Ústavní stížnost

ústavní stížnost

Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu. 
 

Opravné prostředky

opravné prostředky

Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Synonyma:

nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku

Použití:

Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.
 

Odvolání poškozeného proti rozsudku (vzor)

Poškozený má právo podat si odvolání proti rozsudku pouze v části, týkající se náhrady škody. Poškození tedy své odvolání nemůže směřovat do výroků o vině nebo trestu. Pro poškozeného mohou nastat následující situace: 

Od kdy se počítá zkušební doba a doba zákazu činnosti?

brý den,byl jsem za nehodu v opilosti (2,5 promile) s lehkým zraněním odsouzen trestním příkazem k trestu odnětí svobody na 6 měsíců s podmíněným odkladem 12 měsíců a k zákazu vykonávaní činnosti (řízení) v délce 30 měsíců. Nikdy jsem nebyl trestně stíhán ani odsouzen. Je to můj první takovýto „úlet“. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, zda je nějaká šance na zmírnění trestu v odvolacím řízením, resp.zda má vůbec smysl se odvolávat. Zároveň bych se chtěl zeptat zda se do těch 12 měsíců zkušební doby podmíněného odkladu započítává doba až od nabytí právní moci rozsudku nebo doba od nehody a zda totéž platí i pro uložených 30 měsíců zákazu řízení, tj.jestli se započítává doba od kdy nehody, kdy mi policisté ŘP odebrali. Děkuji moc za odpověď 

Náhrada škody dle rozsudku

Obžalovaný byl odsouzen k podmíněnému trestu (neodvolal se), ale rozsudek mu nebyl doručen v písemné formě. Musí být odsouzenému rozsudek doručen? Pokud ano, tak v jaké lhůtě a od kdy rozsudek nabývá právní moci (tzn. od jakého data běží podmínka)? Musí rozsudek obsahovat podmínky, které má obžalovaný splnit? Odsouzený způsobil svým jednáním bagatelní škodu (v řádu stovek Kč), soudce mu doporučil (nepřikázal) škodu nahradit. Poškozený ale náhradu nepožaduje a nechce se svého nároku zříci písemně. Vyplývá z toho pro odsouzeného nějaké nebezpečí (nedodržení podmínek)?  

Stížnost

stížnost

České soudnictví zná tři druhy stížností: za prvé stížnost jako opravný prostředek proti usnesení vydanému v trestním řízení, za druhé ústavní stížnost coby podání

Ústavnímu soudu, a konečně stížnost předsedovi soudu, kterou lze podat pouze kvůli průtahům v řízení, nevhodnému chování soudních osob nebo narušování důstojnosti soudního řízení. Každá z uvedených stížností se řeší jiným způsobem.

Synonyma:

nejsou

Použití:

Obviněný podal stížnost proti zahájení trestního stíhání. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, cítí-li se stěžovatel zkrácen na svých základních právech garantovaných Ústavou.