Správně se jmenuje příkaz k zatčení. Soud jej vydává v těch případech, kdy se nedaří obviněného řádně předvolat ani předvést k výslechu, zkrátka když se obviněný skrývá nebo uprchl, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo trestu. Příkaz k zatčení soud zašle Policii ČR a ta jej dá k dispozici všem policejním složkám po celé republice. Pokud se policistům podaří obviněného zatknout, dopraví jej k soudu a tam je rozhodnuto o vazbě. Pokud je podezření, že obviněný se skrývá v cizině, vydá soud mezinárodní zatýkací rozkaz, případně evropský zatýkací rozkaz, který platí pro země Evropské unie.
Je-li vedeno trestní řízení pro přečin (tedy pro úmyslný trestný čin, za který lze lze uložit trest odnětí svobody na dobu nepřevyšující 5 let, nebo pro jakýkoliv nedbalostní trestný čin), lze podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný se k trestné činnosti v plném rozsahu doznal a nahradil škodu, kterou způsobil případně učinil jednoznačná opatření k náhradě škody (např. uzavřel dohodu s poškozeným o splácení škody).
Bohužel, stále větší část populace se nejméně jednou za život dostane do situace, kdy je poškozena trestným činem spáchaným jinou osobou. Pokud se to stane právě vám, víte jaká máte práva?
Trestní zákon zná několik skutkových podstat trestných činů, které buď směřují proti veřejnému činiteli nebo které naopak mohou spáchat veřejní činitelé.
K projednávání obžaloby je příslušný soud. Každá konkrétní trestní věc je podle rozvrhu práce přidělena konkrétnímu soudci. Ten věc projedná buď jako samosoudce, nebo musí k projednání přizvat celý senát, jemuž při hlavním líčení předsedá.
Trestný není jen dokončený trestný čin, ale trestně odpovědný je i pachatel, který se o trestný čin pouze pokusil, avšak k dokončení činu nedošlo. Při pokusu o trestný čin se přitom ukládá trest v rámci stejné trestní sazby jako u dokonaného trestného činu. Jednání pachatele, který např. střílel po někom v úmyslu ho zabít, ale netrefil se, je z hlediska trestní odpovědnosti posuzováno stejně, jako kdyby se mu trefit podařilo.
