Imunita nejen poslanecká

Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.

číst celé ...      

Trestní řízení ve věcech dětí a mladistvých

Pro osoby mladší osmnácti let, které se dopustily trestného činu, platí zvláštní režim. Ten je upraven v zákoně o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže (zákon číslo 218/2003 Sb.). Tento zákon rozlišuje mezi mladistvými (tj. osobami, které dosáhly věku 15 let, ale ještě nedovršily 18. rok věku) a dětmi mladšími patnácti let.

číst celé ...      

Zkrácené přípravné řízení a zjednodušené řízení před soudem

Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).

číst celé ...      

Systém trestů

Zajímá vás, jaké tresty mohou české soudy uložit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek? Pokud ano, více se dozvíte v tomto článku.

číst celé ...      

Nepříčetnost

Nepříčetnost pachatele je důležitou okolností, vylučují protiprávnost jednání pachatele činu, který by byl za jiných okolností posouzen jako trestný čin. Znamená to, že kdo se dopustí jinak trestného jednání ve stavu nepříčetnosti, není za takové jednání trestně odpovědný a nemůže být tedy trestně stíhán, resp. nemůže být uznán vinným trestným činem.

číst celé ...      

Trestní odpovědnost právnických osob

S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně nahlížení na to, kdo všechno může být pachatelem trestného činu. Až dosud se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (rozuměj konkrétního člověka). S účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je však všechno jinak, trestně stíhány  mohou  být i osoby právnické, tedy obchodní společnosti, různé spolky, nadace atd., tj. osoby, na které nelze jednoduše ukázat prstem, protože fyzicky neexistují a jejich právní subjektivita je dána jen tím, že jsou zapsány v nějakém rejstříku nebo byly zřízeny zákonem.

číst celé ...