Naprostá většina pachatelů, kteří jsou odsuzováni za trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jsou během trestního stíhání ve vazbě, nemá žádné trvalé zaměstnání. Čas od času se ale stane, že i člověk, který je zaměstnán, se dostane do vazby nebo je odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co tedy je dál s jeho zaměstnáním?
Pravidla přijímání korespondence
Odsouzený má právo přijímat a na svůj náklad odesílat korespondenci bez omezení, pokud zákon nestanoví jinak. Vězeňská služba je oprávněna provádět kontrolu korespondence, přitom je oprávněna seznámit se s obsahem zasílaných písemností. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízení.
V tomto článku najdete abecední výklad některých základních pojmů trestního práva a trestního řízení. Seznam je průběžně aktualizován.
Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
Zpráva z tisku:
Soudy budou moci přezkoumávat kázeňské postihy vězňů, rozhodl Ústavní soud. Návrh na zrušení paragrafu, který to znemožňoval, podal Nejvyšší správní soud zabývající se případem vraha Alberta Žirovnického. Tomu byla v roce 2004 zamítnuta žaloba podaná kvůli pěti dnům samotky.