Odvolání obžalovaného proti celému rozsudku (vzor)

Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.

Náhrada škody dle rozsudku

Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?  

Právní moc rozsudku

Jestliže je rozsudek pravomocný, je závazný pro všechny a nelze jej již měnit (kromě výjimek na základě mimořádných opravných prostředků) . Rozsudek soudu prvního stupně je pravomocný tehdy, jestliže se všechny osoby, oprávněné podat odvolání, práva odvolání vzdaly nebo odvolání nepodaly v zákonem stanovené osmidenní lhůtě anebo již podané odvolání vzaly zpět. Jestliže proti rozsudku bylo podáno odvolání, které nebylo vzato zpět, je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný okamžikem, kdy odvolací soud zamítne odvolání. 

Stížnost

stížnost

České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání

Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou. 

Odpor proti trestnímu příkazu (vzor)

V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.

Kolik stojí odsouzení za trestný čin

Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?