Křivé svědectví (správně křivá výpověď) je trestný čin. V zásadě platí, že každý je povinen dostavit se k soudu, příp. k jinému orgánu činnému v trestním řízení a podat svědectví. Výpověď může svědek odmítnout jen ze zákonem stanovených důvodů, zejména je-li v blízkém příbuzenském poměru k obviněnému nebo pokud by si pravdivou výpovědí přivodil nebezpečí trestního stíhání sám sobě nebo jemu blízké osobě a nebo v případě, že by porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.
Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.
Mladistvý je zvláštní označení obviněného, kterému je více než 15 let, ale ještě nedosáhl věku 18 let. Takový obviněný musí mít vždy obhájce. Orgány činné v trestním řízení nesmějí poskytovat informace, které by mohly vést k odhalení identity takového obviněného. Trestního řízení se účastní i orgán pověřený péčí o mládež (zpravidla odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu). V případě odsouzení se mu ukládá poloviční trest (u mladistvých se trest nazývá trestním opatřením), než jaký je ukládán dospělému pachateli.
