Nový trestní zákoník – tresty

Od 1. ledna 2010 vstoupil v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.

 Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v dosavadním trestním zákoně z roku 1961, který platil do konce roku 2009, a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Celý systém trestů tedy vypadá takto (tresty jsou řazeny od nejpřísnějšího k nejmírnějšímu):

• odnětí svobody,
• domácí vězení,
• obecně prospěšné práce,
• propadnutí majetku,
• peněžitý trest,
• propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
• zákaz činnosti,
• zákaz pobytu,
• zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
• ztráta čestných titulů nebo vyznamenání,
• ztráta vojenské hodnosti,
• vyhoštění.

Nyní konkrétně k novinkám u jednotlivých druhů trestů

Trest odnětí svobody
 Zákon zvyšuje horní hranici základní výměry tohoto trestu. Dosud byla maximální hranice 15 let a 25 let či doživotí při ukládání výjimečného trestu. Nově je základní horní hranice trestu 20 let a v případě výjimečného trestu 30 let či doživotí.

Nový trestní zákoník také nově umožňuje uložit mírnější trest tzv. korunnímu svědkovi v případech, když tento pomůže zabránit organizované trestné činnosti nebo ji významně pomůže odhalit. V takovém případě mu soud může uložit trest odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby.
 

Další novinka se týká podmíněného odsouzení. Podle dříve platné úpravy mohl soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřesahujícího 2 roky. Pokud zároveň uložil dohled mohl soud podmíněně odložit i až tříletý trest odnětí svobody. Nyní se hranice pro oba typy podmíněného odsouzení (bez dohledu i s dohledem) sjednocuje na tři roky. Znamená to tedy to, že soud může podle nového trestního zákoníku podmíněně odložit i tříletý trest odnětí svobody, aniž by zároveň musel obviněnému ukládat dohled probačního úředníka.
 

Změna nastává i při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stále zůstává platit, že obviněný může být z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn po polovině trestu a v těch nejzávažnějších případech po dvou třetinách trestu. Nový trestní zákoník ale přináší i možnost propustit odsouzeného podmíněně z výkonu trestu ještě před uplynutím poloviny. Týká se to ale  jen trestných činů, za které zákon umožňuje uložit trest odnětí svobody na dobu nejvýše 5 let (zákon tyto trestné činy označuje jako přečiny), a to jen pokud se odsouzený bude ve výkonu trestu chovat vzorně. Odsouzený k tomu musí mít i souhlasné stanovisko ředitele věznice. Další novinkou při podmíněném propuštění je to, že soud musí při svém rozhodování zkoumat i to, zda odsouzený nastoupil sám a včas do výkonu trestu, zda nahradil újmu, kterou trestným činem způsobil, či zda se řádně podroboval ochranné léčbě, pokud mu byla uložena. Soud také nově může při podmíněném propuštění odsouzenému uložit, aby se v určitém vymezeném čase zdržoval ve svém bydlišti (tj. obdoba domácího vězení), může mu uložit i odpracovat obecně prospěšné práce v přiměřeném rozsahu 50 až 200 hodin či složit finanční částku na pomoc obětem trestné činnosti ve výši 2.000,- Kč až 10.000.000,- Kč.
 

Domácí vězení
 Trest domácího vězení může být uložen jen u přečinů, tedy u trestných činů se sazbou odnětí svobody do pěti let. Pachatel musí dát předem písemný slib, že se bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese.  Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí v době, kterou soud přesně vymezí, nebrání-li v tom odsouzenému důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění..

Pokud odsouzený poruší podmínky domácího vězení, soud nařídí místo domácího vězení náhradní trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku. Délku tohoto náhradního trestu stanoví soud už v rozsudku, takže odsouzený bude přesně vědět, co ho čeká, pokud podmínky domácího vězení poruší. Od 1.12.2011 došlo ke změně. Soud již nyní při ukládání trestu domácího vězení nestanovuje náhradní trest odnětí svobody. Teprve v případě, že odsouzený porušuje podmínky trestu domácího vězení, soud přeměnění zbytek nevykonaného trestu domácího vězení na nepodmíněný trest odnětí svobody tak, že za každý nevykonaný jeden den domácího vězení stanoví jeden den odnětí svobody.

