Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to obecně s výmazy z rejstříků trestů (vlastně jejich filosofie). Tady v otázkách a odpovědích nacházím jen konkrétní dotazy, ale mě by zajímalo jak je to povšechně: je-li možný výmaz ve všech případech, nebo se zápisu člověk nemusí zbavit nadosmrti, i když vede spořádaný život? Nakonec mě ale jeden konkrétní případ napadl: jak by to bylo s člověkem, který by byl dejme tomu odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti ve rvačce dejme tomu na pět let nepodmíněně, po třech letech by byl pro dobré chování podmínečně propuštěn a chtěl by si založit živnost, má vůbec takovou možnost, pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji.
Na vaši otázku naleznete ve stručnosti odpověď v článku Zahlazení odsouzení. Když už vás ale skutečně zajímá filosofie výmazů z rejstříku trestů, pokusíme se odpovědět poněkud podrobněji.
Trestný není jen dokončený trestný čin, ale trestně odpovědný je i pachatel, který se o trestný čin pouze pokusil, avšak k dokončení činu nedošlo. Při pokusu o trestný čin se přitom ukládá trest v rámci stejné trestní sazby jako u dokonaného trestného činu. Jednání pachatele, který např. střílel po někom v úmyslu ho zabít, ale netrefil se, je z hlediska trestní odpovědnosti posuzováno stejně, jako kdyby se mu trefit podařilo.
Naprostá většina pachatelů, kteří jsou odsuzováni za trestnou činnost k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo jsou během trestního stíhání ve vazbě, nemá žádné trvalé zaměstnání. Čas od času se ale stane, že i člověk, který je zaměstnán, se dostane do vazby nebo je odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Co tedy je dál s jeho zaměstnáním?
V případě některých trestných činů je pro určení přesného právního posouzení nutno posoudit výši způsobené škody (především u tzv. majetkových trestných činů, ale i v některých jiných případech). Výše škody v takových případech má význam pro zjištění, zda se vůbec jedná o trestný čin nebo přestupek, případně jak přísným trestem lze takový trestný čin postihnout.