Zkrácené přípravné řízení a zjednodušené řízení před soudem


Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním). Pokud po skončení přípravného řízení dospěje státní zástupce k závěru, že je třeba předat obviněného soudu, podá na obviněného u soudu písemnou obžalobu, kterou je nutno i písemně odůvodnit. Soud pak může ve věci rozhodnout buď trestním příkazem nebo ve věci nařídí hlavní líčení a rozhodne rozsudkem o vině či nevině obžalovaného a případném trestu, ochranném opatření či náhradě škody. Rovněž soud může trestní stíhání zastavit, podmíněně zastavit, může schválit narovnání nebo věc postoupit do přestupkového řízení. Pokud byl obžalovaný odsouzen, nastupuje vykonávací řízení, kdy soud ve spolupráci s dalšími orgány (např. vězeňská služba, probační a mediační služba, zdravotnické ústavy apod.) zajišťuje výkon uložených trestů a ochranných opatření.

Od 1.1.2002 trestní řád umožňuje, aby jednodušší trestní věci byly vyřízeny v tzv. zkráceném přípravném řízení a následně ve zjednodušeném řízení před soudem. Ke konání tohoto typu řízení musejí být splněny následující podmínky:

  • jedná se o trestný čin, který v prvním stupni projednává okresní soud a zákonná trestní sazba pro tento trestný čin nepřevyšuje pět let (do 31.12. 2011 se jednalo jen o trestné činy se sazbou do tří let odnětí svobody) , a
  • podezřelý byl přistižen přímo při činu nebo bezprostředně po něm nebo pokud lze očekávat, že podezřelého bude možno postavit před soud nejpozději do 14 dnů.

Trestní stíhání obviněného se nezahajuje usnesením jako u „klasického“ trestního řízení, stačí, pokud je podezřelému nejpozději při začátku výslechu sděleno, z jakého skutku je podezřelý a jaký je v tom spatřován trestný čin. Formálním zahájením trestního stíhání je až následné podání návrhu na potrestání u soudu. Ve zkráceném přípravném řízení policie vyslechne podezřelého a jednoduchou formou obstará důkazy potřebné pro rozhodnutí o vině a trestu. Poté musí být nejpozději do 14 dnů věc předložena státnímu zástupci (tato lhůta může být státním zástupcem prodloužena, nejvýše však o deset dnů). Pokud státní zástupce shledá důvod pro předání podezřelého soudu, podá u soudu návrh na potrestání. Návrh na potrestání musí být stejně jako obžaloba písemný, nemusí však obsahovat odůvodnění. Pokud státní zástupce neshledá důvod pro předání podezřelého soudu, může věc odložit, podmíněně odložit nebo postoupit jinému (např. přestupkovému) orgánu.

Bylo-li konáno zkrácené přípravné řízení, má i řízení před soudem zjednodušenou formu. Zjednodušení spočívá především v tom, že pokud obviněný a státní zástupce při hlavním líčení prohlásí, že skutečnosti uvedené v návrhu na potrestání považují za nesporné, není potřeba provádět další dokazování. Jinak ale soud může postupovat jako v „klasickém“ řízení, to znamená že může rovněž rozhodnout trestním příkazem, může věc zastavit, podmíněně zastavit, postoupit jinému orgánu nebo schválit narovnání.

Bylo-li ve věci konáno zkrácené přípravné řízení a zjednodušené řízení před soudem, nemá to žádný vliv na vykonávací řízení, to je stejné jako u „klasického“ řízení.

Dosud jsme ale nezmínili největší přínos zkráceného řízení, a to jeho možnou rychlost. Pokud to okolnosti umožňují nebo dokonce vyžadují, může být pachatel odsouzen do tří dnů od svého zadržení. Policie totiž může podezřelého zadržet na dobu až 48 hodin a poté (nebude-li propuštěn a nebude tedy řízení konáno ve výše uvedené 14tidenní lhůtě) může být předán soudu k okamžitému rozhodnutí. Ve lhůtě 48 hodin tedy musí policie podezřelého vyslechnout a obstarat potřebné důkazy a předat je státnímu zástupci. Ten ještě v této lhůtě musí u soudu podat návrh na potrestání. Soud má dalších 24 hodin od podání návrhu na potrestání (podezřelý stále zůstává zadržen) na to, aby o obviněném rozhodl. Musí tedy obviněného vyslechnout a rozhodnout o jeho případné vazbě. Zpravidla pak soud využije toho, že má obviněného k dispozici a že se jím stejně musí zabývat, k tomu, aby rozhodl nejen o vazbě, ale i o vině a případném trestu. Soud může opět rozhodnout trestním příkazem nebo nařídit ve věci hlavní líčení, které se souhlasem obviněného a státního zástupce může konat okamžitě v uvedené 24hodinové lhůtě. U takového hlavního líčení obviněný musí mít obhájce. Toto „rychlé“ řízení se využívá např. u osob bez stálého bydliště, které jsou na pohybu nebo u cizinců, u nichž hrozí, že opustí území ČR. Pachatel trestného činu tedy může už tři dny po spáchání trestného činu být za své jednání ve vězení, o čemž svědčí i skutečné případy popsané v naší rubrice Vydaná rozhodnutí, např. tento.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: