Stručný průvodce novináře soudní terminologií

Stručný průvodce novináře soudní terminologií
Sestavil Mgr. Michal Strnad, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové

Úvodem

Jazyk právníků je povětšinou nesrozumitelný a uchu protivný. Libuje si v přehršli podstatných jmen a nezná synonyma. Používá dlouhá souvětí s vnořenými vedlejšími větami, ve kterých se laik posléze utopí. Takto je alespoň právničtina vnímána veřejností. Každý  žurnalista potom bere za svoji svatou povinnost předat čtenáři příběhy ze soudní síně v co nejsrozumitelnější podobě, má to často za následek zmatení pojmů a následně i čtenáře samotného. Vina však rozhodně neleží jen na bedrech zástupců médií. Naopak, hledejme ji stejnou měrou také u soudů a jejich reprezentantů, kteří rezignují na srozumitelné vyjadřování a tu z exhibicionismu, tu z nedostatku komunikačních dovedností popírají, že i právnická čeština je jen češtinou, a tedy nám všem společným mateřským jazykem.

Platí, že každý má znát právo a že neznalost zákona neomlouvá. Něco člověk pochytí ve škole, něco z každodenní zkušenosti, velký vliv na utváření právního vědomí ale mají média. Ačkoliv mnozí argumentují tím, že není úkolem tisku a televize vychovávat či dokonce vzdělávat čtenáře a diváka, nemění to nic na skutečnosti, že média právní vědomí aktivně vytvářejí a stejně tak deformují v případě, že neopatrně manipulují s právní terminologií. Ta je, stejně jako u jiných oborů, poměrně striktní. Nemá-li dojít k matení veřejnosti, je třeba nazývat věci jejich pravými jmény. To platí ve všech oborech: srdce je prostě srdcem a stejně tak není třeba vymýšlet synonyma či novotvary pro podvěsek mozkový, strnada zahradního nebo planetu.

Tento stručný slovníček nemá jinou ambici, než přiblížit Vám, zástupcům médií, srozumitelnou formou právní terminologii a usnadnit tak nelehkou práci při komentování soudní činnosti. Pevně doufám, že Vám prokáže cennou službu, nejlépe za podpory tiskových mluvčích jednotlivých soudů, kteří Vám ochotně poskytnou všechny důležité informace ve stručné a srozumitelné podobě.

Tato drobná pomůcka rozhodně není dokonalá, proto rád uvítám Vaše připomínky a náměty na e-mailové adrese pravnictina at gmail.com

Michal Strnad

Obsah

advokát
dovolání
Evropský soud pro lidská práva
Evropský soudní dvůr
firma
hlavní líčení
jednání
legislativa, legislativní
nápad
návrh
nemajetková újma
občanský soudní řád
občanský zákoník
obecný zmocněnec
obviněný
obžaloba
obžalovaný
odnětí svobody
odročení
odsouzený
odvolání
ochrana osobnosti
ochranné opatření
opravné prostředky
orgány činné v trestním řízení
platnost (x účinnost)
právní zástupce
právník
procesní předpisy
předseda soudu
přísedící
rozhodnutí
rozsudek
řízení občanskoprávní
řízení soudní
řízení trestní
samosoudce
senát soudní
soudce
soudní řád správní
soudy
státní zástupce
stížnost
svědek
škoda
trest
trestní řád
trestní zákon
trestný čin
účastník (x strana)
usnesení
Ústavní soud
ústavní stížnost
vazba
zamítnutí (x odmítnutí)
zcizení
znalec soudní
žaloba
žalobce
žalovaný

Adresář věznic

Amnestie z 8. prosince 1989

Rozhodnutí presidenta republiky ze dne 8. prosince 1989 o amnestii

(č. 150/1989 Sb.)

Zajímalo by mne více podrobněji, jak je to s výmazem z rejstříku trestů

Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to obecně s výmazy z rejstříků trestů (vlastně jejich filosofie). Tady v otázkách a odpovědích nacházím jen konkrétní dotazy, ale mě by zajímalo jak je to povšechně: je-li možný výmaz ve všech případech, nebo se zápisu člověk nemusí zbavit nadosmrti, i když vede spořádaný život? Nakonec mě ale jeden konkrétní případ napadl: jak by to bylo s člověkem, který by byl dejme tomu odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti ve rvačce dejme tomu na pět let nepodmíněně, po třech letech by byl pro dobré chování podmínečně propuštěn a chtěl by si založit živnost, má vůbec takovou možnost, pokud ano, za jakých podmínek? Děkuji.

Na vaši otázku naleznete ve stručnosti odpověď v článku Zahlazení odsouzení. Když už vás ale skutečně zajímá filosofie výmazů z rejstříku trestů, pokusíme se odpovědět poněkud podrobněji. 

Pojistný podvod

§ 210
Pojistný podvod

Obviněný

obviněný

Obviněný je ten, proti komu bylo zahájeno trestní stíhání. Trestní stíhání se zahajuje usnesením o zahájení trestního stíhání a trvá až do právní moci rozsudku (eventuálně dřívějšího konečného rozhodnutí ve věci). Po podání obžaloby u soudu se obviněný nazývá obžalovaným a poté, co je pravomocně odsouzen, též odsouzeným.