Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
U trestných činů, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, může soud nebo státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání obviněného. Předpokladem je i skutečnost, že se obviněný k trestnému činu doznal, nahradil škodu, případně o náhradě škody uzavřel dohodu nebo učinil jiná opatření k náhradě škody (např. nahlásil věc pojišťovně, která za něj škodu uhradila).
V této rubrice Vzory nejčastějších podání vám zdarma přinášíme vzorové příklady různých písemností, se kterými se lidé obracejí na orgány činné v trestním řízení. Obsah rubriky se vytváří postupně, v rámci našich časových možností budeme stále přidávat další nové vzory podání.
Naším cílem není přinést stejné vzory podání, které lze najít na internetu nebo v mnoha knižních či elektronických publikacích. Tyto stránky jsou určeny především pro laickou veřejnost, a proto naší snahou je, aby jednotlivé vzory byly jednoduché, přehledné a srozumitelné. Nechceme vás zahlcovat pro laiky špatně srozumitelným jazykem. Jsme přesvědčeni, že právo je tu pro lidi, a proto by mělo být srozumitelné. Proto také jsou poskytovány tyto vzory zdarma. Pokud přesto chcete podání psané právnickou hantýrkou, kupte si některou ze zmíněných publikací anebo zajděte přímo za advokátem.
Ještě, než svůj dopis pošlete, bude se vám možná hodit i náš článek Jak správně psát a telefonovat na soud
Jednotlivé vzory podání:
V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.
Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda je možné při soudním řízení rozhodnout bez přítomnosti poškozeného ? Jedná se o trestný čin. Pokud si poškozený doručovanou zásilku o předvolání nevyzvedl, hrozí mu nějaká pokuta ? Děkuji za odpověď.
Zásadně lze při hlavním líčení rozhodnout bez poškozeného. Poškozený má právo, nikoliv povinnost, se účastnit hlavního líčení, a pokud toho nevyužije, je to jeho věc.Poškození jsou traumatizováni nejen skutečností, že jsou to právě oni, komu bylo trestným činem ublíženo, ale i skutečností, že musejí, a třeba i opakovaně, přijít na policii a k soudu, což jim bezpochyby není příjemné. Na druhou stranu, jestli chtějí, aby pachatel byl usvědčen a potrestán, aby nemohl škodit dále, musejí se překonat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Na druhou stranu, ten, kdo je v trestním řízení poškozeným, ve většině případů bývá i důležitým svědkem. Pokud tedy poškozený je k soudu předvolán zároveň jako svědek, je jeho povinností se dostavit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí uložení pořádkové pokuty do výše až 50.000,- Kč, která může být ukládána i opakovaně. Navíc vás soud může nechat předvést policií, takže kromě pokuty budete mít ještě ostudu mezi sousedy nebo spolupracovníky, záleží, kde si vás policisté vyzvednou. Pokud si poškozený zásilku nevyzvedl na poště, záleží další postup soudu zase na tom, zda poškozeného potřebuje vyslechnout jako svědka, či nikoliv. Pokud není třeba poškozeného vyslýchat, nenutí nic soud k tomu, aby se snažil nějak donutit poškozeného k vyzvednutí zásilky. Pokud si ovšem obsílku nepřevezme poškozený, kterého je třeba vyslechnout jako svědka, soud může opět za poškozeným poslat policisty a pokud dojde k závěru, že poškozený si zásilku nevyzvedl úmyslně, může mu opět být uložena výše uvedená pořádková pokuta.
soudy
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
Synonyma:
nejsou
Použití:
obvyklé
