obžaloba
Toto slovo má dva významy: jednak jde o právní úkon, kterým státní zástupce písemně žádá soud o potrestání obviněného, jednak se jím může označovat právě státní zástupce coby strana trestního řízení. V materiálním významu jde o listinu obdobnou žalobě v občanskoprávním řízení. V obžalobě státní zástupce označuje obviněného, uvádí, čeho se měl dopustit a co je v tom spatřováno za trestný čin. Následuje stručné odůvodnění a zejména seznam důkazů, které státní zástupce navrhuje k provedení u soudu. Ve zjednodušeném (zkráceném) řízení obžalobu nahrazuje návrh na potrestání.
Synonyma:
v materiálním smyslu neexistují (obžaloba není žalobou!), ve smyslu osoby jde o státního zástupce
Použití:
U soudu již byla podána obžaloba na Jana Unterwassera, kterého státní zástupce viní z rozsáhlých podvodů. Obžaloba k výslechu svědka neměla žádné připomínky.
V jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního líčení takzvaným trestním příkazem, který se doručí zúčastněným stranám (obviněnému, státnímu zástupci a poškozenému) pouze v písemné podobě.
ústavní stížnost
Ústavní stížnost může podat kterákoliv osoba, pokud se domnívá, že byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci zkrácena její základní práva zaručená ústavním pořádkem (zejména Listinou základních práv a svobod). Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je, aby stěžovatel před tím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky. S ústavní stížností lze spojit také návrh na zrušení právního předpisu či jeho části, pokud je stěžovatel toho názoru, že předpis odporuje ústavnímu pořádku.
Synonyma:
nejsou
Použití:
Obžalovaný, kterého soud vzal do vazby, si podal ústavní stížnost, protože je přesvědčen, že bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu.
