Amnestie z 1. ledna 2013 – výklad

Prezident republiky Václav Klaus vyhlásil dne 1.1. 2013 částečnou amnestii, a to s účinností od 2.1. 2013. Vzhledem k tomu, že i ve zpravodajských článcích se objevují určité nepřesnosti a čtenáři našeho webu nás houfně atakují dotazy, přinášíme stručný přehled toho, jak se prezidentská amnestie aplikuje, na koho se vztahuje a kdo má smůlu, protože se jej amnestie netýká.

číst celé ...      

Odvolání a další opravné prostředky v trestním řízení

Proti naprosté většině rozhodnutí soudu či jiných orgánů činných v trestním řízení lze podat opravný prostředek. Opravné prostředky dělíme na řádné, mezi něž patří odvolání, stížnost a odpor, a mimořádné, kam řadíme obnovu řízení, dovolání a stížnost pro porušení zákona.

číst celé ...      

Mladistvý

Mladistvý je zvláštní označení obviněného, kterému je více než 15 let, ale ještě nedosáhl věku 18 let. Takový obviněný musí mít vždy obhájce. Orgány činné v trestním řízení nesmějí poskytovat informace, které by mohly vést k odhalení identity takového obviněného. Trestního řízení se účastní i orgán pověřený péčí o mládež (zpravidla odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu). V případě odsouzení se mu ukládá poloviční trest (u mladistvých se trest nazývá trestním opatřením), než jaký je ukládán dospělému pachateli. 

číst celé ...      

Zavinění trestného činu

Aby jednání, které zákon popisuje jako trestný čin, bylo skutečně trestným činem, musí se ze strany pachatele jednat o jednání zaviněné.  Zavinění může mít buď formu úmyslu anebo se může jednat o zavinění nedbalostní. 

číst celé ...      

Podmíněný trest

Jedná se o trest odnětí svobody, jehož výkon ale není okamžitě nařízen, ale je odložen na přiměřenou zkušební dobu. To znamená, že odsouzený v takovém případě nejde po vynesení rozsudku do vězení a dál pokračuje ve svém běžném životě.

číst celé ...      

Trestní odpovědnost právnických osob

S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně nahlížení na to, kdo všechno může být pachatelem trestného činu. Až dosud se vycházelo z principu individuální odpovědnosti konkrétní fyzické osoby (rozuměj konkrétního člověka). S účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je však všechno jinak, trestně stíhány  mohou  být i osoby právnické, tedy obchodní společnosti, různé spolky, nadace atd., tj. osoby, na které nelze jednoduše ukázat prstem, protože fyzicky neexistují a jejich právní subjektivita je dána jen tím, že jsou zapsány v nějakém rejstříku nebo byly zřízeny zákonem.

číst celé ...