Presumpce neviny

Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání.

Popis skutkových podstat trestných činů

Po kliknutí na odkaz se otevře nová stránka se zákonným popisem skutkové podstaty označeného trestného činu. Uvedeny jsou pouze nejčastěji stíhané trestné činy.

Trestní právo v kostce (shrnutí pro studenty středních škol)

Trestní právo je  jedním z oborů veřejného práva, tj. neupravuje vztahy mezi fyzickými (případně právnickými) osobami, ale upravuje mocenské zásahy státu do práv a povinností fyzických a právnických osob v případě že se stal trestný čin, resp. Je-li dáno důvodné podezření, že se stal trestný čin.

Úřední osoba (veřejný činitel)

Změny od 1.1.2010 – nový trestní zákoník

Trestní zákon zná několik skutkových podstat trestných činů, které buď směřují proti veřejnému činiteli nebo které naopak mohou spáchat veřejní činitelé.

Podle trestního zákona je veřejným činitelem 

Křivé svědectví

Křivé svědectví (správně křivá výpověď) je trestný čin. V zásadě platí, že každý je povinen dostavit se k soudu, příp. k jinému orgánu činnému v trestním řízení a podat svědectví. Výpověď může svědek odmítnout jen ze zákonem stanovených důvodů, zejména je-li v blízkém příbuzenském poměru k obviněnému nebo pokud by si pravdivou výpovědí přivodil nebezpečí trestního stíhání sám sobě nebo jemu blízké osobě a nebo v případě, že by porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. 

Trestní příkaz

Rozhodnutí, které může soud vydat bez projednání obžaloby v hlavním líčení, tedy tzv. "od stolu", jestliže důkazy, shromážděné v přípravném řízení policií a státním zástupcem umožňují bez pochyb rozhodnout o vině obviněného a o trestu.