Zákon o obětech trestných činů a novela trestního řádu číslo 45/2013 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17


K § 11

Další informace jsou oběti poskytnuty, pokud o takové informace projeví zájem, tj. na žádost. Úprava je v souladu s čl. 4 odst. 2 a odst. 3 Rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV o postavení obětí v trestním řízení. Mezi další informace podle odstavce 1 patří informace o pravomocném rozhodnutí, kterým se řízení končí, event. že trestní řízení nebylo vůbec zahájeno a informace o stavu trestního řízení. Zákon neomezuje podání žádosti ani časově ani formou. Z důvodu odstranění pochybností o vztahu tohoto ustanovení k ustanovením trestního řádu, které stanoví, že se určité písemnosti doručují poškozenému, se výslovně uvádí, že tato ustanovení nejsou dotčena. Např. rozsudek se podle § 130 odst. 1 trestního řádu doručuje poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody, i bez žádosti poškozeného; v připojené novele trestního řádu navíc dochází k rozšíření okruhu písemností, které jsou poškozeným povinně doručovány.

Podle odstavce 3 jsou poskytnuty informace o propuštění, resp. uprchnutí obviněného z vazby, resp. odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody, ústavního ochranného léčení, zabezpečovací detence, popřípadě i o jiných v zákoně uvedených skutečnostech. Na rozdíl od předchozí úpravy obsažené v § 44a trestního řádu se nevyžaduje, aby bylo zkoumáno, zdali hrozí oběti nebezpečí. Tam, kde by žádost oběti byla zcela zjevně zneužitím jejího práva, je možné postupovat podle § 3 odst. 1 a informaci neposkytnout.

Odstavce 4 a 5 upravují proceduru pro podání žádosti a podání informace. Forma žádosti předepsána není. Informace o propuštění či útěku je třeba předat bezodkladně. Postačí proto informace ústní, např. telefonická.

V odstavci 6 se pamatuje na případy, kdy sice oběť nepožádala o informaci podle odstavce 3, ale příslušné orgány mají poznatky o tom, že propuštěním nebo útěkem obviněného či odsouzeného hrozí oběti nebezpečí. Tuto situaci signalizují policejnímu orgánu, který ji vyhodnotí a v případě důvodnosti obavy informuje oběť.

K § 12

V ustanovení se uplatní zásada, že oběti nemůže být na újmu, že neovládá český jazyk. Odstavec 1 písm. a) se týká informací, které oběti poskytují orgány činné v trestním řízení. Pokud jde o jazyk, ve kterém budou oběti informace poskytnuty, pak záleží na oběti, o kterém jazyku prohlásí, že mu rozumí. Takovým jazykem může být i jiný jazyk, než je úřední jazyk státu, jehož je státním občanem. Jestliže by to činilo obtíže, postačí, že budou informace poskytnuty v jazyce státu, jehož je státním občanem. V odstavci 1 písm. b) jsou pak uvedeny informace, které jsou poskytovány oběti i ze strany jiných subjektů než jsou orgány činné v trestním řízení. I v těchto případech by jí měly být informace poskytnuty v jazyce, o němž oběť prohlásí, že mu rozumí, nebo v úředním jazyce státu, jehož je občanem, pokud to však je možné.

K § 13

V ustanovení je rozvedena základní zásada podle § 3 odst. 4, uvedena i forma podání informace – písemná či ústní nebo v obou formách v závislosti na předávané informaci a zdůrazněno, že při podání informace je třeba zohlednit mimo jiné i aktuální zdravotní stav oběti, její věk a rozumovou a volní vyspělost.

K § 14

Zákon je koncipován jako úprava komplexní, proto je uvedeno i právo oběti na ochranu před hrozícím nebezpečím, které je upraveno v celé řadě jiných právních předpisů. Systematicky tato problematika do zákona o obětech patří. Na druhou stranu jiné právní předpisy upravují problematiku šířeji a vztahují se i na jiné osoby, např. i na rodinné příslušníky oběti. Proto bylo zvoleno řešení, kdy je na jednotlivé druhy ochrany pouze poukázáno s odkazem na příslušný jiný právní předpis.

K § 15

Ochrana osobních údajů oběti před zveřejněním v probíhajícím trestním řízení je upravena v trestním řádu. Ustanovení § 8a až 8d trestního řádu upravují i zákaz zveřejnění týkající se dalších osob. Z tohoto důvodu byla ustanovení ponechána v trestním řádu a zákon na ně jen odkazuje.

K § 16

Chránit osobní údaje oběti je třeba i vůči osobám, které mají právo nahlížet do spisu a tímto způsobem se s nimi seznamovat. U některých osobních údajů oběti (a některých dalších osob), pokud o to požádají, je možné, aby byl zvolen vhodný režim, který zabrání zpřístupnění těchto údajů dalším osobám, jež mají právo nahlížet do spisu. Znalost uvedených údajů nemá zpravidla pro osobu, proti níž se trestní řízení vede, význam z hlediska práva na obhajobu. Seznamovat se s osobními údaji mohou jen policisté, orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci. Pokud jsou osobní údaje důležité z hlediska obhajoby, budou osobě, proti níž se trestní řízení vede, na žádost zpřístupněny. Zpřístupněny budou osobní údaje i tehdy, je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení. Tímto ustanovením není dotčen § 55 odst. 2 trestního řádu o utajeném svědkovi. U utajeného svědka se zastírá jeho totožnost (svědek se podepisuje smyšleným jménem a příjmením). Podle tohoto ustanovení jsou chráněny pouze osobní údaje oběti, která může být i svědkem, nezastírá se její totožnost.

K § 17

Ustanovení § 17 až § 22 obsahuje opatření, jejichž účelem je snížit riziko druhotné újmy, která by oběti mohla vzniknout.

Jedním z opatření je zabránění přímého kontaktu mezi obětí a podezřelou osobou. Termín podezřelý používá trestní řád, ale i jiné právní předpisy (např. zákon o Policii České republiky). Přesto může být určitá osoba označena obětí za pachatele, ačkoliv ve smyslu příslušných předpisů není považována za podezřelou. Aby nedocházelo k nejasnostem při výkladu, byl použit i termín „osoba, kterou oběť označila za pachatele“. Žádost o zabránění kontaktu může učinit kterákoliv oběť. Jde-li o oběť zvlášť zranitelnou, je povinností příslušných orgánů žádosti vyhovět. Jedinou výjimkou je povaha prováděného úkonu (např. konfrontace). I tak je nutné zabezpečit, aby nedošlo ke kontaktu před započetím úkonu a po jeho skončení.

Požadavku zabránění kontaktu před a po provedení úkonu trestního řízení nejlépe vyhovují oddělené čekárny pro oběti v budovách soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení. Opatření nelegislativní povahy, které mají na návrh navazovat, by měly řešit i postupné budování těchto čekáren, jejich realizace je nicméně závislá na finančních možnostech resortu.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: