Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
§ 234
Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Opravné prostředky
opravné prostředky
Opravnými prostředky lze napadnout rozhodnutí soudu, se kterými účastník řízení nesouhlasí. Podrobnosti stanoví procesní předpisy, tedy občanský soudní řád (pro občanskoprávní řízení), trestní řád (pro trestní řízení) a soudní řád správní (pro řízení ve správním soudnictví). Opravné prostředky existují řádné (odvolání a stížnost) nebo mimořádné. Těmi jsou v občanskoprávním i trestním řízení dovolání a návrh na obnovu řízení. V občanskoprávním řízení existuje dále jako mimořádný prostředek žaloba pro zmatečnost, v trestním řízení potom stížnost pro porušení zákona (kterou ovšem může podat pouze ministr spravedlnosti). O řádném opravném prostředku rozhoduje odvolací soud, o dovolání potom Nejvyšší soud. Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Synonyma:
nejsou, lze použít některou z konkrétních forem opravného prostředku
Použití:
Proti rozsudku odvolacího soudu už není řádný opravný prostředek přípustný.
Přísedící
přísedící
Přísedící představují v rozhodovací činnosti soudů laický prvek. Zasedají v senátu společně se soudcem při projednávání pracovněprávních sporů a věcí v prvoinstanční trestní agendě. Odvolací senáty jsou však tvořeny jen profesionálními soudci. Přísedícím může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let. Přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů).
Synonyma:
laický soudce, soudce z lidu
Použití:
O vině a trestu rozhoduje v trestním řízení celý senát složený ze soudce a dvou přísedících. Přísedící mohou předsedu senátu přehlasovat.
Řízení občanskoprávní
řízení občanskoprávní
Nechme stranou právní teorii a zjednodušme si to tak, že občanskoprávním řízením je takové soudní řízení, které není řízením trestním nebo řízením ve správním soudnictví. V občanskoprávním řízení se proto řeší rozvod manželů, žaloby o zaplacení, žaloby o určení (například vlastnictví), opatrovnické spory, obchodní věci a spousty dalších. Normou, která upravuje občanskoprávní řízení, je občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou obvykle žalobce a žalovaný, a těmi může být kdokoliv, tedy osoby fyzické i právnické a dokonce i stát. Řízení se zahajuje (pokud ne z úřední povinnosti – i takové případy jsou) na návrh, kterému se říká žaloba. V ní žalobce popisuje, co se událo, čím byla porušena jeho práva nebo jaký mu vznikl nárok, a zejména co vlastně chce od soudu. Chtít může v zásadě tři věci: aby žalovaný něco plnil (například zaplatil dluh), aby bylo rozhodnuto o osobním stavu (tedy např. o rozvodu manželství) nebo aby soud určil, že tu právní vtah či právo je nebo není (nejčastěji to, že žalobce je vlastníkem nějaké věci). Řízení je (na rozdíl od trestního) plně v rukou účastníků, což kupříkladu znamená, že žalobu lze vzít zpět a soud pak musí řízení zastavit. To v trestním řízení nejde – je-li nahlášen trestný čin, je vyšetřování v rukou policie a státního zástupce a ohlašovatel v zásadě nemá možnosti, jak by vyšetřování ovlivnil, i kdyby se nakrásně rozhodl, že na potrestání pachatele už netrvá.
Synonyma:
civilní řízení, spor
Použití:
Soud dnes zahájil občanskoprávní řízení ve věci ochrany osobnosti. Ve složitějších občanskoprávních sporech je lépe nechat se zastoupit advokátem.
