Řád výkonu trestu odnětí svobody
VYHLÁŠKA číslo 345
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 21. prosince 1999,
kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody
Odnětí svobody
odnětí svobody
Odnětí svobody je trestem, který může být uložen obžalovanému v trestním řízení. Nemusí jít pouze o "vězení natvrdo"; trest odnětí svobody může být podmíněně odložen na zkušební dobu (tzv. podmínka). V jejím průběhu se obžalovaný (teď už vlastně odsouzený) nesmí dopustit žádného protiprávního jednání, jinak mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný (čili "natvrdo"). Trestem odnětí svobody je vlastně určována závažnost trestného činu. V trestním zákoně jsou totiž trestné činy charakterizovány právě rozsahem trestu odnětí svobody, který je za jejich spáchání možné uložit.
Synonyma:
vězení
Použití:
Obžalovanému byl uložen trest odnětí svobody na horní hranici sazby. Výjimečný trest je trestem odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let nebo na doživotí.
Trest odnětí svobody uložený v zahraničí může být vykonán i v české věznici
Český státní příslušník vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody v cizině (odsuzující stát) může být předán k výkonu tohoto trestu do České republiky na základě mezinárodní smlouvy, jejímž účastníkem je Česká republika, anebo na bezesmluvním základě při zaručení vzájemnosti, tj. pokud to připouští jak právo České republiky, tak právo odsuzujícího státu. Ve výjimečných případech (z humanitárních důvodů), jedná-li se o převzetí občana ČR s jeho souhlasem, lze cizozemské rozhodnutí v České republice uznat a vykonat i bez dalších podmínek.
Výklad pojmů trestního řízení
V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.
Výběr z internetového zpravodajství 1.1.2012
- Přestupky už nepůjde zatajit. To je dobře.
- Vánoce ve vězení jsou smutné. Ti nejlepší vězni mohli na skok domů.
- Sprosťákům milost nenáleží – alespoň v jednom případě to platí.
Ústavní soud umožnil vězňům odvolávat se proti kázeňským trestům (ochrana práv vězňů)
Zpráva z tisku:
Soudy budou moci přezkoumávat kázeňské postihy vězňů, rozhodl Ústavní soud. Návrh na zrušení paragrafu, který to znemožňoval, podal Nejvyšší správní soud zabývající se případem vraha Alberta Žirovnického. Tomu byla v roce 2004 zamítnuta žaloba podaná kvůli pěti dnům samotky.
