Základní zásadou, posuzovanou při určení, zda lze pachatele stíhat podle českého trestního zákona, je zásada teritoriality. Ta nám říká, že podle českého trestního zákona se stíhají všechny trestné činy spáchané na území České republiky, a to bez ohledu na to, zda je spáchal český státní příslušník nebo cizinec.
Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku.
Orgány činné v trestním řízení jsou Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Každý z těchto orgánů má jasně vymezenou působnost v různých stádiích trestního řízení.
Obžaloba je rozhodnutí státního zástupce, kterým staví obviněného před soud. Znamená to, že státní zástupce po shromažďování důkazů policií v tzv. přípravném řízení dospěl k závěru, že je dáno důvodné podezření, že obviněný se opravdu dopustil trestné činnosti a proto na něho podává obžalobu.
Jedná se o trest odnětí svobody, jehož výkon ale není okamžitě nařízen, ale je odložen na přiměřenou zkušební dobu. To znamená, že odsouzený v takovém případě nejde po vynesení rozsudku do vězení a dál pokračuje ve svém běžném životě.
Každý, koho se týká trestní řízení v dané konkrétní věci má právo nahlížet do spisu, který je o této trestní věci veden. Konkrétně tedy má právo do spisu nahlížet …
© 2006-2026 www.trestni-rizeni.com Všechna práva vyhrazena. Získané informace lze použít jen s uvedením odkazu na www.trestni-rizeni.com
