O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Trestní stíhání obviněného má tři základní fáze – přípravné řízení, řízení před soudem a řízení vykonávací. Klasické trestní stíhání se zahajuje usnesením o sdělení obvinění, které musí být doručeno obviněnému. Poté je obviněný vyslechnut a policie pod dozorem státního zástupce obstarává i další důkazy, na jejichž základě bude rozhodnuto o tom, zda na obviněného bude podána obžaloba, či zda bude ve věci rozhodnuto jinak (např. zastavením trestního stíhání, postoupením věci k vyřízení v přestupkovém řízení, podmíněným zastavením trestního stíhání, či narovnáním).
Ani soud sám se občas nevyhne formulacím, které s odstupem času či po vytržení ze souvislostí zaslouženě vzbuzují úsměvy. Téměř nevyčerpatelným zdrojem perliček však jsou výpovědi osob u soudu vyslýchaných. Tyto perličky pramení buď z jednoduchosti a přímočarosti vyslýchaných nebo naopak z jejich snahy působit před soudem seriózně, přičemž jejich slovní zásoba na to nestačí.
Trestní oznámení může podat kdokoliv, nemusí to být jen osoba poškozená trestným činem. Trestní oznámení lze podat ústně do protokolu buď přímo na služebně Policie ČR či na státním zastupitelství. Podat jej můžete i písemně poté, co si ho v klidu sepíšete.
