V jednodušších případech může soud rozhodnou o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku
Použití:
Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.
Dobrý den, jen bych se chtěla informovat když jsem již podala trestní oznámení,ale nepožádala jsem o její výsledky zda mě budou informovat a za jak dlouhou dobu by se situace mohla vyřešit. Nějak s tím nemám zkušenosti tak bych poprosila o radu.
Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. O vyrozumění o učiněných opatřeních lze požádat v uvedené lhůtě i dodatečně. Jestliže ale jste sama poškozena trestným činem, který jste oznámila, tak se také dozvíte, jak celá věc skončila. Pokud by totiž došlo k odložení věci případně k zastavení trestního stíhání, musí vás o tom policie (případně státní zástupce) vyrozumět a vy budete mít právo proti usnesení o odložení věci či zastavení trestního stíhání podat stížnost. Pokud bude na základě vašeho oznámení zahájeno trestní stíhání a státní zástupce se rozhodne podat obžalobu, budete vyrozuměna jako poškozená i o podání obžaloby a následně i o konání hlavního líčení před soudem (pokud soud nerozhodne trestním příkazem).
byla jsem odsouzena k promněne OPP,podala jsem odvolání ke Krajskému soudu o odklad z důvodu riz. těhotenství .v odvolání jsem podotkla na to že potřebnou dokumentaci předložím u jednáni.k hlavnímu líčení jsem nebyla pozvána a soud mi návrh zamít pro nedoložení potřebných dokumentů.prosím o radu jak dále postupovat
O stížnosti proti usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody rozhoduje stížnostní (tj. krajský) soud v neveřejném zasedání, tzn. že není nařízeno žádné jednání, ke kterému by se zvali obvinění a další osoby.
Jestliže je rozsudek pravomocný, je závazný pro všechny a nelze jej již měnit (kromě výjimek na základě mimořádných opravných prostředků) . Rozsudek soudu prvního stupně je pravomocný tehdy, jestliže se všechny osoby, oprávněné podat odvolání, práva odvolání vzdaly nebo odvolání nepodaly v zákonem stanovené osmidenní lhůtě anebo již podané odvolání vzaly zpět. Jestliže proti rozsudku bylo podáno odvolání, které nebylo vzato zpět, je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný okamžikem, kdy odvolací soud zamítne odvolání.
Dobrý den,byl jsem za nehodu v opilosti (2,5 promile) s lehkým zraněním odsouzen trestním příkazem k trestu odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem 12 měsíců a k zákazu vykonávaní činnosti (řízení) v délce 30 měsíců. Nikdy jsem nebyl trestně stíhán ani odsouzen. Je to můj první takovýto "úlet". Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, zda je nějaká šance na zmírnění trestu v odvolacím řízením, resp.zda má vůbec smysl se odvolávat. Zároveň bych se chtěl zeptat zda se do těch 12 měsíců zkušební doby podmíněného odkladu započítává doba až od nabytí právní moci rozsudku nebo doba od nehody a zda totéž platí i pro uložených 30 měsíců zákazu řízení, tj.jestli se započítává doba od kdy nehody, kdy mi policisté ŘP odebrali. Děkuji moc za odpověď