V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu.
Dobrý den, jen bych se chtěla informovat když jsem již podala trestní oznámení,ale nepožádala jsem o její výsledky zda mě budou informovat a za jak dlouhou dobu by se situace mohla vyřešit. Nějak s tím nemám zkušenosti tak bych poprosila o radu.
Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. O vyrozumění o učiněných opatřeních lze požádat v uvedené lhůtě i dodatečně. Jestliže ale jste sama poškozena trestným činem, který jste oznámila, tak se také dozvíte, jak celá věc skončila. Pokud by totiž došlo k odložení věci případně k zastavení trestního stíhání, musí vás o tom policie (případně státní zástupce) vyrozumět a vy budete mít právo proti usnesení o odložení věci či zastavení trestního stíhání podat stížnost. Pokud bude na základě vašeho oznámení zahájeno trestní stíhání a státní zástupce se rozhodne podat obžalobu, budete vyrozuměna jako poškozená i o podání obžaloby a následně i o konání hlavního líčení před soudem (pokud soud nerozhodne trestním příkazem).
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
Dovolání je tzv. mimořádným opravným prostředkem. Lze jím napadnout některá již pravomocná rozhodnutí (odvolacího soudu). To platí jak pro řízení občanskoprávní tak pro řízení trestní. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutno podotknout, že mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá mimo jiné právě v tom, že jím nelze napadnout každé rozhodnutí odvolacího soudu; možnost podat dovolání je procesními předpisy značně zúžena. Obecně platí, že v dovolacím řízení musí být dovolatel zastoupen advokátem.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Žalovaný se domnívá, že řízení u obou soudů trpělo procesními vadami, proto podal proti rozsudku krajského soudu dovolání. Nejvyšší soud velkou část dovolání odmítá.