Domácí vězení je relativně novým trestem, soudy ho mohou ukládat obviněným teprve od účinnosti nového trestního zákoníku, tedy od 1. ledna 2010. Trestní zákoník považuje v rámci systému všech trestů trest domácího vězení za druhý nejpřísnější po trestu odnětí svobody.
Rejstřík trestů je rozpočtová organizace, podléhající Ministerstvu spravedlnosti ČR. Jedná se tedy o úřad, obecně se ale rejstříkem trestů rozumí evidence skutečností významných pro trestní řízení, vztahujících se ke konkrétní osobě.
V tomto článku najdete přehled věznic v České republice, které slouží jako nástupní věznice pro výkon trestu odnětí svobody, případně jako věznice, v nichž je vykonávána vazba. Ve skutečnosti je ale v České republice věznic více.
S účinností od 1. září 2012 byla novelou trestního řádu do trestního řízení vnesena možnost vyřídit trestní kauzu způsobem, který známe především z amerických filmů. Jedná se o dohodu o vině a trestu. Zjednodušeně řečeno, obviněný se sejde se státním zástupcem, dozná vinu a oba se dohodnou na trestu, případně i na náhradě škody nebo na ochranné léčbě, pokud bude přicházet v úvahu. Státní zástupce pak takovou dohodu předloží soudu ke schválení. Podívejme se na celou záležitost v základních bodech trochu podrobněji.
Po vykonání poloviny trestu zákazu činnosti (nejčastěji se jedná o zákaz řízení motorových vozidel) může soud, zpravidla na žádost odsouzeného, podmíněně upustit od výkonu zbytku tohoto trestu. Pokud soud žádosti vyhoví, bude odsouzenému řidičské oprávnění příslušným úřadem vráceno, respektive může pokračovat v jiné činnosti, které se zákaz týkal.
Justice je zřejmě nejnákladnější služba, kterou poskytuje stát svým občanům. V občanskoprávním řízení ve většině případů žalobce musí zaplatit soudní poplatek a ta strana, která spor prohraje, musí vítězné straně nahradit náklady, které jí se soudním řízením vznikly. Jak to ale je v trestním řízení?