Nový trestní zákoník – rušení a krácení trestů


Od 1. ledna 2010 je účinný nový trestní zákoník – zákon číslo 40/2009 Sb. V souvislosti s tím soudy již od 1. ledna rozhodují o rušení a krácení trestů, které byly uloženy ještě za účinnosti starého trestního zákona. Z tohoto důvodu se nyní množí dotazy jednotlivých odsouzených, zda se tato „amnestie“ vztahuje i na ně. Podívejme se proto na tuto problematiku trochu podrobněji.

Především je třeba říci, že se nejedná o amnestii. Amnestie je vlastně hromadná milost udělovaná prezidentem republiky určité skupině obviněných a odsouzených. V daném případě ale prezident s touto záležitostí nemá vůbec nic společného. 

Nový trestní zákoník v § 419 říká, že trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.

O které konkrétní trestné činy se jedná: V praxi jde především o dva trestné činy – řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d  starého trestního zákona a krádež podle § 247 odst. 1 písm. e) starého trestního zákona. Patří sem i některé další trestné činy, např. pytláctví, pokud škoda nedosáhne 5.000,- Kč nebo nedovolená výroba lihu. To jsou však případy jen okrajové, které téměř nebyly souzeny.

Začneme tedy trestným činem řízení bez řidičského oprávnění podle § 180d starého trestního zákona. Ten říkal, že potrestán bude ten, kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, tedy podle silničního zákona. To se v podstatě vztahovalo na 4 typy případů:

  1. pachatel vůbec nevlastnil řidičské oprávnění – jeho jednání bylo posouzeno jako samostatný trestný čin dle § 180d trestního zákona. Takové jednání podle nového trestního zákoníku není trestné a nyní bude postihováno pouze jako přestupek. Pokud někdo byl odsouzen jen za tento trestný čin, rozhodne soud o tom, že odsouzený zbytek trestu nevykoná, tedy v podstatě dojde ke zrušení trestu.
  2. pachatel byl držitelem řidičského oprávnění, ale o toto přišel, protože dosáhl 12 bodů  – takové jednání bylo posuzováno jako samostatný trestný čin dle § 180d trestního zákona. Po účinnosti nového trestního zákoníku se soudy zpočátku nemohly shodnout, zda takové jednání je trestným činem nebo jen přestupkem. Nakonec do věci zasáhl nejvyšší soud a konstatoval, že i „vybodovaný“  řidič se dopouští trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Toto jednání tedy i po účinnosti nového trestního zákoníku zůstává trestným činem a trest uložený podle starého trestního zákona se tedy neruší ani nezkracuje.
  3. pachatel byl držitelem řidičského oprávnění, ale to mu bylo rozhodnutím příslušného úřadu odňato, např. ze zdravotních důvodů. Takové jednání bylo posuzováno jako trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d  starého trestního zákona. Podle nového trestního zákoníku je řízení v takovém případě stále trestné, a to jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Pokud tedy někdo byl za podobné jednání odsouzen podle starého trestního zákona, nic se pro něj nemění, neboť jeho čin i nadále zůstává trestným.
  4. a konečně nejčastější případ: pachatel řídil v době, kdy měl soudem nebo jiným úřadem uložen zákaz řízení motorových vozidel (přičemž je jedno, jestli předtím řidičský průkaz vlastnil či nikoliv). V takovém případ jeho jednání bylo podle starého zákona posuzováno jako dva trestné činy. Jednak šlo o řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění dle § 180d trestního zákona a jednak o maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona. Bohužel i v tomto bodě bylo rozhodování soudů nejednotné. Část soudů vycházela z výkladu, že takový čin je trestný i nadále, byť pouze jako jeden trestný čin (§337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku), takže není důvod k tomu, aby se osobám za takové jednání odsouzeným rušil trest. Jiné soudy ale tresty v takových případech poměrně zkracovaly. Nakonec ve věci zaujal stanovisko Nejvyšší soud ČR, který konstatoval, že v takových případech je třeba tresty uložené podle starého trestního zákona vždy přiměřeně zkrátit.


 * * *

Podobně složité je to i s trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) trestního zákona. Podle tohoto ustanovení byl trestně odpovědný ten, kdo kradl přesto, že byl v posledních třech letech odsouzen nebo mu v posledních třech letech skončil uložený trest za trestný čin krádeže jakéhokoliv typu případně za trestný čin loupeže. V takových případech vůbec nebyla důležitá výše škody, v podstatě stačilo ukrást krabici vína za 30 korun. Nový trestní zákoník stanoví, že pachatel musí být v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán za skutek spočívající v tom, že si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a

  • a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
  • b) čin spáchá vloupáním,
  • c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
  • d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
  • e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob.

 Všimněte si, že  tomto výčtu není uvedeno, že trestný je ten, kdo byl v posledních třech letech odsouzen za skutek spočívající v tom, že kradl, přesto, že byl v posledních třech letech odsouzen nebo skutek posouzený jako loupež.

Vidím, že se do toho zamotávám, tak to vysvětlím na příkladu:

  1. Pachatel byl poprvé odsouzen za to, že ukradl věc v hodnotě 10.000,- Kč Bylo to posouzeno jako krádež podle § 247 odst. 1 písm. a) trestního zákona.
  2. Po dvou letech ukradl v krámě čokoládu za 30 Kč a bylo to posouzeno jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) trestního zákona, protože byl v posledních třech letech za krádež odsouzen.
  3. Za další dva roky (tedy za 4 roky od prvního odsouzení dostal znovu chuť na čokoládu a opět kradl. Znovu to bylo posouzeno jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) starého trestního zákona, protože od prvního odsouzení za krádež sice už uběhly 4 roky, ale od druhého odsouzení za krádež ještě neuběhly 3 roky. 

Podle nového trestního zákoníku případ popsaný v bodě 2 stále bude trestným činem (205 odst. 2), a to dokonce přísněji trestným (horní hranice trestu odnětí svobody se ze dvou let zvedla na tři roky). Případ popsaný v bodě 3. už ale trestným činem nebude, protože pachatel v posledních třech letech nebyl odsouzen za „pořádnou“ krádež, ale jen za krádež drobnou opakovanou. Pokud tedy pachatel byl podle starého trestního zákona odsouzen za takový případ, bude se jeho trest rušit. Pokud mu trest byl uložen za takové jednání a ještě za jiný trestný čin, bude mu trest přiměřeně zkrácen.

Vím, že je to složité, třeba to pochopíte z porovnání ustanovení starého a nového zákona:

§ 247 starého trestního zákona 

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, 
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.


§ 205 nového trestního zákoníku

(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

* * *

Je to problematika značně složitá a těžko vysvětlitelná tak, aby ji pochopil laik. Pokud se v tom nevyznáte, nezoufejte. Jestliže u vás bude důvod ke zrušení nebo ke zkrácení trestu, soudy o tom rozhodnou z úřední povinnosti, takže se o všem včas dovíte.


* * *



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: