Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.
Zajímá vás, jaké tresty mohou české soudy uložit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek? Pokud ano, více se dozvíte v tomto článku.
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.
Jedná se o ochranné opatření, nikoliv o trest. Ukládá se pachatelům, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s nějakou chorobou či poruchou nebo v souvislosti se zneužíváním nějaké návykové látky. Nejčastěji se jedná o ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické, sexuologické, psychiatrické apod.
K projednávání obžaloby je příslušný soud. Každá konkrétní trestní věc je podle rozvrhu práce přidělena konkrétnímu soudci. Ten věc projedná buď jako samosoudce, nebo musí k projednání přizvat celý senát, jemuž při hlavním líčení předsedá.
Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.
© 2006-2026 www.trestni-rizeni.com Všechna práva vyhrazena. Získané informace lze použít jen s uvedením odkazu na www.trestni-rizeni.com
