ODDÍL TŘETÍ Zvláštní ustanovení pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu
ODDÍL ČTVRTÝ Průvoz pro účely řízení v cizině
ODDÍL PÁTÝ Dožádání
ODDÍL ŠESTÝ Převzetí a předávání trestních věcí
ODDÍL SEDMÝ Výkon rozhodnutí ve vztahu k cizině
ODDÍL OSMÝ Zvláštní ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí o zajištění majetku nebo důkazního prostředku mezi členskými státy
ODDÍL DEVÁTÝ Zvláštní postup při uznání a výkonu rozhodnutí o peněžitých sankcích a jiných peněžitých plněních s členskými státy
ODDÍL DESÁTÝ Uznání a výkon rozhodnutí ukládajících propadnutí nebo zabrání majetku, věcí nebo jiných majetkových hodnot s jinými členskými státy Evropské unie
Soudy řeší spory. A kde vznikají spory nejčastěji? Mezi manžely a mezi sousedy. Sousedské téma je již odpradávna oblíbené, vzpomeňme třeba na Naše furianty. U soudu to ale občas až taková legrace nebývá.
Stručný průvodce novináře soudní terminologií
Sestavil Mgr. Michal Strnad, tiskový mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové
Úvodem
Jazyk právníků je povětšinou nesrozumitelný a uchu protivný. Libuje si v přehršli podstatných jmen a nezná synonyma. Používá dlouhá souvětí s vnořenými vedlejšími větami, ve kterých se laik posléze utopí. Takto je alespoň právničtina vnímána veřejností. Každý žurnalista potom bere za svoji svatou povinnost předat čtenáři příběhy ze soudní síně v co nejsrozumitelnější podobě, má to často za následek zmatení pojmů a následně i čtenáře samotného. Vina však rozhodně neleží jen na bedrech zástupců médií. Naopak, hledejme ji stejnou měrou také u soudů a jejich reprezentantů, kteří rezignují na srozumitelné vyjadřování a tu z exhibicionismu, tu z nedostatku komunikačních dovedností popírají, že i právnická čeština je jen češtinou, a tedy nám všem společným mateřským jazykem.
Platí, že každý má znát právo a že neznalost zákona neomlouvá. Něco člověk pochytí ve škole, něco z každodenní zkušenosti, velký vliv na utváření právního vědomí ale mají média. Ačkoliv mnozí argumentují tím, že není úkolem tisku a televize vychovávat či dokonce vzdělávat čtenáře a diváka, nemění to nic na skutečnosti, že média právní vědomí aktivně vytvářejí a stejně tak deformují v případě, že neopatrně manipulují s právní terminologií. Ta je, stejně jako u jiných oborů, poměrně striktní. Nemá-li dojít k matení veřejnosti, je třeba nazývat věci jejich pravými jmény. To platí ve všech oborech: srdce je prostě srdcem a stejně tak není třeba vymýšlet synonyma či novotvary pro podvěsek mozkový, strnada zahradního nebo planetu.
Tento stručný slovníček nemá jinou ambici, než přiblížit Vám, zástupcům médií, srozumitelnou formou právní terminologii a usnadnit tak nelehkou práci při komentování soudní činnosti. Pevně doufám, že Vám prokáže cennou službu, nejlépe za podpory tiskových mluvčích jednotlivých soudů, kteří Vám ochotně poskytnou všechny důležité informace ve stručné a srozumitelné podobě.
Tato drobná pomůcka rozhodně není dokonalá, proto rád uvítám Vaše připomínky a náměty na e-mailové adrese pravnictina at gmail.com
Evropský soudní dvůr, sídlící v Lucemburku, je nejvyšším soudem Evropské unie. Rozhoduje v řadě sporů, které se týkají evropských právních dokumentů, například o žalobách na porušení povinnosti členského státu (například tím, že neprovedl směrnici EU), dále na nečinnost orgánů EU, na náhradu škody (způsobené orgány EU) a v neposlední řádě také o tzv. předběžných otázkách, které mohou pokládat národní soudy (řízení o předběžné otázce má za cíl sjednotit výklad a aplikaci práva EU). Zcela odlišnou institucí je Evropský soud pro lidská práva.
Synonyma:
soudní dvůr, evropský soud v Lucemburku
Použití:
Evropský soudní dvůr se opakovaně vyjádřil k otázce veřejných zakázek.
V posledních několika letech média opakovaně upozorňují na narůstající agresivitu dětí ve školách. Jde o otázku tzv. šikany mezi spolužáky. Řešení tohoto problému by mělo spočívat především na rodičích dětí, pedagogických pracovnících či psycholozích. Někdy však výchovné či terapeutické metody nepomáhají a potom nezbývá, než na pomoc přivolat orgány činné v trestním řízení.
Soudní řízení je proces, vedoucí k rozhodnutí soudu v konkrétní věci. V zásadě rozlišujeme řízení ve věcech občanskoprávních, řízení ve věcech trestních, a řízení ve správním soudnictví, každé z nich má jiný průběh a také jiný výsledek. Zvláštní druh řízení probíhá u nejvyšších soudů a u Ústavního soudu. V řízení soud činí řadu úkonů: například v občanskoprávním řízení soud přijme od žalobce žalobu, zašle ji žalovanému, počká na jeho vyjádření, nařídí ve věci jednání, vyhlásí rozsudek, který posléze doručí účastníkům řízení, vyčká, zda se účastníci odvolají a pokud ano, zašle spis odvolacímu soudu, atd. V trestním řízení nejprve probíhá vyšetřování, poté státní zástupce sepíše a podá soudu obžalobu, která je předmětem řízení před soudem v tzv. hlavním líčení.
Synonyma:
spor (pouze v občanskoprávních věcech sporných), proces
Použití:
Soudní řízení skončilo už po dvou měsících – žalobce vzal žalobu zpět. Během soudního řízení proběhlo celkem šest jednání, než byl vyhlášen rozsudek.
