Právo je obor, v němž jsou velmi často užívány latinské výrazy. Některé jsou používány proto, že jimi lze jednoduše vyjádřit skutečnost, kterou by bylo třeba v českém jazyce složitě opisovat a takové výrazy jsou často přejímány i širší veřejností. V jiných případech, zejména advokáti používají latinské obraty, aby svým klientům dokázali, že opravdu vystudovali vysokou školu a že hájit jejich zájmy není nic jednoduchého. Z tohoto důvodu se pak některá soudní jednání stávají spíše divadlem určeným pro neprávníky, než konstruktivním řešením sporu. Latinských právnických výrazů jsou stovky, u většiny z nich však ani zkušení právníci neznají jejich přesný význam a proto se nepoužívají. V následujícím článku jsou uvedeny latinské termíny, které jsou nejčastěji používané v trestním řízení.
Jedná se o ochranné opatření, nikoliv o trest. Ukládá se pachatelům, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s nějakou chorobou či poruchou nebo v souvislosti se zneužíváním nějaké návykové látky. Nejčastěji se jedná o ochranné léčení protialkoholní a protitoxikomanické, sexuologické, psychiatrické apod.
Po kliknutí na odkaz se otevře nová stránka se zákonným popisem skutkové podstaty označeného trestného činu. Uvedeny jsou pouze nejčastěji stíhané trestné činy.
Nutná obrana je nejdiskutovanější z okolností vylučujících protiprávnost. Zjednodušeně řečeno, ten kdo se dopustí činu jinak trestného, není za takové jednání trestně odpovědný, pokud se ho dopustil v nutné obraně.
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.
