Narovnání
Vedle podmíněného zastavení trestního stíhání je narovnání jedním ze způsobů, jak vyřídit trestní věc bez toho, aby bylo rozhodováno o vině a trestu.
Vliv vazby a trestu na zaměstnání obviněného
Naprostá většina pachatelů, kteří jsou odsuzováni za trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jsou během trestního stíhání ve vazbě, nemá žádné trvalé zaměstnání. Čas od času se ale stane, že i člověk, který je zaměstnán, se dostane do vazby nebo je odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co tedy je dál s jeho zaměstnáním?
Škoda jako znak trestného činu
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.
Nový trestní zákoník – tresty
Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.
Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.
Promlčení trestního stíhání
Promlčením, tedy uplynutím promlčecí doby, zaniká trestnost činu . Délka promlčecí doby je závislá na výši trestní sazby konkrétního trestného činu a činí dvacet let, patnáct let, pět let nebo tři roky. Platí, že čím závažnější trestný čin, tím delší zkušební doba. Některé zvlášť závažné trestné činy se však nepromlčují nikdy.
