V jednodušších případech může soud rozhodnou o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
Soud je při komunikaci s veřejností úřad jako každý jiný a mívá občas poměrně složitou organizaci. Když se pak člověk chce s úřadem domluvit, bývá to někdy těžké, protože ne vždy se obyčejný člověk umí obrátit na toho správného úředníka tím správným způsobem. Tento článek vám má ve stručnosti pomoci při písemném a telefonickém styku se soudy.
Poškozený má právo v trestním řízení požadovat na obviněném náhradu škody, která mu byla způsobena trestnou činností. Uplatnit právo na náhradu škody může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení, nejpozději však před tím, než je zahájeno dokazování v hlavním líčení před soudem, zpravidla tedy než začne soud vyslýchat obžalovaného.
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
Po vykonání poloviny trestu zákazu činnosti (nejčastěji se jedná o zákaz řízení motorových vozidel) může soud, zpravidla na žádost odsouzeného, podmíněně upustit od výkonu zbytku tohoto trestu. Pokud soud žádosti vyhoví, bude odsouzenému řidičské oprávnění příslušným úřadem vráceno, respektive může pokračovat v jiné činnosti, které se zákaz týkal.