – záruka) je obecně vžitým pojmem. Trestní řád pojem kauce nepoužívá, hovoří o peněžité záruce. Ta se použije tehdy,pokud sice jsou dány důvody vazby obviněného, ale vzhledem k osobě obviněného lze dostatečně důvodně předpokládat, že vazba může být nahrazena právě složením přiměřené peněžní částky.
V některých případech trestní zákon spojuje naplnění skutkové podstaty trestného činu použitím zbraně pachatelem trestného činu. Ve většině případů pak použití zbraně má značný vliv na nárůst trestní sazby za daný trestný čin.
Základní zásadou, posuzovanou při určení, zda lze pachatele stíhat podle českého trestního zákona, je zásada teritoriality. Ta nám říká, že podle českého trestního zákona se stíhají všechny trestné činy spáchané na území České republiky, a to bez ohledu na to, zda je spáchal český státní příslušník nebo cizinec.
Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku.