Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
Škoda je vyčíslitelná újma způsobená protiprávním jednáním. Ten, komu byla škoda způsobena, může po škůdci žádat náhradu škody. Hradí se jednak skutečná škoda, jednak ušlý zisk. Skutečnou škodou může být například škoda na věcech nebo poškození zdraví. V případě škody na zdraví se hradí jednak bolestné, jednak ztížení společenského uplatnění, a to podle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MZ). Hradí se také léčebné výdaje, jednorázové odškodné za usmrcení blízké osoby nebo pohřebné. To všechno je skutečná škoda, kterou lze spočítat nebo určit s pomocí prováděcích právních předpisů. Řízení o náhradu škody probíhá u okresních soudů. Není však vyloučeno, aby poškozený ve zvláštním soudním řízení – o ochranu osobnosti – požadoval po škůdci také náhradu nemajetkové újmy. Takové řízení se vede u krajských soudů a připadá v úvahu pouze tehdy, pokud onen protiprávní zásah způsobil závažnou újmu na základních osobnostních právech člověka.
Synonyma:
újma
Použití:
Nabouráním automobilu vznikla žalobci nejen věcná škoda, ale přišel i o zisk z podnikání za tři dny, kdy nemohl navštěvovat své klienty.
Pokud je trestním příkazem uložena obviněnému povinnost uhradit poškozenému určitou finanční částku a není uvedena lhůta do kdy, za jak dlouhou dobu po nabytí PM je obviněný povinen tuto částku uhradit. Děkuji za vaši odpověď
V odsuzujícím rozsudku či trestním příkazu lze podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložit obviněnému, aby nahradil poškozenému škodu způsobenou trestným činem, pokud se poškozený řádně a včas připojil k trestnímu stíhání s požadavkem na náhradu škody.
dobrý den, přítel má z rozhodnutí soudu z roku 2005 uhradit poskozenemu skodu.Zatim uhradil pouze cast. Ma pravo po nem poskozny pozadovt uroky z prodleni dle reposazeb, kdyz skoda a rozhodnuti o uhrade byli pred 29.4.2005, kdy tyto reposazby vstoupili v platnost…? Dekuji za odpověď
Poškozený by samozřejmě mohl společně s náhradou škody požadovat i úroky z prodlení, a to podle právní úpravy platné v době prodlení (tzn. v sazbě odvozené dnes od reposazby, dříve od diskontní sazby).
Co vás čeká, když dostanete jako svědek předvolání k soudu? To se dozvíte v tomto článku. Článek byl převzat ze stránek Bílého kruhu bezpečí a byl zkrácen.
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
