V případě, že soud ukládá obviněnému podmíněný trest odnětí svobody, uloží zpravidla obviněnému též jako zvláštní podmínku pro osvědčení ve zkušební době povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem. To na jedné straně má zlepšit postavení poškozeného při vymáhání náhrady za způsobenou škodu.
V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Poškozený má právo v trestním řízení požadovat na obviněném náhradu škody, která mu byla způsobena trestnou činností. Uplatnit právo na náhradu škody může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení, nejpozději však před tím, než je zahájeno dokazování v hlavním líčení před soudem, zpravidla tedy než začne soud vyslýchat obžalovaného.
U trestných činů, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, může soud nebo státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání obviněného. Předpokladem je i skutečnost, že se obviněný k trestnému činu doznal, nahradil škodu, případně o náhradě škody uzavřel dohodu nebo učinil jiná opatření k náhradě škody (např. nahlásil věc pojišťovně, která za něj škodu uhradila).
Poškozený má právo podat si odvolání proti rozsudku pouze v části, týkající se náhrady škody. Poškození tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků o vině nebo trestu. Pro poškozeného mohou nastat následující situace: