Výklad pojmů trestního řízení
V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.
Odvolání obžalovaného proti celému rozsudku (vzor)
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
Opravné prostředky
opravné prostředky
Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku
Použití:
Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.
Odvolání a další opravné prostředky v trestním řízení
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
Odvolání obžalovaného proti výroku o trestu (vzor)
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
Náhrada škody dle rozsudku
Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?
