Námitka podjatosti

Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku. 

Ochranná léčba

Jedná se o ochranné opatření, nikoliv o trest. Ukládá se pachatelům, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s nějakou chorobou či poruchou nebo v souvislosti se zneužíváním nějaké návykové látky. Nejčastěji se jedná o ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické, sexuologické, psychiatrické apod. 

Zkrácené přípravné řízení a zjednodušené řízení před soudem

Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).

Mám jít svědčit, ale už si to nepamatuji přesně – co mám dělat?

Jsem v roli svědka, jednou jsem vypovídal cca před 1,5 rokem a teď mám výzvu k doplnění výpovědi. Vlivem procesu zapomínání, nejsem schopen věc a sled událostí relevantně popsat. Co mám dělat, nechci abych budil dojem, že vypovídat nechci, ale nic o čem nejsem 100% přesvědčen, říkat nebudu. Jaká má práva jako svědek?

To, co popisujete je naprosto přirozené. Každý člověk zapomíná. Na začátku výslechu klidně upozorněte na to, že pro delší dobu, která uběhla, si již události nepamatujete naprosto přesně. Rozhodně je to lepší, než tvrdit něco, co by nemusela být pravda.

Kdo a jak se podílí na výkonu spravedlnosti v ČR

Výkon spravedlnosti v České republice zajišťují nezávislé soudy za účasti dalších subjektů, např. advokátů, notářů, státních zastupitelství apod.. Je to poměrně velký a finančně náročný kolos. Jak tento kolos funguje se dovíte v tomto článku.

Nový trestní zákoník – tresty

Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.

Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.