Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to obecně s výmazy z rejstříků trestů (vlastně jejich filosofie). Tady v otázkách a odpovědích nacházím jen konkrétní dotazy, ale mě by zajímalo jak je to povšechně: je-li možný výmaz ve všech případech, nebo se zápisu člověk nemusí zbavit nadosmrti, i když vede spořádaný život? Nakonec mě ale jeden konkrétní případ napadl: jak by to bylo s člověkem, který by byl dejme tomu odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti ve rvačce dejme tomu na pět let nepodmíněně, po třech letech by byl pro dobré chování podmínečně propuštěn a chtěl by si založit živnost, má vůbec takovou možnost, pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji.
Na vaši otázku naleznete ve stručnosti odpověď v článku Zahlazení odsouzení. Když už vás ale skutečně zajímá filosofie výmazů z rejstříku trestů, pokusíme se odpovědět poněkud podrobněji.
Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.
Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné. Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní.
V médiích se čas od času objeví zpráva o tom, že některého obviněného se podařilo usvědčit díky korunnímu svědkovi. Pojem korunní svědek české trestní právo nezná, je to v podstatě zjednodušující pojem používaný novináři. Ve skutečnosti je za korunního svědka označována osoba, o které trestní zákoník a trestní řád hovoří jako o spolupracujícím obviněném.
O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.
