Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z více výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal.
Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.
V případě, že soud ukládá obviněnému podmíněný trest odnětí svobody, uloží zpravidla obviněnému též jako zvláštní podmínku pro osvědčení ve zkušební době povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem. To na jedné straně má zlepšit postavení poškozeného při vymáhání náhrady za způsobenou škodu.
Jedná se o trest odnětí svobody, jehož výkon ale není okamžitě nařízen, ale je odložen na přiměřenou zkušební dobu. To znamená, že odsouzený v takovém případě nejde po vynesení rozsudku do vězení a dál pokračuje ve svém běžném životě.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, je-li zákonem stanovená lhůta, kdy se má člověk pozvaný na soudní jednání, nejpozději dozvědět stanovený termín. Je to nejméně 15 dnů před soudním jednáním nebo to může být i kratší doba? Děkuji za odpověď.
Trestní řád zná dva základní typy soudních jednání – hlavní líčení a veřejné zasedání. Pro každý z těchto typů pak upravuje i to, s jakým předstihem mají být jednotlivé osoby k jednání předvolávány.
