Dobrý den,byl jsem za nehodu v opilosti (2,5 promile) s lehkým zraněním odsouzen trestním příkazem k trestu odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem 12 měsíců a k zákazu vykonávaní činnosti (řízení) v délce 30 měsíců. Nikdy jsem nebyl trestně stíhán ani odsouzen. Je to můj první takovýto "úlet". Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, zda je nějaká šance na zmírnění trestu v odvolacím řízením, resp.zda má vůbec smysl se odvolávat. Zároveň bych se chtěl zeptat zda se do těch 12 měsíců zkušební doby podmíněného odkladu započítává doba až od nabytí právní moci rozsudku nebo doba od nehody a zda totéž platí i pro uložených 30 měsíců zákazu řízení, tj.jestli se započítává doba od kdy nehody, kdy mi policisté ŘP odebrali. Děkuji moc za odpověď
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena. Informace z tohoto článku lze použít pouze s uvedením odkazu na stránky www.trestni-rizeni.com
Sdílet na Facebooku
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena. Informace z tohoto článku lze použít pouze s uvedením odkazu na stránky www.trestni-rizeni.com
Sdílet na Facebooku
byla jsem odsouzena k promněne OPP,podala jsem odvolání ke Krajskému soudu o odklad z důvodu riz. těhotenství .v odvolání jsem podotkla na to že potřebnou dokumentaci předložím u jednáni.k hlavnímu líčení jsem nebyla pozvána a soud mi návrh zamít pro nedoložení potřebných dokumentů.prosím o radu jak dále postupovat
O stížnosti proti usnesení o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody rozhoduje stížnostní (tj. krajský) soud v neveřejném zasedání, tzn. že není nařízeno žádné jednání, ke kterému by se zvali obvinění a další osoby.
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena. Informace z tohoto článku lze použít pouze s uvedením odkazu na stránky www.trestni-rizeni.com
Sdílet na Facebooku
ústavní stížnost
Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu.
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena. Informace z tohoto článku lze použít pouze s uvedením odkazu na stránky www.trestni-rizeni.com
Sdílet na Facebooku
