Škoda jako znak trestného činu

V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.

Těžká újma na zdraví

K naplnění formálních znaků skutkové podstaty některých trestných činů je třeba způsobení těžké újmy na zdraví. Týká se to především násilných trestných činů nebo např. i dopravních nehod. Zákon těžkou újmu na zdraví vymezuje jako vážnou poruchu zdraví nebo vážné onemocnění, spočívající v některé z následujících eventualit:

Nový trestní zákoník – tresty

Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.

Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.

Zatykač

Správně se jmenuje příkaz k zatčení. Soud jej vydává v těch případech, kdy se nedaří obviněného řádně předvolat ani předvést k výslechu, zkrátka když se obviněný skrývá nebo uprchl, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu. Příkaz k zatčení soud zašle Policii ČR a ta jej dá k dispozici všem policejním složkám po celé republice. Pokud se policistům podaří obviněného zatknout, dopraví jej k soudu a tam je rozhodnuto o vazbě. Pokud je podezření, že obviněný se skrývá v cizině, vydá soud mezinárodní zatýkací rozkaz, případně evropský zatýkací rozkaz, který platí pro země Evropské unie.

Osoba blízká

Trestní řád pro některé účely ukládá orgánům činným v trestním řízení zkoumat vztah obviněného a další konkrétní osoby, která je na trestním řízení nějakým způsobem zúčastněna. Je-li taková osoba ve vztahu k obviněnému osobou blízkou, může to mít např. vliv na samotnou existenci trestního stíhání nebo na možnost odmítnout svědeckou výpověď. 

Promlčení trestního stíhání

Promlčením, tedy uplynutím promlčecí doby, zaniká trestnost činu . Délka promlčecí doby je závislá na výši trestní sazby konkrétního trestného činu a činí dvacet let, patnáct let, pět let nebo tři roky. Platí, že čím závažnější trestný čin, tím delší zkušební doba. Některé zvlášť závažné trestné činy se však nepromlčují nikdy.