Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.
Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného.
Dobrý den.mam právo jako svědek u soudu aby nebyli přítomni novináři?
Pokud není důvod pro vyloučení veřejnosti, např. z důvodu ohrožení mravnosti nebo státního tajemství, nelze novináře z jednání vyloučit, protože každé jednání j e v zásadě veřejné. Rovněž v případě, že by byly důvody k utajení svědka, zařídí předseda senátu, aby totožnost svědka nikdo, tedy ani novináři nezjistil. V takových případech také obvykle daného svědka ani nikdo v jednací síni nevidí.
Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?
Poškozený má právo podat si odvolání proti rozsudku pouze v části, týkající se náhrady škody. Poškození tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků o vině nebo trestu. Pro poškozeného mohou nastat následující situace:
Správně se jmenuje příkaz k zatčení. Soud jej vydává v těch případech, kdy se nedaří obviněného řádně předvolat ani předvést k výslechu, zkrátka když se obviněný skrývá nebo uprchl, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu. Příkaz k zatčení soud zašle Policii ČR a ta jej dá k dispozici všem policejním složkám po celé republice. Pokud se policistům podaří obviněného zatknout, dopraví jej k soudu a tam je rozhodnuto o vazbě. Pokud je podezření, že obviněný se skrývá v cizině, vydá soud mezinárodní zatýkací rozkaz, případně evropský zatýkací rozkaz, který platí pro země Evropské unie.
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
