Zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu číslo 45/2013 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17


K části druhé

K bodu 1. – doplnění § 43:

Nový odstavec navazuje na § 22 navrhovaného zákona o obětech trestných činů. Zakotvuje právo poškozeného učinit prohlášení o dopadech trestného činu na jeho dosavadní život. Na toto ustanovení navazuje nový § 212a tr. řádu, který upravuje možnost oběti přednést prohlášení v rámci hlavního líčení.

K bodu 2. – zrušení § 44a:

Ustanovení se ruší, neboť jeho obsah byl převzat do § 11 zákona o obětech trestných činů a do nového § 103a tr. řádu (viz níže).

K bodu 3. – doplnění § 46:

Poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení vůči poškozenému, je-li zároveň obětí trestného činu, se rozšiřuje o povinnost poučit jej o právech podle zákona o obětech trestných činů. Zároveň se tím zajišťuje nezbytná provázanost trestního řádu se zákonem o obětech. 

K bodu 4. – změna § 50:

Vymezení zmocněnce poškozeného a zúčastněné osoby se navrhuje rozšířit tak, aby jím výslovně mohla být i právnická osoba. Poškozený si bude moci zmocněnce vybrat z registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů podle zákona o obětech. V případě, že bude zmocněnec poškozeného ustanovován podle § 51a trestního řádu, bude především ustanoven advokát z tohoto registru. Nebude-li to zejména z kapacitních důvodů možné nebo vhodné, bude ustanoven jiný advokát.

Oběť (poškozený) bude mít právo, aby ji k úkonům trestního řízení doprovázel důvěrník podle zvláštního zákona, kterým se rozumí zákon o obětech. Ten nebude mít procesní práva, ale bude oběti poskytovat podporu v průběhu řízení. 

K bodu 5. – doplnění § 51:

Z hlediska posílení postavení poškozeného, ale i zúčastněné osoby v trestním řízení a zajištění jeho kontradiktornosti, je umožněno zmocněnci poškozeného a zúčastněné osoby účastnit se úkonů trestního řízení již ve vyšetřování v zásadě ve stejném rozsahu jako obhájci obviněného (srov. § 165 odst. 2 a 3 trestního řádu). Za tím účelem se též v návaznosti na oznámení zmocněnce, že se chce zúčastnit některého vyšetřovacího úkonu, jehož výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, stanovují povinnosti policejního orgánu z hlediska vyrozumění zmocněnce o druhu úkonu, době a místu jeho konání. Pokud by se zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby měl zúčastnit výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 trestního řádu utajena, je policejní orgán povinen zajistit, aby zmocněnec nemohl zjistit skutečnou totožnost svědka.

K bodu 6. – změna § 51a:

V souvislosti se zvýšením ochrany obětí trestných činů bude otázka rozšíření bezplatného právního zastoupení, popř. zastoupení za sníženou odměnu (dále jen „bezplatné zastoupení“) týkající se určitých skupin poškozených v trestním řízení řešena úpravou stávajícího § 51a trestního řádu. Bezplatné právní zastoupení bude poskytnuto poškozeným dětem (do 18 let) a dále zvláštním kategoriím obětí trestných činů, které osvědčí, že nemají dostatek finančních prostředků, a to

  • zvlášť zranitelným obětem,
  • poškozenému, kterému byla způsobena úmyslným trestným činem těžká újmy na zdraví,
  • pozůstalým osobám po oběti, které byla trestným činem způsobena smrt.

Vzhledem k tomu, že u osob mladších osmnácti let je bezplatné právní zastoupení vázáno na pojem poškozeného, musí oběť trestného činu v tomto případě splňovat podmínky podle § 43 trestního řádu, a proto se nebude považovat za poškozeného dítě např. u trestného činu zanedbání povinné výživy, pokud mu nebude způsobena tímto trestným činem újma na zdraví apod., poněvadž jinak není v takovýchto případech potřebné bezplatné právní zastoupení poskytovat. Proto je třeba poškozené osoby mladší než osmnáct let chápat jen ve smyslu dětí, jímž byla způsobena škoda nebo nemajetková újma ve smyslu § 43 trestního řádu.

