Zbraň

V některých případech trestní zákon spojuje naplnění skutkové podstaty trestného činu použitím zbraně pachatelem trestného činu. Ve většině případů pak použití zbraně má značný vliv na nárůst trestní sazby za daný trestný čin.

Kde všude na vás dosáhne český trestní zákon

Základní zásadou, posuzovanou při určení, zda lze pachatele stíhat podle českého trestního zákona, je zásada teritoriality. Ta nám říká, že podle českého trestního zákona se stíhají všechny trestné činy spáchané na území České republiky, a to bez ohledu na to, zda je spáchal český státní příslušník nebo cizinec.

Námitka podjatosti

Občas se stává, že některá ze stran (nejčastěji obžalovaný), namítne, že soud je v dané trestní věci podjatý. V naprosté většině případů je ale tato námitka vedena nespokojeností obžalovaného s opatřeními, které proti němu ze strany soudu byly zákonným postupem použity, nebo lichou domněnkou, že se vznesením této námitky podaří odvrátit provedení hlavního líčení a vynesení rozsudku. 

Nutná obrana a krajní nouze

Nutná obrana je nejdiskutovanější z okolností vylučujících protiprávnost. Zjednodušeně řečeno, ten kdo se dopustí činu jinak trestného, není za takové jednání trestně odpovědný, pokud se ho dopustil v nutné obraně.

Typy věznic

Trest odnětí svobody se vykonává v příslušné věznici. Trestní zákon rozlišuje čtyři typy věznic:

• s dohledem,
• s dozorem,
• s ostrahou
• se zvýšenou ostrahou.

O tom, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen rozhoduje soud již v odsuzujícím rozsudku. 

Utajený svědek

Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka zajistit jiným způsobem, učiní soud, příp. jiný orgán činný v trestním řízení potřebná opatření k utajení svědka.