Zdravotní péče ve věznici
Práva obviněných a odsouzených na lékařskou péči
Právo na zdravotní péči v rozsahu a za podmínek stanovených obecnými zákony o zdravotní péči s přihlédnutím k omezení vyplývajícím z účelu vazby nebo trestu:
Právo na zdravotní péči v rozsahu a za podmínek stanovených obecnými zákony o zdravotní péči s přihlédnutím k omezení vyplývajícím z účelu vazby nebo trestu:
odnětí svobody
Odnětí svobody je trestem, který může být uložen obžalovanému v trestním řízení. Nemusí jít pouze o "vězení natvrdo"; trest odnětí svobody může být podmíněně odložen na zkušební dobu (tzv. podmínka). V jejím průběhu se obžalovaný (teď už vlastně odsouzený) nesmí dopustit žádného protiprávního jednání, jinak mu hrozí přeměna trestu na nepodmíněný (čili "natvrdo"). Trestem odnětí svobody je vlastně určována závažnost trestného činu. V trestním zákoně jsou totiž trestné činy charakterizovány právě rozsahem trestu odnětí svobody, který je za jejich spáchání možné uložit.
Synonyma:
vězení
Použití:
Obžalovanému byl uložen trest odnětí svobody na horní hranici sazby. Výjimečný trest je trestem odnětí svobody na patnáct až pětadvacet let nebo na doživotí.
Každý, kdo vykonává trest odnětí svobody, může být za splnění zákonných podmínek po vykonání určité části uloženého trestu podmíněně propuštěn. Žádost může podat sám odsouzený, státní zástupce nebo ředitel věznice, případně soud může rozhodnout i bez návrhu. Návrh může podat též zájmové sdružení občanů, pokud zároveň nabídne záruku za dovršení nápravy odsouzeného. Soud rozhoduje ve veřejném zasedání.
Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob po dobu celkem 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. Nestanoví-li vnitřní řád věznice počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše 4 osoby včetně nezletilých dětí. Nezletilé děti ve věku do 15 let se mohou zúčastnit návštěvy pouze v doprovodu osoby starší 18 let.
Zpráva z tisku:
Soudy budou moci přezkoumávat kázeňské postihy vězňů, rozhodl Ústavní soud. Návrh na zrušení paragrafu, který to znemožňoval, podal Nejvyšší správní soud zabývající se případem vraha Alberta Žirovnického. Tomu byla v roce 2004 zamítnuta žaloba podaná kvůli pěti dnům samotky.