Podala jsem trestní oznámení, kdy se dovím výsledek?

Dobrý den, jen bych se chtěla informovat když jsem již podala trestní oznámení,ale nepožádala jsem o její výsledky zda mě budou informovat a za jak dlouhou dobu by se situace mohla vyřešit. Nějak s tím nemám zkušenosti tak bych poprosila o radu.

Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o učiněných opatřeních. O vyrozumění o učiněných opatřeních lze požádat v uvedené lhůtě i dodatečně. Jestliže ale jste sama poškozena trestným činem, který jste oznámila, tak se také dozvíte, jak celá věc skončila. Pokud by totiž došlo k odložení věci případně k zastavení trestního stíhání, musí vás o tom policie (případně státní zástupce) vyrozumět a vy budete mít právo proti usnesení o odložení věci či zastavení trestního stíhání podat stížnost. Pokud bude na základě vašeho oznámení zahájeno trestní stíhání a státní zástupce se rozhodne podat obžalobu, budete vyrozuměna jako poškozená i o podání obžaloby a následně i o konání hlavního líčení před soudem (pokud soud nerozhodne trestním příkazem).
 

Odvolání obžalovaného proti výroku o trestu (vzor)

Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal. 

Ústavní stížnost

ústavní stížnost

Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu. 
 

Náhrada škody dle rozsudku

Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?  

Stížnost

stížnost

České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání

Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou. 

Trestní příkaz

Rozhodnutí, které může soud vydat bez projednání obžaloby v hlavním líčení, tedy tzv. "od stolu", jestliže důkazy, shromážděné v přípravném řízení policií a státním zástupcem umožňují bez pochyb rozhodnout o vině obviněného a o trestu.