Trestní zákoník (§ 28-32): Okolnosti vylučující protiprávnost činu

.

číst celé ...      

Trestní zákoník (§ 369-374): Trestné činy proti branné povinnosti

.

číst celé ...      

Řízení občanskoprávní

řízení občanskoprávní

Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.

 

Synonyma:

civilní řízení, spor

Použití:

Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
 

číst celé ...      

Amnestie z 9. května 1955

Rozhodnutí presidenta a vlády republiky Československé ze dne 9. května 1955 o amnestii

 (č. 117/1957 Ú.l.) 

číst celé ...      

Odsouzený

odsouzený

Odsouzený je ten, kdo byl v trestním řízení pravomocně shledán vinným (byl proti němu vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci).
 

 

Synonyma:

nejsou, obecnější výrazy jsou obžalovaný nebo obviněný

Použití:

Odsouzený požádal o podmínečné propuštění z výkonu trestu. Na odsouzeného, kterému byl uložen podmíněný trest odnětí svobody a který se osvědčil, se hledí, jako by nebyl odsouzen.
 

číst celé ...      

Znásilnění a sexuální nátlak


§ 185
Znásilnění

číst celé ...