Trestný čin
|
|
Změny od 1.1.2010 – nový trestní zákoník
Trestným činem je jen takové jednání, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a které je nebezpečné pro společnost. Musejí tedy být najednou splněny dvě podmínky. Ta první podmínka je formální a říká, že jen takové jednání, které je zákonem označeno za trestný čin, může být trestným činem. Jestliže tedy nějaké jednání není v trestním zákoně popsáno, nemůže být trestným činem, byť by bylo jakkoliv nebezpečné a nemorální. Jedná se o jeden ze základních principů právního státu, že není trestného činu bez zákona (nullum crimen sine lege).
Tento formální přístup by však v některých případech mohl vést ke kriminalizaci činů, které sice odpovídají zákonnému vymezení konkrétního trestného činu, které ale zároveň nejsou pro společnost nebezpečné. Z tohoto důvodu zákon vyžaduje splnění i materiální podmínky, která omezuje okruh trestných činů jen na ty, které jsou společensky nebezpečné. Společenská nebezpečnost přitom musí být vyšší než nepatrná (u mladistvých vyšší než malá). Pokud se tedy někdo dopustí činu, který sice formálně naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, ale nedosahuje zákonem požadovaného stupně společenské nebezpečnosti, nemůže se jednat o trestný čin, ale věc může být posouzena třeba jen jako přestupek. Míru společenské nebezpečnosti přitom posuzuje soud na základě významu chráněného zájmu, který byl trestným činem dotčen, způsobu provedení a následků činu, a to i s přihlédnutím k okolnostem činu, osobě pachatele a jeho pohnutkám.
Aby jednání pachatele mohlo být posouzeno jako trestný čin, musí se jednat o jednání zaviněné. K naplnění skutkových podstat některých trestných činů je třeba zavinění úmyslné (např. krádež), u jiných postačí zavinění nedbalostní (např. ublížení na zdraví při dopravní nehodě).
NOVÝ TRESTNÍ ZÁKONÍK OD 1.1.2010
Nový trestní zákoník, účinný od 1. ledna 2010 přinesl některé drobnější změny. Stále platí pravidlo, že trestným činem může být jen takové jednání, které je zákonem za trestný čin označeno. Pokud by se pachatel dopustil jakkoliv nemorálního a nebezpečného jednání, které ovšem nelze podřadit pod popis některé skutkové podstaty v trestním zákoník, nemohlo by se jednat o trestný čin. Formální stránka trestného činu tedy zůstává i s novým trestním zákoníkem nezměněna.
Nový trestní zákoník však zcela opouští posuzování společenské nebezpečnosti daného činu. Podle trestního zákona platného do 31.12.2009 mohlo být trestným činem jen takové jednání, jehož společenská nebezpečnost je větší než nepatrná (viz výše). Nový trestní zákoník již pojem společenské nebezpečnosti nezná, což znamená, že i sebevětší prkotina, která způsobem svého provedení odpovídá některé ze skutkových podstat popsaných v trestním zákoníku, je trestným činem. Aby ale soudy nebyly zavaleny malichernostmi, zákon výslovně stanovil, že i když se pachatel dopustí trestného činu, lze vůči němu trestní odpovědnost a s tím spojené důsledky uplatňovat jen tehdy, pokud jde o natolik společensky škodlivý případ, že ho nelze vyřešit podle jiného právního předpisu. Abych to převedl do srozumitelné řeči, orgány činné v trestním řízení se budou trestným činem zabývat jen tehdy, pokud je to skutečně důležité a nelze to vyřešit jinak, např. v přestupkovém řízení. Z pohledu laika se tedy v podstatě oproti starému trestnímu zákonu nic nemění (zjednodušeně řečeno je společenská nebezpečnost nahrazena společenskou škodlivostí), je to spíše otázka právní teorie, kterou se však prostý obviněný nemusí hlouběji zabývat.
Další novinkou, kterou nový trestní zákoník přináší a která opět nemá větší praktický význam (jde spíše o otázku názvosloví), je rozdělení trestných činů do dvou skupin. Nově se trestné činy dělí na přečiny a zločiny.
Přečiny jsou
- všechny nedbalostní trestné činy
- ty úmyslné trestné činy, za které zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující pět let
Zločiny jsou
- všechny trestné činy, které nejsou přečiny (tj. úmyslné trestné činy se sazbou trestu odnětí svobody převyšující pět let
- zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, za které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně 10 let
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena
|
|
| |
