Při ukládání trestu vychází soud nejen z trestní sazby, stanovené zákonem pro daný trestný čin, ale musí přihlédnout mj. i k okolnostem trestné činnosti. Tyto okolnosti mohou hovořit ve prospěch obviněného (tzv. polehčující okolnosti), nebo naopak v jeho neprospěch (okolnosti přitěžující). Trestní zákoník tyto okolnosti nevymezuje jednoznačným výčtem, ale uvádí je pouze příkladmo, neboť žádný zákon nemůže zahrnout všechny možné situace, které mohou nastat.
Správně se podle trestního řádu jedná o odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Převážně jde o odposlouchávání telefonních hovorů. O vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu rozhoduje soud a nikdo jiný.
Trestní řád pro některé účely ukládá orgánům činným v trestním řízení zkoumat vztah obviněného a další konkrétní osoby, která je na trestním řízení nějakým způsobem zúčastněna. Je-li taková osoba ve vztahu k obviněnému osobou blízkou, může to mít např. vliv na samotnou existenci trestního stíhání nebo na možnost odmítnout svědeckou výpověď.
Jsou-li obviněný a poškozený v bližším příbuzenském poměru, lze trestní stíhání pro zákonem vymezené trestné činy zahájit nebo v něm pokračovat jen se souhlasem poškozeného. Pokud poškozený souhlas nedá nebo jej vezme zpět, je trestní stíhání pro daný trestný čin navždy vyloučeno, tzn. poškozený si to nemůže dodatečně rozmyslet a svůj souhlas poskytnout.
Probační a mediační služba je zákonem zřízená organizace, která pomáhá s řešením konfliktů vyvolaných trestnou činností a zajišťuje výkon alternativních trestů. V rámci probace Probační a mediační služba především zajišťuje dohled nad podmíněně odsouzenými, zprostředkovává výkon trestu obecně prospěšných prací (najde pro odsouzeného vhodného poskytovatele práce) a zajišťuje dohled nad výkonem tohoto trestu.
Obecně prospěšné práce jsou jedním z alternativních trestů. Lze jej uložit pachateli úmyslného trestného činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující 5 let nebo pachateli nedbalostního trestného činu. Trest se ukládá v rozpětí od 50 do 300 hodin (podle starého trestního zákona účinného do 31.12. 2009 v rozpětí od 50 do 400 hodin) v závislosti na závažnosti trestného činu a osobě pachatele.