zamítnutí (x odmítnutí)
Kdy je žaloba zamítnuta a kdy odmítnuta? Zjednodušeně lze říci, že žaloba se zamítá, pokud žalobce v řízení neuspěl, tedy neprokázal svá tvrzení, nesvědčí mu nárok, jehož se domáhal atp. Oproti tomu odmítnutí žaloby znamená, že se soud vůbec nezabýval podstatou věci, ale že žaloba narazila na formální požadavky; odmítá se totiž z důvodu, že nemá všechny zákonem požadované náležitosti (a žalobce je ani na výzvu soudu nedoplní). Podobná situace je i v trestním řízení, například pokud jde o opravné prostředky. Pokud je opravný prostředek zamítnut, znamená to, že soud jej projednal, ale shledal nedůvodným (napadené rozhodnutí bylo v pořádku), nebo že je podal někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn, nebo jej podal opožděně. Pokud ale byl odmítnut, znamená to, že měl formální nedostatky – nesplňoval obsahové náležitosti. Otázka zamítnutí a odmítnutí se v různých řízeních liší detaily; lze jen doporučit, aby si novinář cestou tiskového mluvčího raději zjistil, zda došlo k zamítnutí či odmítnutí návrhu.
Synonyma:
V případě zamítnutí lze říci, že soud návrhu (žalobě) nevyhověl, nebo že byl žalobce v řízení neúspěšný.
Použití:
Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného jako nedůvodné. Soud odmítl žalobu, protože žalobce ani přes výzvu nesdělil soudu, co vlastně požaduje.
V případech, kdy je zákaz řízení vysloven soudem, lze po polovině trestu zákazu činnosti požádat o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel. K této žádosti není třeba přikládat doklady, týkající se odborné či zdravotní způsobilosti.
státní zástupce
Jde vlastně o někdejšího prokurátora. Státní zástupce je jedním z orgánů činných v trestním řízení. Vykonává dozor nad policií při vyšetřování trestné činnosti a má-li o trestné činnosti obviněného dostatek podkladů, podává na něj k soudu obžalobu. Při hlavním líčení je jeho úkolem prokázat vinu obžalovaného.
Synonyma:
nejsou, ve smyslu strany trestního řízení lze použít výrazu obžaloba
Použití:
Státní zástupce poukázal ve své závěrečné řeči na úplné přiznání obžalovaného a navrhl, aby mu soud uložil trest odnětí svobody při dolní hranici zákonné sazby.
trestní řád
Trestní řád je zákonem č. 141/1961 Sb. Jeho obsahem jsou pravidla trestního řízení, od vyšetřování trestného činu přes hlavní líčení až po výkon trestu. Druhým trestním kodexem je trestní zákon, který popisuje jednotlivé trestné činy a tresty.
Synonyma:
lze použít obecnějších výrazů trestní kodex, procesní předpis, procesní norma
Použití:
Podle trestního řádu musí být usnesení, kterým se zahajuje trestní stíhání, doručeno obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu.
§ 253
Poškozování spotřebitele
§ 150
Neposkytnutí pomoci