O vině a trestu může podle článku 90 Ústavy České republiky rozhodovat jedině soud. Stejně tak tuto skutečnost deklaruje i článek 40 Listiny základních práv a svobod. Tyto dva základní právní předpisy vylučují, že by o vině či trestu mohl rozhodovat někdo jiný, např. policie, státní zástupce, či jiný státní orgán. Toto ustanovení zároveň zaručuje obviněnému právo na spravedlivý proces před nezávislým soudem.
Trestní řád přesně vymezuje, které soudy jsou příslušné k projednání obžalob v trestních věcech. V prvním stupni o podaných obžalobách rozhodují jen okresní nebo krajské soudy.
Soudy řeší spory. A kde vznikají spory nejčastěji? Mezi manžely a mezi sousedy. Sousedské téma je již odpradávna oblíbené, vzpomeňme třeba na Naše furianty. U soudu to ale občas až taková legrace nebývá.
Čas od času se v médiích objevuje debata o tzv. poslanecké imunitě, o jejím rozsahu a její důvodnosti. Jak je to tedy s imunitou poslanců a dalších osob, to se můžete dozvědět v tomto článku.
účastník (x strana)
Účastníkem občanskoprávního řízení (řízení ve správním soudnictví) je žalobce a žalovaný (kromě toho existuje též institut tzv. vedlejšího účastníka – osoby, která má zájem na výsledku řízení). Hovoří se též o straně žalující či žalované (na obou stranách může vystupovat jeden i více účastníků). Trestní řád používá namísto účastníka pojem strany řízení. Jsou jí státní zástupce, obžalovaný, poškozený a tzv. zúčastněná osoba (ten, jehož věc byla nebo má být zabrána). Termín strana se používá ve smluvním právu; takto jsou stranami kupní smlouvy prodávající a kupující, stranami darovací smlouvy dárce a obdarovaný.
Synonyma:
výrazy účastník i strana řízení lze užívat jako synonyma
Použití:
Odsuzující rozsudek není pravomocný, obě strany – státní zástupce i obžalovaný – podaly odvolání. Účastník může být v řízení zastoupen advokátem.
