Řízení trestní

řízení trestní

Trestní řízení má specifický charakter. Jeho jediným cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo jej spáchal a o jaký trestný čin jde, a pachatele poté spravedlivě potrestat. Teorie praví, že řízení je zejména v jeho vyšetřovací fázi ovládáno inkviziční zásadou, což znamená, že policie za dozoru státního zástupce vyhledává všechny důkazy, které se věci týkají, a činí tak z úřední povinnosti, jakmile se dozví, že byl spáchán trestný čin. Veřejnost si často plete žalobu v občanskoprávním řízení s trestním oznámením nebo obžalobou. Pokud ode mne někdo vyláká peníze a nevrátí je, mohu takového člověka zažalovat o zaplacení. V případě, že před soudem prokáži všechna svá tvrzení, soud žalovanému uloží, aby mi peníze vrátil – to vše v občanskoprávní řízení. Pokud však na takového dlužníka podám trestní oznámení, bude celou věc šetřit policie a já už, ani jako poškozený, nebudu mít v podstatě možnost, jak trestnímu stíhání zabránit – celá věc bude v režii orgánů činných v trestním řízení, které budou postupovat zcela samostatně. Dlužník pak může být klidně odsouzen za podvod, což ovšem vůbec neznamená, že mu soud také přikáže zaplatit mi dluh (stát se to může, ale také nemusí). Znovu opakuji: v trestním řízení nejde o nic jiného, než o zjištění pachatele trestného činu a jeho potrestání. Proto jsou trestnými činy jen nejzávažnější protizákonná jednání, jako krádež nebo vražda. Nezaplacení nájemného nebo jízda v tramvaji načerno trestnými činy nejsou. Trestní řízení se zahajuje tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozví, že byl spáchán trestný čin (jejich výčet nalezneme v trestním zákonu). Jakmile se policie dozví, kdo trestný čin spáchal, zahájí trestní stíhání konkrétního pachatele. Poté, co jsou shromážděny všechny důkazy, podá státní zástupce, který do té doby dozíral nad vyšetřováním, soudu obžalobu (neplést s žalobou v občanskoprávním řízení!). V obžalobě potom tvrdí, že ten a ten spáchal trestný čin, což je doloženo těmi a těmi důkazy. Soud poté provede hlavní líčení, kde celou věc veřejně a ústně projedná za účasti všech stran (státního zástupce, obžalovaného, poškozeného). Hlavní líčení končí vynesením rozsudku o vině a trestu, nebo rozsudku zprošťujícího (obžalovaný je zproštěn obžaloby).

Synonyma:

trestní proces, trestní stíhání (má o něco užší význam)

Použití:

Trestní řízení skončilo odložením věci, pachatel nebyl nikdy zjištěn. 

Trestní právo v kostce (shrnutí pro studenty středních škol)

Trestní právo je  jedním z oborů veřejného práva, tj. neupravuje vztahy mezi fyzickými (případně právnickými) osobami, ale upravuje mocenské zásahy státu do práv a povinností fyzických a právnických osob v případě že se stal trestný čin, resp. Je-li dáno důvodné podezření, že se stal trestný čin.

Zodpovězené otázky

Výklad pojmů trestního řízení

V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.

Rozhodování soudu v přípravném řízení trestním

Rozhodování v přípravném řízení trestním

(Rigorózní práce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy – stav dle právní úpravy k 31.3. 2003)

ÚS: Policie může odebírat podezřelým sliny a vlasy i bez souhlasu (práva obviněných)

Zpráva z tisku:

Policisté mohou při vyšetřování odebrat podezřelým pachové stopy, sliny a vzorky vlasů i proti jejich vůli. Nově tak rozhodlo plénum Ústavního soudu. Ve starších nálezech přitom soud někdy zastával jiný názor. Teď se většina patnáctičlenného sboru soudců přiklonila k závěru, že získání podobných stop proti vůli podezřelého není v rozporu se zákazem nucení k sebeobvinění v trestním řízení.