Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
Poškozený, kterému trestným činem vznikla škoda, má právo na náhradu této škody pachatelem trestného činu. Musí jít o škodu vyčíslitelnou v penězích, tedy nejčastěji o škodu na majetku nebo na životě či zdraví. Požadavek na náhradu škody může poškozený uplatnit v trestním řízení.
U trestných činů, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, může soud nebo státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání obviněného. Předpokladem je i skutečnost, že se obviněný k trestnému činu doznal, nahradil škodu, případně o náhradě škody uzavřel dohodu nebo učinil jiná opatření k náhradě škody (např. nahlásil věc pojišťovně, která za něj škodu uhradila).
V některých případech může obviněný předejít svému odsouzení projevením účinné lítosti. Kromě obecně vymezených podmínek účinné lítosti se jedná zejména o zvláštní případy, kdy obviněný může ještě před vynesením rozsudku soudu prvního stupně zaplatit své dluhy, které jsou důvodem jeho trestního stíhání, a tím odvrátit své odsouzení.
Poškozený má právo v trestním řízení požadovat na obviněném náhradu škody, která mu byla způsobena trestnou činností. Uplatnit právo na náhradu škody může poškozený kdykoliv v průběhu trestního řízení, nejpozději však před tím, než je zahájeno dokazování v hlavním líčení před soudem, zpravidla tedy než začne soud vyslýchat obžalovaného.