Žaloba o náhradu škody způsobené trestným činem (vzor)


Poškozený, kterému trestným činem vznikla škoda, má právo na náhradu této škody pachatelem trestného činu. Musí jít o škodu vyčíslitelnou v penězích, tedy nejčastěji o škodu na majetku nebo na životě či zdraví. Požadavek na náhradu škody může poškozený uplatnit v trestním řízení. Pokud tak řádně učiní a výše škody je dostatečně doložena, soud uloží obžalovanému povinnost škodu nahradit. Takový rozsudek pak může být podkladem pro exekuci, nesplní-li odsouzený povinnost nahradit škodu dobrovolně.

V některých případech však soud o požadavku na náhradu škody nemůže rozhodnout a musí poškozeného s jeho nárokem odkázat na občanskoprávní řízení. Stát se tak může z několika důvodů. Nejčastějším důvodem bohužel jsou nedostatky v požadavcích samotných poškozených. Poškození požadují náhradu škody, tzv. od oka, když se jich na začátku hlavního líčení soudce dotáže, v jakém rozsahu budou škodu požadovat, tak zcela nepřipraveni uvedou, že „asi tak padesát tisíc“, aniž by svůj požadavek nějak podrobněji reálně zdůvodnili. Dalším důvodem bývá skutečnost, že pro rozhodnutí o náhradě škody by bylo třeba provádět širší dokazování, než dokazování o trestném činu samotném. V takových případech, pokud poškozený sám nedoloží rozsah vzniklé škody, soud nebude hlavní líčení odročovat jenom proto, aby poškozenému umožnil obstarat potřebné doklady, jestliže trestný čin jako takový je dostatečně prokázán. Prioritou trestního řízení je rozhodnutí o vině a trestu a řízení o náhradě škody je k němu jen připojeno (jedná se o tzv. adhezní řízení). Dalším případem, kdy poškozený musí být odkázán s požadavkem na náhradu škody na občanskoprávní řízení, je situace, kdy je obžalovaný obžaloby zproštěn.

Je-li poškozený se svým nárokem na náhradu škody odkázán v trestním řízení na řízení občanskoprávní, má tři možnosti jak postupovat. Za prvé se může dohodnout s odsouzeným na dobrovolném nahrazení způsobené škody. To je ideální případ, ale bohužel asi nebude příliš častý. Za druhé nemusí dělat vůbec nic, pokud se smíří s tím, že škoda zůstane nenahrazena. Poslední možností je podání občanskoprávní žaloby o náhradu škody.

Žaloba se podává u okresního soudu, přičemž žalobce si může vybrat, zda podá žalobu u soudu, v jehož obvodu má pachatel trestného činu bydliště, nebo u soudu, v jehož obvodu došlo ke spáchání trestného činu, jímž byla způsobena škoda. Žalobu je podat v potřebném počtu vyhotovení tak, aby jedno vyhotovení zůstalo u soudu a aby každý žalovaný mohl také dostat po jednom vyhotovení (soud žalobu zašle žalovanému, tedy pachateli – je-li žalováno více pachatelů, musí být i více vyhotovení žaloby). V žalobě musí být uveden soud, jemuž je určena, musejí být přesně označeni všichni účastníci (žalobce i žalovaný), a to jménem a příjmením, datem narození a adresou bydliště. Dále musí být v žalobě stručně vylíčeno, co je důvodem žaloby a musí být přesně navrženo rozhodnutí, jehož se žalobce domáhá. Žaloba musí být datována a podepsána žalobcem.

Za podání žaloby se platí soudní poplatek ve výši 4% z žalované částky, nejméně ale 600,- Kč, nejvíce 1.000.000,- Kč. Poplatek však není třeba platit, jedná-li se o náhradu škody na zdraví nebo náhradu majetkové škody vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví. Poplatek do výše 5.000,- Kč se platí kolkem, který můžete nalepit na originál žaloby, vyšší poplatek se platí převodem na účet soudu. Číslo účtu vám soud sdělí ve výzvě, kterou vám po podání obžaloby zašle. Pokud nebude poplatek zaplacen, soud řízení zastaví.

V žalobě může být navrhnuto, aby soud rozhodl tzv. platebním rozkazem. Ten soud vydá bez nařízení jednání, což může soudní řízení podstatně urychlit. Je ale třeba, aby žaloba byla dobře napsaná a aby k ní byly doloženy všechny potřebné důkazy. Pokud žalovaný podá proti platebnímu rozkazu odpor, bude soud muset ve věci nařídit ústní jednání. I když žalobce navrhne vydání platebního rozkazu, nemusí soud tento návrh akceptovat a může ve věci nařídit jednání a rozhodnout rozsudkem.