O tom, zda poškozený (oběť) má právo na bezplatné právní zastoupení (zmocněnce), rozhodne soud. Přizná-li soud poškozenému toto právo, může si především vybrat zmocněnce podle svého uvážení především ze seznamu akreditovaných poskytovatelů služeb. V případě, že toto své právo nevyužije a zmocněnce si sám nezvolí, soud mu ho ustanoví z řad advokátů zapsaných do registru poskytovatelů služeb obětem trestné činnosti, a nebude-li to možné nebo vhodné, bude mu ustanoven jiný advokát. Ustanovení § 39 odst. 2 a 3 trestního řádu o ustanovování advokátů se zde použijí obdobně.

Vedle těchto zvláštních kategorií poškozených (obětí) bude zachováno právo poškozeného, který uplatňuje nárok na náhradu škody nebo újmy, na bezplatné právní zastoupení, a to v rozsahu a za podmínek jako za stávající právní úpravy.

K bodu 7. – změna § 51b odst. 1:

Okruh osob, které musí být poučeny, jsou-li projednávány v trestním řízení utajované informace, byl rozšířen i o důvěrníka poškozeného v návaznosti na zavedení institutu důvěrníka oběti podle zákona o obětech trestných činů.

K bodu 8. – změna § 55 odst. 1 písm. c):

V § 55 odst. 1 písmeno c) se ohledně protokolace rozšiřuje ochrana poškozených a svědků, pokud jde o jejich osobní údaje. V protokole o výslechu poškozeného nebo svědka se tedy na základě jejich žádosti budou napříště uvádět jen jméno a příjmení těchto osob. Ostatní osobní údaje budou vedeny tak, aby se s těmito údaji mohli seznámit jen policisté a orgány činné v trestním řízení v dané věci. Pokud jsou osobní údaje důležité z hlediska obhajoby nebo z hlediska účelu trestního řízení, budou zpřístupněny. Tímto ustanovením není dotčen § 55 odst. 2 trestního řádu o utajeném svědkovi. U utajeného svědka se zastírá jeho totožnost (svědek se podepisuje smyšleným jménem a příjmením), zde jsou chráněny pouze osobní údaje poškozeného a svědka, nezastírá se jejich totožnost.

K bodu 9 – doplnění § 65:

V návaznosti na změnu obsahu protokolu, podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. řádu, bylo třeba tyto změny promítnout i do ustanovení o nahlížení do spisu, aby tyto údaje nemohly být získány z jiné části spisu než jsou protokoly.

K bodu 10. – doplnění nadpisu hlavy čtvrté:

Do názvu hlavy se doplňují předběžná opatření, která budou v rámci této hlavy upravena.

K bodu 11. – doplnění § 67:

Ustanovení § 67 o důvodech vazby je postaveno na subsidiaritě vazby, která se má použít až jako nejzazší zajišťovací prostředek. Méně závažným zásahem do osobní svobody je předběžné opatření, proto by mělo mít jeho uložení přednost před vzetím do vazby.

K bodu 12. – zrušení § 70a odst. 1 písm. j):

Ustanovení se ruší, neboť jeho obsah byl převzat do § 11 zákona o obětech trestných činů.

K bodu 13. – zrušení § 70a odst. 2:

Ustanovení se ruší, neboť jeho obsah byl převzat do § 11 zákona o obětech trestných činů.

K bodu 14. – změna 70a odst. 2:

Legislativně technická změna navazující na zrušení § 70a odst. 2 a přečíslování odstavců.

K bodu 15. – doplnění nadpisu ustanovení:

Do názvu paragrafu se doplňují předběžná opatření, kterými lze vazbu také nahradit.

K bodu 16. – zrušení slova „nebo“:

Legislativně technická změna.

K bodu 17 – doplnění písm. d) do § 73:

Doplňuje se další možnost náhrady vazby, a to uložením předběžného opatření.

K bodu 18 – vložení slov do § 73b odst. 5:

V souvislosti s uložením předběžného opatření nahrazujícího vazbu se upravuje i právo obviněného žádat o zrušení předběžného opatření.

K bodu 19 – doplnění § 77a:

Nově se doplňuje možnost rozhodnout o vycestování do zahraničí i v době trvání zákazu, a to z důležitých důvodů, zejména za účelem pracovní cesty.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: