Právníkem je ten, kdo má právnické vzdělání, tedy vystudoval některou z právnických fakult (v ČR jsou v současné době čtyři). Tento výraz se zhusta používá jako synonymum pro advokáta, což není přesné – právník je termínem nadřazeným. Takový právník může dělat, co se mu zamane: ředitele podniku, pekaře i metaře. Ale některá povolání mohou vykonávat pouze právníci, tedy absolventi právnické fakulty. Patří mezi ně soudce, státní zástupce, advokát, notář, exekutor nebo právní zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Synonyma:
jurista, absolvent práv
Použití:
Debatu o přesném znění smlouvy ponechme právníkům. Soudce Novák je vynikajícím právníkem v oboru trestního procesu. Naše podnikové právní oddělení hledá nové právníky.
Advokacie je právnické povolání, jehož náplní je poskytovat právní poradenství za úplatu. Nikdo jiný, než advokát, takto podnikat nemůže (pomineme-li v omezeném rozsahu notáře či exekutory). Advokátem se stane ten, kdo absolvuje právnickou fakultu, složí advokátní zkoušku (které předchází povinná praxe) a po složení slibu se nechá zapsat do seznamu advokátů České advokátní komory (institut zahraničního advokáta ponechme stranou). Členství v této profesní komoře je pro advokáta povinné a k lecčemu jej zavazuje – například k povinnému pojištění či dodržování etických pravidel. Právní služby poskytované advokáty mohou mít různou podobu, např. drobného poradenství, sepsání smluv nebo návrhů určených soudu, zastupování před soudy, správy majetku apod. Někdy se bez advokáta neobejdete, např. obhájcem v trestním řízení může být pouze advokát a pro řízení před Nejvyšším soudem je také nutné zastoupení advokátem. Osoby, které úplatně poskytují právní služby, aniž by byli advokáty (nebo notáři či exekutory), se dopouštějí trestného činu neoprávněného podnikání.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu právník; advokát je také v trestním řízení obhájcem (obviněného) a v občanskoprávním řízení právním zástupcem (žalobce či žalovaného)
Použití:
Před tím, než smlouvu podepíšu, se poradím s advokátem. Doporučuji Vám, abyste se v řízení nechal zastoupit advokátem.
Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, pokud má právnické vzdělání, složil odbornou zkoušku, má za sebou požadovanou praxi a dosáhl věku nejméně třiceti let.
Synonyma:
nejsou (pozn.: slovo arbitr znamená rozhodce a to je osoba od soudce značně odlišná)
Použití:
Soudce rozhodl o vzetí obviněného do vazby. Všichni dosavadní soudci museli být na počátku devadesátých let do funkce znovu jmenováni.
Soudy projednávají věc buď v senátech, nebo samosoudcem, tedy jediným soudcem. U okresních soudů většinu agendy řeší samosoudce, jen u hlavního líčení v závažnějších trestních věcech je tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících. Senát zasedá také v občanskoprávním řízení, pokud je projednáván pracovní spor. U krajských soudů samosoudce projednává věci občanskoprávní včetně obchodních, pokud rozhoduje v první instanci. Projednává-li se odvolání, zasedá soud v senátu tvořeném třemi soudci. Trestní věci v první instanci projednává krajský soud v tříčlenném senátu složeném stejně jako u okresního soudu ze soudce a dvou přísedících. Nejvyšší soudy zasedají v senátech, Ústavní soud potom rovněž v senátech nebo v plénu.
Synonyma:
soudce
Použití:
O žalobě rozhodoval samosoudce, o odvolání potom soudní senát.
Obecný zmocněnec je termín, který se používá v občanskoprávním řízení. Může jím být kterákoliv osoba, kterou si zvolí účastník řízení, aby jej v řízení zastupovala. Obecný zmocněnec nemusí být právník, stačí, pokud má plnou způsobilost k právním úkonům. Aby se předešlo neoprávněnému podnikání některých osob, nesmí obecný zmocněnec vystupovat ve více věcech opakovaně. Pokud účastníka zastupuje v řízení advokát, nenazývá se obecným zmocněncem, ale právním zástupcem.
Synonyma:
zástupce
Použití:
Ta věci je úplně jednoduchá, ale nemohu se k soudu dostavit; proto mne zastoupí syn jako obecný zmocněnec.
Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je procesním předpisem, podle kterého probíhají řízení ve správním soudnictví. Nejčastěji jde o žaloby proti rozhodnutí správních orgánů (například finančních úřadů), ale podle tohoto zákona lze žalovat i nečinnost správních orgánů, bránit se jejich nezákonným zásahům nebo podávat žaloby ve věcech volebních či politických stran. Podle soudního řádu správního rozhodují o žalobách krajské soudy, nestanoví-li zákon jinak (například o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší správní soud). Opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost, kterou projednává Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít obecnějšího výrazu procesní předpis, procesní norma, nebo zavedené zkratky s.ř.s.
Použití:
Podle soudního řádu správního je proti rozsudku krajského soudu přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
