Zavinění trestného činu


Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné.  Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní. 

O úmyslné zavinění se podle trestního zákona jedná v následujících případech:

  • úmysl přímý – pachatel chtěl způsobem popsaným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem  tímto zákonem chráněný (např. bytová krádež)
  • úmysl nepřímý – pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájmy chráněné trestním zákonem, a pro případ, že takové ohrožení či porušení opravdu způsobí, byl s tímto srozuměn (např. pachatel neplatil výživné, přičemž věděl, že tím může u vyživované osoby způsobit stav nouze)

Rovněž nedbalostní zavinění má dva stupně:

  • nedbalost vědomá – pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájmy chráněné trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové ohrožení nebo porušení nezpůsobí (pachatel nedodržuje dopravní předpisy a spoléhá na to, že nedojde k nehodě a následnému zranění)
  • nedbalost nevědomá – pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájmy chráněné trestním zákonem,, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl (např. lékař zvolil pro konkrétního pacienta způsob léčby, který vzhledem ke zdravotním problémům pacienta, o nichž lékař nevěděl, vedl k poškození zdraví pacienta, přičemž tento lékař měl možnost uvedené informace ještě před stanovením léčby zjistit)

Nový trestní zákoník, účinný od 1.1. 2010 zavedl nově i definice tzv. hrubé nedbalosti. Za hrubou nedbalost se považuje taková situace, kdy přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem. Ke spáchání některých trestných činů podle nového trestního zákona je vyžadována právě hrubá nedbalost, nestači tedy nedbalost „prostá“, ať již vědomá či nevědomá. Za příklad může sloužit např trestný čin Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti dle § 277 nového trestního zákoníku.


Obecně platí, že pro naplnění skutkové podstaty trestného činu je potřeba zavinění úmyslného. Pokud v některých případech postačuje k dokonání trestného činu zavinění nedbalostní, musí to být v popisu formální skutkové podstaty výslovně uvedeno.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: