Žádost o zahlazení odsouzení (vzor)

Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.

číst celé ...      

Pravomoc a příslušnost soudu v trestním řízení

O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.

Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy. 

číst celé ...      

Orgány činné v trestním řízení

Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.

číst celé ...      

Obžaloba

Obžaloba je rozhodnutí státního zástupce, kterým staví obviněného před soud. Znamená to, že státní zástupce po shromažďování důkazů policií v tzv. přípravném řízení dospěl k závěru, že je dáno důvodné podezření, že obviněný se opravdu dopustil trestné činnosti a proto na něho podává obžalobu.

číst celé ...      

Musím se jako poškozený dostavit k soudu?

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda je možné při soudním řízení rozhodnout bez přítomnosti poškozeného ? Jedná se o trestný čin. Pokud si poškozený doručovanou zásilku o předvolání nevyzvedl, hrozí mu nějaká pokuta ? Děkuji za odpověď.  

Zásadně lze při hlavním líčení rozhodnout bez poškozeného. Poškozený má právo, nikoliv povinnost, se účastnit hlavního líčení, a pokud toho nevyužije, je to jeho věc.Poškození jsou traumatizováni nejen skutečností, že jsou to právě oni, komu bylo trestným činem ublíženo, ale i skutečností, že musejí, a třeba i opakovaně, přijít na policii a k soudu, což jim bezpochyby není příjemné. Na druhou stranu, jestli chtějí, aby pachatel byl usvědčen a potrestán, aby nemohl škodit dále, musejí se překonat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.  Na druhou stranu, ten, kdo je v trestním řízení poškozeným, ve většině případů bývá i důležitým svědkem. Pokud tedy poškozený je k soudu předvolán zároveň jako svědek, je jeho povinností se dostavit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí uložení pořádkové pokuty do výše až 50.000,- Kč, která může být ukládána i opakovaně. Navíc vás soud může nechat předvést policií, takže kromě pokuty budete mít ještě ostudu mezi sousedy nebo spolupracovníky, záleží, kde si vás policisté vyzvednou. Pokud si poškozený zásilku nevyzvedl na poště, záleží další postup soudu zase na tom, zda poškozeného potřebuje vyslechnout jako svědka, či nikoliv. Pokud není třeba poškozeného vyslýchat, nenutí nic soud k tomu, aby se snažil nějak donutit poškozeného k vyzvednutí zásilky. Pokud si ovšem obsílku nepřevezme poškozený, kterého je třeba vyslechnout jako svědka, soud může opět za poškozeným poslat policisty a pokud dojde k závěru, že poškozený si zásilku nevyzvedl úmyslně, může mu opět být uložena výše uvedená pořádková pokuta.

číst celé ...      

Polehčující a přitěžující okolnosti

Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat. 

číst celé ...