Odročení

odročení

Pokud není možné soudní jednání (v občanskoprávní věci) nebo hlavní líčení (v trestní věci) ukončit v jediný den, je možné je odročit na další termín, kdy se bude v jednání/líčení pokračovat.

 

Synonyma:

určení nového termínu, odložení jednání, pokračování v jednání

Použití:

Hlavní líčení bylo odročeno na následující týden. V řízení bude třeba vypracovat znalecký posudek, proto soud jednání odročil na neurčito.
 

číst celé ...      

Žádost obviněného o odročení hlavního líčení (vzor)

V některých případech může obviněný předejít svému odsouzení projevením účinné lítosti. Kromě obecně vymezených podmínek účinné lítosti se jedná zejména o zvláštní případy, kdy obviněný může ještě před vynesením rozsudku soudu prvního stupně zaplatit své dluhy, které jsou důvodem jeho trestního stíhání, a tím odvrátit své odsouzení.

číst celé ...      

Odvolání obžalovaného proti celému rozsudku (vzor)

Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.

číst celé ...      

Námitka podjatosti

Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku. 

číst celé ...      

Důkazy a hodnocení důkazů

Při rozhodování o vině či nevině obžalovaného rozhoduje soud na základě důkazů, které byly v dané trestní věci provedeny. Na veřejnosti se občas objevují spekulace o tom, co může a co nemůže sloužit jako důkaz v trestním řízení. Tyto dohady jsou zcela zbytečné, neboť za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.

číst celé ...      

Kde všude na vás dosáhne český trestní zákon

Základní zásadou, posuzovanou při určení, zda lze pachatele stíhat podle českého trestního zákona, je zásada teritoriality. Ta nám říká, že podle českého trestního zákona se stíhají všechny trestné činy spáchané na území České republiky, a to bez ohledu na to, zda je spáchal český státní příslušník nebo cizinec.

číst celé ...      


Strana 1 / 131234567...Poslední »