Jedná se o trest odnětí svobody, jehož výkon ale není okamžitě nařízen, ale je odložen na přiměřenou zkušební dobu. To znamená, že odsouzený v takovém případě nejde po vynesení rozsudku do vězení a dál pokračuje ve svém běžném životě.
Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku.
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.
Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.
Každý obviněný má právo hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce. Obhájcem může být jen osoba zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory.
Každý obviněný se tedy může svobodně rozhodnout, zda se bude hájit sám nebo zda si zvolí obhájce. V některých případech však obviněný obhájce mít musí, a to případně i proti své vůli. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby.
© 2006-2026 www.trestni-rizeni.com Všechna práva vyhrazena. Získané informace lze použít jen s uvedením odkazu na www.trestni-rizeni.com
