Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?
Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku
Použití:
Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.
České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání
Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou.
Poškozený má právo podat si odvolání proti rozsudku pouze v části, týkající se náhrady škody. Poškození tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků o vině nebo trestu. Pro poškozeného mohou nastat následující situace:
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
Vážení, zajímalo by mne, jak se počítá u stížnosti třídenní lhůta.Zda se do této lhůty započítávají soboty, neděle a svátky. Když se pošta vyzvedne v pátek je sobota, neděle a pondělí je státem uznaným svátkem, tak do kdy je nutné stížnost podat. Předem děkuji za odpověď.
Je zřejmé, že máte na mysli lhůtu pro podání stížnosti proti usnesení. Tato lhůta je třídenní a počítá se od okamžiku, kdy vám bylo usnesení oznámeno. Zde poměrně často dochází k omylu osob podávajících si stížnosti.
K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Takto však nejsou shromažďovány a sdíleny osobní údaje (jméno, adresa, e-mailová adresa či telefonní číslo). SouhlasímVíce ...
