škoda
Škoda je vyčíslitelná újma způsobená protiprávním jednáním. Ten, komu byla škoda způsobena, může po škůdci žádat náhradu škody. Hradí se jednak skutečná škoda, jednak ušlý zisk. Skutečnou škodou může být například škoda na věcech nebo poškození zdraví. V případě škody na zdraví se hradí jednak bolestné, jednak ztížení společenského uplatnění, a to podle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MZ). Hradí se také léčebné výdaje, jednorázové odškodné za usmrcení blízké osoby nebo pohřebné. To všechno je skutečná škoda, kterou lze spočítat nebo určit s pomocí prováděcích právních předpisů. Řízení o náhradu škody probíhá u okresních soudů. Není však vyloučeno, aby poškozený ve zvláštním soudním řízení – o ochranu osobnosti – požadoval po škůdci také náhradu nemajetkové újmy. Takové řízení se vede u krajských soudů a připadá v úvahu pouze tehdy, pokud onen protiprávní zásah způsobil závažnou újmu na základních osobnostních právech člověka.
Synonyma:
újma
Použití:
Nabouráním automobilu vznikla žalobci nejen věcná škoda, ale přišel i o zisk z podnikání za tři dny, kdy nemohl navštěvovat své klienty.
Pokud je trestním příkazem uložena obviněnému povinnost uhradit poškozenému určitou finanční částku a není uvedena lhůta do kdy, za jak dlouhou dobu po nabytí PM je obviněný povinen tuto částku uhradit. Děkuji za vaši odpověď
V odsuzujícím rozsudku či trestním příkazu lze podle § 228 odst. 1 trestního řádu uložit obviněnému, aby nahradil poškozenému škodu způsobenou trestným činem, pokud se poškozený řádně a včas připojil k trestnímu stíhání s požadavkem na náhradu škody.
dobrý den, přítel má z rozhodnutí soudu z roku 2005 uhradit poskozenemu skodu.Zatim uhradil pouze cast. Ma pravo po nem poskozny pozadovt uroky z prodleni dle reposazeb, kdyz skoda a rozhodnuti o uhrade byli pred 29.4.2005, kdy tyto reposazby vstoupili v platnost…? Dekuji za odpověď
Poškozený by samozřejmě mohl společně s náhradou škody požadovat i úroky z prodlení, a to podle právní úpravy platné v době prodlení (tzn. v sazbě odvozené dnes od reposazby, dříve od diskontní sazby).
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.
Jedná se o trest odnětí svobody, jehož výkon ale není okamžitě nařízen, ale je odložen na přiměřenou zkušební dobu. To znamená, že odsouzený v takovém případě nejde po vynesení rozsudku do vězení a dál pokračuje ve svém běžném životě.
V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.