Nic nebrání tomu, aby poškozený žalobu podal sám. Je však vhodnější, aby se pro celé řízení nebo alespoň pro sepsání žaloby nechal zastoupit advokátem. V občanskoprávním řízení totiž má žalobce tzv. důkazní břemeno – tzn., že musí prokazovat svůj nárok. Pokud se mu to nepovede, bude žaloba zamítnuta a žalobce bude navíc ještě muset zaplatit soudní výlohy žalovaného, v daném případě pachatele trestné činnosti. Naopak, pokud žalobce bude ve sporu úspěšný, žalovaný bude muset nahradit jeho výdaje, a to včetně zaplaceného soudního poplatku a výloh za právní zastoupení advokátem.

 


Vzor – žaloba o náhradu škody způsobené trestným činem

Okresní soud v Kostelci
Lhotecká 1234
123 45 Kostelec

 

V Hluboké Díře dne 4.2.2008

 

 

Žaloba o zaplacení 17.200,- Kč

 

Žalobce:
Alois Vohráblo, nar. 13.2.1945, Hluboká Díra čp. 1

Žalovaný:
Kryšpín Vopička, nar.29.2.1971, Horní Dolní čp.666

Žalobce je vlastníkem rekreační chalupy čp. 38 v obci Lapkobije, okres Kostelec. Dne 2.2.2007 došlo k násilnému vloupání do této chalupy a odcizení většího množství různých věcí. Tohoto jednání se dopustil žalovaný.

Násilným vniknutím do objektu žalobce byla žalovaným žalobci způsobena škoda ve výši 3.262,- Kč. Konkrétně se jedná o rozbité okno (zasklení 220,- Kč), poškozené zárubně předních dveří (oprava 680,- Kč) a poškozený bezpečnostní zámek předních dveří (nákup a montáž nového zámku odbornou firmou 2.362,- Kč). Výši škody žalobce dokládá fakturami za provedené opravy.

Žalovaný z objektu žalobce odcizil věci v celkové hodnotě 13.938,- Kč. Hodnota odcizených věcí byla stanovena odborným vyjádřením v průběhu trestního řízení. Konkrétně se jednalo o:
– televizor značky Tesla 54321 v hodnotě 5.200,- Kč,
– radiomagnetofon značky Kijev v hodnotě 1.300,- Kč,
– fotoaparát značky Zenit v hodnotě 2.650,- Kč,
– starožitný obraz v hodnotě 2.300,- Kč
– 2 ručně malované ikony v hodnotě 1.700,- Kč
– kameninovou formu na pečení v hodnotě 650,- Kč
– láhev alkoholu (Rum tuzemský) za 138,- Kč.

Za vloupání do objektu žalobce a odcizení věcí byl žalovaný odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Kostelci ze dne 12.10.2007, sp.zn. 28T 936/2007, když soud toto jednání kvalifikoval jako trestné činy porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1,2 trestního zákona a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a,b) trestního zákona. Žalobce jako poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody tímto rozsudkem odkázán na řízení občanskoprávní. Rozsudek nabyl právní moci dne 31.10.2007

Žalobce se po právní moci odsuzujícího trestního rozsudku pokusil žalovaného kontaktovat, aby se s ním domluvil na náhradě škody. Na obyčejný dopis žalovaný nereagoval, doporučený dopis se žalobci vrátil jako nedoručený s tím, že žalobce si zásilku nevyzvedl na poště.

Navrhované důkazy:
– účtenka za zasklení okna (přiložena)
– účtenka za opravu zárubní (přiložena)
– faktura za výměnu zámku dveří (přiložena)
– rozsudek Okresního soudu v Kostelci ze dne 12.10.2007, sp.zn. 28T 936/2007 (přiložen)
– spis okresního soudu v Kostelci, sp.zn. 28T 936/2007 (nechť je jako důkaz vyžádán soudem)
– výpis z katastru nemovitostí týkající se chalupy čp. 38 v Lapkobijích

S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby soud vydal následující platební rozkaz:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto platebního rozkazu částku 17.200,- Kč a náklady řízení ve výši 688,- Kč za zaplacený soudní poplatek.


Alois Vohráblo (podpis)



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: