Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání.
Obžaloba je rozhodnutí státního zástupce, kterým staví obviněného před soud. Znamená to, že státní zástupce po shromažďování důkazů policií v tzv. přípravném řízení dospěl k závěru, že je dáno důvodné podezření, že obviněný se opravdu dopustil trestné činnosti a proto na něho podává obžalobu.
Jestliže je rozsudek pravomocný, je závazný pro všechny a nelze jej již měnit (kromě výjimek na základě mimořádných opravných prostředků) . Rozsudek soudu prvního stupně je pravomocný tehdy, jestliže se všechny osoby, oprávněné podat odvolání, práva odvolání vzdaly nebo odvolání nepodaly v zákonem stanovené osmidenní lhůtě anebo již podané odvolání vzaly zpět. Jestliže proti rozsudku bylo podáno odvolání, které nebylo vzato zpět, je rozsudek soudu prvního stupně pravomocný okamžikem, kdy odvolací soud zamítne odvolání.
Naprostá většina pachatelů, kteří jsou odsuzováni za trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jsou během trestního stíhání ve vazbě, nemá žádné trvalé zaměstnání. Čas od času se ale stane, že i člověk, který je zaměstnán, se dostane do vazby nebo je odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co tedy je dál s jeho zaměstnáním?
Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem ařízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).
V tisku či na internetu se často dočteme, že soud uložil obžalovanému za trestný čin pokutu. Terminologický správně se jedná o peněžitý trest.
Podle právní úpravy platné do 31.12. 2009 bylo možno peněžitý trest uložit ve výměře 2.000,- Kč až 5.000.000,- Kč. nový trestní zákoník od 1. ledna 2010 upravuje ukládání peněžitého trestu jiným způsobem.