Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.
Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Každý, koho se týká trestní řízení v dané konkrétní věci má právo nahlížet do spisu, který je o této trestní věci veden. Konkrétně tedy má právo do spisu nahlížet …
Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.
Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného.
Dobrý den.mam právo jako svědek u soudu aby nebyli přítomni novináři?
Pokud není důvod pro vyloučení veřejnosti, např. z důvodu ohrožení mravnosti nebo státního tajemství, nelze novináře z jednání vyloučit, protože každé jednání j e v zásadě veřejné. Rovněž v případě, že by byly důvody k utajení svědka, zařídí předseda senátu, aby totožnost svědka nikdo, tedy ani novináři nezjistil. V takových případech také obvykle daného svědka ani nikdo v jednací síni nevidí.
S účinností od 1. září 2012 byla novelou trestního řádu do trestního řízení vnesena možnost vyřídit trestní kauzu způsobem, který známe především z amerických filmů. Jedná se o dohodu o vině a trestu. Zjednodušeně řečeno, obviněný se sejde se státním zástupcem, dozná vinu a oba se dohodnou na trestu, případně i na náhradě škody nebo na ochranné léčbě, pokud bude přicházet v úvahu. Státní zástupce pak takovou dohodu předloží soudu ke schválení. Podívejme se na celou záležitost v základních bodech trochu podrobněji.
Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?
