Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.
Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného.
Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a základních práv v České republice. Stojí mimo soustavu soudů a má široké pravomoci, které uplatňuje v řízeních týkajících se základní dělby moci ve státě (může například rozhodnout o zrušení právního předpisu nebo jeho části, o souladu mezinárodní smlouvy s Ústavou, o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu atd.) Těžiště jeho činnosti však leží v rozhodování o ústavních stížnostech. Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, má-li za to, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena na svých základních právech garantovaných zejména Ústavou (a tedy i Listinou základních práv a svobod). Podmínkou ovšem je, že stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. Ústavní soud sídlí v Brně. Zasedá v senátech nebo v plénu a rozhoduje nálezem (o podstatě věci) nebo usnesením.
Synonyma:
konstituční soud
Použití:
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části obchodního zákoníku, která upravuje vytěsnění drobných akcionářů.
O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Každé odsouzení je zapisováno do rejstříku trestů. Odsouzení, kteří již žijí řádným životem mají možnost požádat o zahlazení svých odsouzení. Žádost se podává u okresního (v Praze obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je-li zákonem stanovená lhůta, kdy se má člověk pozvaný na soudní jednání, nejpozději dozvědět stanovený termín. Je to nejméně 15 dnů před soudním jednáním nebo to může být i kratší doba? Děkuji za odpověď.
Trestní řád zná dva základní typy soudních jednání – hlavní líčení a veřejné zasedání. Pro každý z těchto typů pak upravuje i to, s jakým předstihem mají být jednotlivé osoby k jednání předvolávány.