Podle současných zpráv by měl být trest domácího vězení kontrolován technickými prostředky. Obviněný by měl mít u sebe zařízení (hovoří se jakýchsi náramcích), pomocí něhož bude moci být sledován. Jak to nakonec bude probíhat v praxi, to se teprve ukáže, zatím jsou domácí vězni kontrolování jen úředníky Probační a mediační služby ČR.

Obecně prospěšné práce
 Podle dříve  platného trestního zákona bylo možno uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin. Nový trestní zákoník horní hranici snižuje na 300 hodin. Na druhou stranu však dochází ke zpřísnění postihu pro případ, že odsouzený nevede řádný život nebo zaviněně nevykonává obecně prospěšné práce. Podle staré úpravy se v takovém případě za každé dvě neodpracované hodiny vyměřil jeden den nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle nové právní úpravy se  trest obecně prospěšných prací přeměňuje v poměru 1:1, tedy za každou jednu neodpracovanou hodinu jeden den trestu odnětí svobody. Do konce roku 2009 tedy mohl být trest obecně prospěšných prací přeměněn maximálně na 200 dnů odnětí svobody, podle nového trestního zákona to může být až 300 dnů odnětí svobody.

Propadnutí majetku
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Peněžitý trest
  Podle dříve  platného trestního zákona bylo možno  uložit peněžitý trest ve výměře 2.000,- až 5.000.000,- Kč. Nový trestní zákoník má stanovení výše peněžitého trestu konstruováno jinak. Podle nového trestního zákoníku soud stanoví tzv. denní sazbu v rozmezí 100,- Kč až 50.000,- Kč, a to podle možností (majetku a příjmů) obviněného. Zároveň rozhodne, kolik těchto denních sazeb bude muset obviněný zaplatit – nejméně 20, nejvíce 730. Znamená to tedy, že nejnižší peněžitý rest zůstane na částce 2.000,- Kč, horní hranice trestu se však posunuje na 36.500.000,- Kč.

Dochází i ke změně náhradního trestu odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí peněžitý trest podle současné úpravy, soud mu stanoví náhradní nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu až dvou let. Podle nové právní úpravy může soud od 1.1.2010 stanovit náhradní trest odnětí svobody na dobu až 4 let.

Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Zákaz činnosti
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Zákaz pobytu
 Podmínky uložení tohoto trestu zůstávají v podstatě stejné jako dříve, došlo však ke zdvojnásobení sazby tohoto trestu. Místo předchozí sazby jeden rok až pět let může soud  uložit zákaz pobytu na dobu jednoho roku až deseti let.

Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
 Jedná se o zcela nový druh trestu, který směřuje pravděpodobně především na agresivní účastníky sportovních (hlavně fotbalových) utkání. Tento trest může  být uložen na dobu až deseti let. Odsouzený po celou dobu tohoto trestu má zákaz vstupu na ty akce, které soud ve svém rozsudku stanoví. Odsouzený po celou dobu trestu musí spolupracovat s probačním úředníkem. Pokud to probační úředník bude považovat za vhodné, bude se muset odsouzený v době konání akce, kterou bude mít zakázanou, hlásit na příslušné policejní stanici.

Ztráta čestných titulů a vyznamenání
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Ztráta vojenské hodnosti
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Vyhoštění
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.

Podrobný popis systému trestů, účinného do konce roku 2009 najdete v článku Systém trestů.

 Pokud vás zajímá, jak se nový trestní zákoník projevil u osob, které byly odsouzeny ještě podle starého trestního zákona, přečtěte si článek Nový trestní zákoník – rušení a krácení trestů.

---

Sdílet na Facebooku

---