Křivé svědectví (správně křivá výpověď) je trestný čin. V zásadě platí, že každý je povinen dostavit se k soudu, příp. k jinému orgánu činnému v trestním řízení a podat svědectví. Výpověď může svědek odmítnout jen ze zákonem stanovených důvodů, zejména je-li v blízkém příbuzenském poměru k obviněnému nebo pokud by si pravdivou výpovědí přivodil nebezpečí trestního stíhání sám sobě nebo jemu blízké osobě a nebo v případě, že by porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
Od 1. ledna 2009 došlo k rozšíření výčtu ochranných opatření, která může soud uložit. Nejčastěji ukládaným ochranným opatřením je ochranné léčení, které může být vykonáváno ambulantně (odsouzený sám dochází v pravidelných intervalech za odborným lékařem) nebo ústavně (odsouzený je umístěn o příslušného ústavu – nejčastěji do psychiatrické léčebny). Problém je v tom, že ústavní ochranná léčba je vykonávána v podstatě v běžných zdravotnických zařízeních, z nichž odsouzený může poměrně snadno uprchnout.
Vazba slouží k zajištění obviněného tím, že jej omezí na svobodě umístěním ve vazební věznici. Vazba v trestním řízení není povinná, a to ani u těch nejzávažnějších trestných činů. Závažnost trestného činu není kriteriem pro rozhodnutí o vazbě.
V tomto článku naleznete některé odkazy na webové stránky, které nějakým způsobem informují o otázkách trestního řízení, mj. např. i na stránky České advokátní komory, kde si můžete najít vhodného advokáta pro vaše zastupování, jste-li např. obviněným či poškozeným. Pro poškozené bude zajímavý odkaz na Bílý kruh bezpečí, přidán je i odkaz na stránky zabývající se účastí dítěte v trestním řízení.
Kauce (z latinského cautio – záruka) je obecně vžitým pojmem. Trestní řád pojem kauce nepoužívá, hovoří o peněžité záruce. Ta se použije tehdy,pokud sice jsou dány důvody vazby obviněného, ale vzhledem k osobě obviněného lze dostatečně důvodně předpokládat, že vazba může být nahrazena právě složením přiměřené peněžní částky.
