Nový trestní zákoník – tresty
Od 1. ledna 2010 vstoupí v účinnost úplně nový trestní zákoník (zákon číslo 40/2009 Sb.). Na tuto skutečnost samozřejmě musejí reagovat i naše stránky, a proto postupně přineseme přehled těch nejzásadnějších změn. V tomto článku se zaměříme na problematiku trestů.
Nový trestní zákoník zná všechny tresty tak, jak jsou obsaženy v současném trestním zákoně z roku 1961 a přidává k nim dva tresty nové. Konkrétně se jedná o trest domácího vězení a trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Celý systém trestů tedy vypadá takto (tresty jsou řazeny od nejpřísnějšího k nejmírnějšímu):
- odnětí svobody,
- domácí vězení,
- obecně prospěšné práce,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest,
- propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
- zákaz činnosti,
- zákaz pobytu,
- zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
- ztráta čestných titulů nebo vyznamenání,
- ztráta vojenské hodnosti,
- vyhoštění.
Nyní konkrétně k novinkám u jednotlivých druhů trestů
Trest odnětí svobody
Zákon zvyšuje horní hranici základní výměry tohoto trestu. Dosud byla maximální hranice 15 let a 25 let či doživotí při ukládání výjimečného trestu. Nově bude základní horní hranice trestu 20 let a v případě výjimečného trestu 30 let či doživotí.
Nový trestní zákoník také nově umožňuje uložit mírnější trest tzv. korunnímu svědkovi v případech, když tento pomůže zabránit organizované trestné činnosti nebo ji významně pomůže odhalit. V takovém případě mu soud může uložit trest odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby.
Další novinka se týká podmíněného odsouzení. Podle dosud platné úpravy mohl soud podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřesahujícího 2 roky. Pokud zároveň uložil dohled mohl soud podmíněně odložit i až tříletý trest odnětí svobody. Nyní se hranice pro oba typy podmíněného odsouzení (bez dohledu i s dohledem) sjednocuje na tři roky. Znamená to tedy to, že soud bude moci podmíněně odložit i tříletý trest odnětí svobody, aniž by zároveň musel obviněnému ukládat dohled probačního úředníka.
Změna nastane i při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stále zůstává platit, že obviněný může být z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn po polovině trestu a v těch nejzávažnějších případech po dvou třetinách trestu. Nový trestní zákoník ale přináší i možnost propustit odsouzeného podmíněně z výkonu trestu ještě před uplynutím poloviny. Bude se to ale týkat jen trestných činů, za které zákon umožňuje uložit trest odnětí svobody na dobu nejvýše 5 let (zákon tyto trestné činy označuje jako přečiny), a to jen pokud se odsouzený bude ve výkonu trestu chovat vzorně. Další novinkou při podmíněném propuštění je to, že soud bude muset při svém rozhodování zkoumat i to, zda odsouzený nastoupil sám a včas do výkonu trestu, zda nahradil újmu, kterou trestným činem způsobil, či zda se řádně podroboval ochranné léčbě, pokud mu byla uložena. Soud také nově bude moci při podmíněném propuštění odsouzenému uložit, aby se v určitém vymezeném čase zdržoval ve svém bydlišti (tj. obdoba domácího vězení), může mu uložit i odpracovat obecně prospěšné práce v přiměřeném rozsahu 50 až 200 hodin či složit finanční částku na pomoc obětem trestné činnosti ve výši 2.000,- Kč až 10.000.000,- Kč.
Domácí vězení
Trest domácího vězení bude moci být uložen jen u přečinů, tedy u trestných činů se sazbou odnětí svobody do pěti let. Pachatel bude muset dát předem písemný slib, že se bude ve stanovené době zdržovat na určené adrese. Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.
Pokud odsouzený poruší podmínky domácího vězení, soud nařídí místo domácího vězení náhradní trest odnětí svobody na dobu až jednoho roku. Délku tohoto náhradního trestu stanoví soud už v rozsudku, takže odsouzený bude přesně vědět, co ho čeká, pokud podmínky domácího vězení poruší.
