V médiích se čas od času objeví zpráva o tom, že některého obviněného se podařilo usvědčit díky korunnímu svědkovi. Pojem korunní svědek české trestní právo nezná, je to v podstatě zjednodušující pojem používaný novináři. Ve skutečnosti je za korunního svědka označována osoba, o které trestní zákoník a trestní řád hovoří jako o spolupracujícím obviněném.
Trestní řád pro některé účely ukládá orgánům činným v trestním řízení zkoumat vztah obviněného a další konkrétní osoby, která je na trestním řízení nějakým způsobem zúčastněna. Je-li taková osoba ve vztahu k obviněnému osobou blízkou, může to mít např. vliv na samotnou existenci trestního stíhání nebo na možnost odmítnout svědeckou výpověď.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).
Byla jsem odsouzena za trestný čin, který jsem nespáchala. Můj advokát už podal dovolání k nejvyššímu soudu a návrh na obnovu řízení a taky žádost o odklad výkonu trestu .Nechci dobrovolně nastoupit do vězení za trestný čin, který jsem nespáchala a čekat ve vězení až jak soudy rozhodnou. Chci se zeptat: Může policie vniknout do bytu a odvézt mě do vězení?
Pokud soud nevyhoví vaší žádosti o odklad výkonu trestu, musíte do věznice nastoupit v termínu, který vám byl soudem stanoven. Pokud do vězení nenastoupíte, vydá soud příkaz k vašemu dodání do výkonu trestu.
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.