Zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu číslo 45/2013 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17


K bodu 21. – změna § 101 odstavců 2 a 3:

Navrhuje se upravit podstatně podrobněji způsob provádění výslechu svědků (zejména poškozených) ohledně jejich osobních údajů a intimních otázek, aby nebyli zbytečně při výslechu traumatizováni. Z tohoto hlediska je třeba především v zákoně výslovně zdůraznit, že při výslechu svědka je nutno šetřit jeho osobnost, především pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast. Intimní oblastí se rozumí osobní sféra jednotlivce týkající se např. jeho sexuality. Zákon bude také napříště požadovat, aby otázky směřující k informacím intimní povahy vyslýchaného svědka (zvláště poškozeného), bylo možno klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, tedy výlučně jen při objasňování sexuálních trestných činů nebo trestných činů, jež nějakým způsobem souvisí s intimní sférou zejména obviněného nebo vyslýchané osoby. Při jejich kladení bude muset vyslýchající postupovat zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat. Formulaci otázek je třeba při zachování potřebného taktu ohleduplně přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka.

K bodům 22. a 26. – změna § 102 odst. 1, 104a odst. 5, § 104b odst. 7 věty druhé a § 104c odst. 3 věty čtvrté:

Trestní řád v uvedených ustanoveních poskytuje zvýšenou ochranu dětem, přitom ji omezuje na děti mladší než patnáct let. Mezinárodní úmluvy však považují za dítě osobu mladší než osmnáct let. Navíc vznikal nedůvodný rozdíl mezi obviněným mladistvým, který má v trestním řízení zvýšenou ochranu, a poškozeným starším než patnáct a mladším než osmnáct let. Např. konfrontovat obviněného mladistvého (např. ve věku 17 let) je možno jen výjimečně, a to až v řízení před soudem pro mládež, zatímco poškozeného ve stejné věkové kategorii (např. ve věku 15 let) je možné konfrontovat zcela bez omezení. Uvedená ustanovení se tak uvádí do souladu s mezinárodními smlouvami a odstraňuje se nedůvodný rozdíl mezi obviněným mladistvým a poškozeným mladším než osmnáct let. Z obdobných důvodů se také vylučuje konfrontace mezi poškozeným mladším osmnácti let a obviněným v případě trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

K bodu 23. – změna § 102 odst. 1:

Na základě připomínek z praktických zkušeností Ministerstva práce a sociálních věci byla nahrazena osoba pedagoga vhodnější osobou, a to zástupcem příslušného orgánu sociálně–právní ochrany dětí.

K bodu 24. – vložení odstavce 3 do § 102:

Jedním z důležitých opatření, které má zabránit druhotné újmě při výslechu dětí, je možnostklást otázky pouze prostřednictvím vyslýchajícího. Tím má být zabráněno kladení otázek přímo např. osobou, proti níž se řízení vede nebo obhájcem nepatřičným způsobem.

K bodu 25. – nový § 103a:

Vyčleněním práva poškozeného na informaci o propuštění nebo uprchnutí obviněného, resp. odsouzeného a o dalších zákonem stanovených skutečnostech do zákona o obětech trestných činů bylo třeba řešit obdobnou situaci u svědka, kterému hrozí nebezpečí v souvislosti s takovou skutečností. Jelikož jde o situaci do značné míry analogickou, odkazuje se v podrobnostech na zákon o obětech trestných činů.

K bodu 27. – změna § 146a odst. 1:

V návaznosti na rozhodování o uložení některých druhů předběžných opatření státním zástupcem je stanoveno, že o stížnosti proti jeho rozhodnutí rozhoduje soud.

K bodu 28. – změna § 154:

Podle stávající úpravy odsouzený hradí zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení (včetně zmocněnce) zejména v případě, že poškozenému byl alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody (§ 154 odst. 1 trestního řádu). Současné znění § 154 odst. 2 trestního řádu umožňuje soudu, aby podle povahy věci a okolností případu tak rozhodl na jeho návrh i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody ani zčásti. Navrhuje se, aby právo poškozeného na úhradu nákladů souvisejících s účastí poškozeného v trestním řízení (včetně zmocněnce) bylo posíleno tak, že by soud „zpravidla“ přiznával tyto náklady i poškozenému, který neuplatnil nárok na náhradu škody anebo mu tento nárok nebyl ani zčásti přiznán (např. byl odkázán se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních), nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. V souvislosti s tím se upravuje i moderační právo soudu umožňující mu náhradu přiměřeně snížit. Východiskem je tu úvaha, že v některých případech zvláštního zřetele hodných, kdy došlo k nedbalostnímu trestnému činu, by uložení povinnosti k náhradě nákladů poškozeného v celém rozsahu mohlo být v rozporu s principy ekvity (spravedlnosti). Snížení však nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.

K bodu 29. – doplnění § 160 odst. 2:

Navrhuje se doplnění okruhu osob, jimž se doručuje opis usnesení o zahájení trestního stíhání, o poškozeného, a to zejména z toho důvodu, aby mohl již v průběhu přípravného řízení včas uplatňovat svá práva ve smyslu § 43 odst. 1 a 3 trestního řádu, včetně nároku na náhradu škody nebo újmy. Opis se doručuje pouze na žádost poškozeného.

K bodu 30. – změna § 160 odst. 7:

V souvislosti s navrhovaným doručováním opisu usnesení o zahájení trestního stíhání poškozenému bylo do odstavce doplněno, že právo stížnosti proti tomuto usnesení má jen obviněný.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: