Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Recidiva v obecném slova smyslu znamená opakování určitého jevu či určitého chování. V oblasti trestního práva se recidivou rozumí opakované páchání trestné činnosti přes předchozí odsouzení. Recidivistou je tedy pachatel, který se znovu dopustí trestného činu, ačkoliv již v minulosti byl pro trestný čin odsouzen.
Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné. Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní.
Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.
Každý obviněný má právo hájit se sám nebo prostřednictvím obhájce. Obhájcem může být jen osoba zapsaná v seznamu advokátů České advokátní komory.
Každý obviněný se tedy může svobodně rozhodnout, zda se bude hájit sám nebo zda si zvolí obhájce. V některých případech však obviněný obhájce mít musí, a to případně i proti své vůli. Jedná se o případy tzv. nutné obhajoby.
V médiích se čas od času objeví zpráva o tom, že některého obviněného se podařilo usvědčit díky korunnímu svědkovi. Pojem korunní svědek české trestní právo nezná, je to v podstatě zjednodušující pojem používaný novináři. Ve skutečnosti je za korunního svědka označována osoba, o které trestní zákoník a trestní řád hovoří jako o spolupracujícím obviněném.