Podle současných zpráv by měl být trest domácího vězení kontrolován technickými prostředky. Obviněný by měl mít u sebe zařízení (hovoří se jakýchsi náramcích), pomocí něhož bude moci být sledován. Jak to nakonec bude probíhat v praxi, to se teprve ukáže.
Obecně prospěšné práce
Podle současně platného trestního zákona lze uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře 50 až 400 hodin. Nový trestní zákoník horní hranici snižuje na 300 hodin. Na druhou stranu však dochází ke zpřísnění postihu pro případ, že odsouzený nevede řádný život nebo zaviněně nevykonává obecně prospěšné práce. Podle současné úpravy se v takovém případě za každé dvě neodpracované hodiny vyměří jeden den nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle nové právní úpravy se bude trest obecně prospěšných prací přeměňovat poměru 1:1, tedy za každou jednu neodpracovanou hodinu jeden den trestu odnětí svobody. V současnosti tedy může být trest obecně prospěšných prací přeměněn maximálně na 200 dnů odnětí svobody, podle nového trestního zákona to může být až 300 dnů odnětí svobody.
Propadnutí majetku
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Peněžitý trest
Podle současně platného trestního zákona lze uložit peněžitý trest ve výměře 2.000,- až 5.000.000,- Kč. Nový trestní zákoník má stanovení výše peněžitého trestu konstruováno jinak. Podle nového trestního zákoníku soud stanoví tzv. denní sazbu v rozmezí 100,- Kč až 50.000,- Kč, a to podle možností (majetku a příjmů) obviněného. Zároveň rozhodne, kolik těchto denních sazeb bude muset obviněný zaplatit – nejméně 20, nejvíce 730. Znamená to tedy, že nejnižší peněžitý rest zůstane na částce 2.000,- Kč, horní hranice trestu se však posunuje na 36.500.000,- Kč.
Dochází i ke změně náhradního trestu odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí peněžitý trest podle současné úpravy, soud mu stanoví náhradní nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu až dvou let. Podle nové právní úpravy bude soud moci od 1.1.2010 stanovit náhradní trest odnětí svobody na dobu až 4 let.
Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Zákaz činnosti
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Zákaz pobytu
Podmínky uložení tohoto trestu zůstávají v podstatě stejné jako doposud, došlo však ke zdvojnásobení sazby tohoto trestu. Místo současné sazby jeden rok až pět let bude soud moci uložit zákaz pobytu na dobu jednoho roku až deseti let.
Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
Jedná se o zcela nový druh trestu, který směřuje pravděpodobně především na agresivní účastníky sportovních (hlavně fotbalových) utkání. Tento trest bude moci být uložen na dobu až deseti let. Odsouzený po celou dobu tohoto trestu bude mít zákaz vstupu na ty akce, které soud v e svém rozsudku stanoví. Odsouzený po celou dobu trestu bude muset spolupracovat s probačním úředníkem. Pokud to probační úředník bude považovat za vhodné, bude se muset odsouzený v době konání akce, kterou bude mít zakázanou, hlásit na příslušné policejní stanici.
Ztráta čestných titulů a vyznamenání
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Ztráta vojenské hodnosti
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Vyhoštění
U tohoto druhu trestu nedochází k žádným významným změnám.
Podrobný popis systému trestů, účinného do konce roku 2009 najdete v článku Systém trestů.
Pokud vás zajímá, jak se nový trestní zákoník projeví u osob, které byly odsouzeny ještě podle starého trestního zákona, přečtěte si článek Nový trestní zákoník – rušení a krácení trestů.
© 2010, www.trestni-rizeni.com. Všechna práva vyhrazena. Informace z tohoto článku lze použít pouze s uvedením odkazu na stránky www.trestni-rizeni.com

