Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je-li zákonem stanovená lhůta, kdy se má člověk pozvaný na soudní jednání, nejpozději dozvědět stanovený termín. Je to nejméně 15 dnů před soudním jednáním nebo to může být i kratší doba? Děkuji za odpověď.
Trestní řád zná dva základní typy soudních jednání – hlavní líčení a veřejné zasedání. Pro každý z těchto typů pak upravuje i to, s jakým předstihem mají být jednotlivé osoby k jednání předvolávány.
Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné. Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní.
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
