Trestní zákon stanoví nejen to, co je trestným činem, ale i to, jaký trest je možné uložit. České trestní právo zná následující tresty: odnětí svobody, obecně prospěšné práce, ztrátu čestných titulů a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, zákaz činnosti, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, vyhoštění a zákaz pobytu. Výjimečným trestem je trest odnětí svobody na 15 až 25 let, nebo trest odnětí svobody na doživotí. Trest odnětí svobody znamená, že odsouzený stráví nějaký čas za mřížemi. Není to totéž co vazba. Zatímco trest se vykonává až po právní moci odsuzujícího rozsudku, vazba slouží k zajištění obviněného do té doby než bude odsouzen, a to v případě důvodného podezření, že by se obviněný trestnímu stíhání vyhýbal, že by působil na dosud vyslechnuté svědky, nebo by se dál dopouštěl trestné činnosti. Česká republika dostála závazkům plynoucím z mezinárodních dohod a na počátku devadesátých let zrušila trest smrti.
Synonyma:
sankce, potrestání
Použití:
Obžalovanému byl uložen trest obecně prospěšných prací. Je to mírný trest.
V ČR máme čtyřstupňovou soustavu obecných soudů (okresní, krajské, vrchní a po jednom nejvyšším a nejvyšším správním) a jednoho soudu stojícího mimo soustavu – tím je Ústavní soud. Nejvyšší soudy a soud Ústavní sídlí v Brně, dva vrchní soudy v Praze a v Olomouci. Většinu věcí rozhodují okresní soudy. Krajské řeší v první instanci například ochranu osobnosti nebo nejzávažnější trestnou činnost a vykonávají také správní soudnictví. Krajské soudy jsou odvolacím orgánem pro soudy okresní, vrchní soudy potom poskytují stejnou službu soudům krajským. Nejvyšší soud řeší v prvé řadě dovolání coby mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím soudů II. stupně; ve zbytku potom specializovanou agendu (například určuje příslušnost soudu, pokud ji nelze určit s pomocí procesních předpisů). Nejvyšší správní soud řeší zejména kasační stížnosti proti rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví. Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a v jeho pravomoci je zejména posouzení, zda stěžovatel, který podal ústavní stížnost, byl nebo nebyl zkrácen na svých Ústavou zaručených právech. Není v žádném případě soudem, který by doplňoval soustavu obecných soudů a přezkoumával jejich rozhodnutí jako odvolací orgán. V pravomoci ÚS je dále zhodnocení, zda právní předpis neodporuje ústavnímu pořádku, a další řízení spojená s Ústavou zaručenou dělbou moci.
Trestní právo je jedním z oborů veřejného práva, tj. neupravuje vztahy mezi fyzickými (případně právnickými) osobami, ale upravuje mocenské zásahy státu do práv a povinností fyzických a právnických osob v případě že se stal trestný čin, resp. Je-li dáno důvodné podezření, že se stal trestný čin.
Orgány činnými v trestním řízení jsou jednak policie (ve fázi vyšetřování trestné činnosti), jednak státní zástupce (dozoruje vyšetřování a reprezentuje obžalobu v řízení před soudem) a také soud (který rozhoduje o vině a trestu).
Synonyma:
nejsou, lze použít některý ze shora uvedených užších termínů
Použití:
Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byla trestná činnost řádně objasněna.
Rozsudek je jedním z typů rozhodnutí (dalšími jsou například usnesení, platební rozkaz, nález atd.). Je vynášen jak v občanskoprávním řízení, tak v řízení trestním a rovněž ve správním soudnictví. Z rozsudku se dozvídáme, jak věc ve své podstatě dopadla (zda žalovaný musí platit, či zda se žaloba zamítá, nebo zda je obžalovaný vinen trestným činem či se naopak obžaloby zprošťuje). To ovšem neznamená, že každé řízení musí rozsudkem skončit (lze například usnesením rozhodnout o zastavení řízení). Vždy je lépe se informovat o tom, jakou formou bylo rozhodnuto. Rozsudek se vyhlašuje nebo vynáší.
Synonyma:
verdikt, lze užít i obecnějšího slova "rozhodnutí"
Použití:
Dnes byl vynesen rozsudek v trestní věci obžalovaného Jana Nováka. Soud dnes vyhlásil přelomový rozsudek.
