V této rubrice Vzory nejčastějších podání vám zdarma přinášíme vzorové příklady různých písemností, se kterými se lidé obracejí na orgány činné v trestním řízení. Obsah rubriky se vytváří postupně, v rámci našich časových možností budeme stále přidávat další nové vzory podání.
Naším cílem není přinést stejné vzory podání, které lze najít na internetu nebo v mnoha knižních či elektronických publikacích. Tyto stránky jsou určeny především pro laickou veřejnost, a proto naší snahou je, aby jednotlivé vzory byly jednoduché, přehledné a srozumitelné. Nechceme vás zahlcovat pro laiky špatně srozumitelným jazykem. Jsme přesvědčeni, že právo je tu pro lidi, a proto by mělo být srozumitelné. Proto také jsou poskytovány tyto vzory zdarma. Pokud přesto chcete podání psané právnickou hantýrkou, kupte si některou ze zmíněných publikací anebo zajděte přímo za advokátem.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kdy nabývá právní moci rozsudek v trestním řízení? Děkuji
Touto otázkou se zabývá článek Právní moc rozsudku v rubrice Výklad pojmů. Obecně to lze shrnout, že rozsudek je v právní moci v okamžiku, kdy už si proti němu nemůže nikdo podat odvolání. Odvolání může podat obžalovaný, obhájce a státní zástupce. Ve prospěch obžalovaného se mohou odvolat i jeho nejbližší příbuzní. Poškození si mohou podat odvolání jen proti výroku o náhradě škody, nemohou tedy nijak ovlivnit rozhodnutí o vině a trestu.
Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, pokud má právnické vzdělání, složil odbornou zkoušku, má za sebou požadovanou praxi a dosáhl věku nejméně třiceti let.
Synonyma:
nejsou (pozn.: slovo arbitr znamená rozhodce a to je osoba od soudce značně odlišná)
Použití:
Soudce rozhodl o vzetí obviněného do vazby. Všichni dosavadní soudci museli být na počátku devadesátých let do funkce znovu jmenováni.
Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
Dobrý den.mam právo jako svědek u soudu aby nebyli přítomni novináři?
Pokud není důvod pro vyloučení veřejnosti, např. z důvodu ohrožení mravnosti nebo státního tajemství, nelze novináře z jednání vyloučit, protože každé jednání j e v zásadě veřejné. Rovněž v případě, že by byly důvody k utajení svědka, zařídí předseda senátu, aby totožnost svědka nikdo, tedy ani novináři nezjistil. V takových případech také obvykle daného svědka ani nikdo v jednací síni nevidí.
