Novela trestního řádu číslo 150/2011 Sb.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


Implementace rámcového rozhodnutí do právního řádu v České republice vyžaduje novelu zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Návrh novely zákona o Policii České republiky, který je obsažen v první části, je ve srovnání s návrhem na změnu trestního řádu poměrně stručný. Je tomu tak především z toho důvodu, že problematika zpracování informací, včetně osobních údajů, je na rozdíl od trestního řádu, již v zákoně o Policii České republiky obsažena, konkrétně je jí věnována celá hlava X, § 60 – § 88. V době, kdy byl Ministerstvem vnitra připravován návrh nového zákona o Policii České republiky, který byl v roce 2008 vydán pod č. 273, se zástupci Ministerstva vnitra za Českou republiku účastnili jednání pracovní skupiny Rady, na kterých byl projednáván návrh rámcového rozhodnutí. Tak bylo možné některá ustanovení, o kterých bylo zřejmé, že budou v konečném znění rámcového rozhodnutí obsažena, již promítnout do návrhu zákona o Policii České republiky. Nestalo se tak u všech ustanovení a z tohoto důvodu je součástí předkládaného návrhu i návrh na změnu zákona o Policii České republiky.

Naopak některá ustanovení zákona o Policii České republiky, která se týkají ochrany osobních údajů, jsou z povahy věci širší než pravidla stanovená rámcovým rozhodnutím. Proto obsahuje nově navržený § 80a odkaz na plnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie o policejní spolupráci, který je speciální vůči některým obecným pravidlům (například vůči ustanovení o souhlasu se změnou účelu zpracování předaných údajů podle již platného § 80 odst. 5 zákona o Policii České republiky).

Zákon o Policii České republiky používá jak při formulaci obecných ustanovení, tak při implementaci předmětného rámcového rozhodnutí, zavedené pojmy českého práva. Pokud tedy například dosavadní text § 83 odst. 2 stanoví povinnost opravy, likvidace nebo blokování „nepravdivých nebo nepřesných“ osobních údajů, jde o tytéž údaje, které článek 18 rámcového rozhodnutí nazývá údaji „nesprávnými, neúplnými nebo neaktuálními“. Na zpracování osobních údajů se v tomto ohledu vztahují také § 20 a 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, přičemž povinnosti může subjekt údajů vymáhat i stížností podanou k Úřadu pro ochranu osobních údajů podle § 29 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

Do zákona o Policii České republiky by měla být včleněna obecná ustanovení s tím, že podrobnosti budou uvedeny ve vnitřních předpisech, které jsou ze zákona pro příslušníky bezpečnostních sborů závazné. Jedná se o realizaci výslovného zákonného zmocnění, in concreto ustanovení § 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů: „služební předpis stanoví zejména rozsah oprávnění příslušníků, kteří řídí výkon služby dalších příslušníků, dávat podřízeným příslušníkům rozkazy k výkonu služby.“. Policie tak bude ex lege disponovat určitými oprávnění či povinnostmi, přičemž konkretizace tohoto zákonného zmocnění bude provedena vnitřními předpisy. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů. Naopak příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by zřejmě spáchal trestný čin. Tento princip je již v platném znění zákona o Policii České republiky uplatněn např. v ustanovení § 80 odst. 1 písm. a), § 80 odst. 6 písm. a) nebo v § 84 odst. 1. Porušení vnitřních předpisů může být postiženo též jako kázeňský přestupek, pokud určitá povinnost nebude uložena rozkazem. V takovém případě by přicházela v úvahu i trestní odpovědnost za trestný čin neuposlechnutí rozkazu (úmyslně nebo z nedbalosti), který je obsažen v ustanovení § 399 trestního zákoníku. Povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích. Proto ukládání povinností formou vnitřních předpisů a rozkazů má v případě příslušníků bezpečnostních sborů jednoznačnou oporu v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Obdobně zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, neboť právě tento zákon upravuje služební poměr příslušníků vojenské policie, mezi základní povinnosti vojáka, v tomto případě vojáka zařazeného do vojenské policie řadí povinnost důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených.

Tato varianta implementace je zvolena především s ohledem na skutečnost, že nedávno byly nebo v brzké době budou přijaty další dokumenty obsahující úpravu problematiky ochrany osobních údajů, které bude třeba implementovat a pokud by byla podrobná úprava této oblasti provedena přímo v zákoně, byla při každé takovéto změně nutná změna zákona (srov. např. rozhodnutí 2008/633/SVV o přístupu do Vízového informačního systému, rozhodnutí 2009/917/SVV o používání informačních technologií pro celní účely, rozhodnutí  2006/960/SVV o zjednodušení předávání informací, „prümská“ rozhodnutí 2008/615/SVV a 2008/616/SVV, rozhodnutí 2009/371/SVV o Europolu nebo připravovanou úpravu přístupu do Eurodacu nebo evropského systému jmenné evidence cestujících). Evropská unie se zároveň netají ve Stockholmském programu ambicemi dále rozvíjet úpravu ochrany osobních údajů. Implementace provedená ve všech detailech zákonem by tedy vyžadovala terminologické a legislativní rozlišení jednotlivých druhů spolupráce, resp. jednotlivých „druhů“ osobních údajů (v závislosti na implementovaném instrumentu – např. „osobní údaj z Vízového informačního systému “, „obecný evropský osobní údaj“ apod.), přestože se povaha policejní práce v těchto případech v zásadě neliší a rozdílné jsou pouze nahodilé jednotlivé podmínky (např. povaha relevantní trestné činnosti, druh informačního systému apod.).

Jako příklad může sloužit nedávno vydaný závazný pokyn policejního prezidenta č. 126/2010 o výměně operativních a jiných informací s donucovacími orgány členských států Evropské unie, který ve svém čl. 1 jednoznačně stanoví, že „upravuje postup útvarů a organizačních článků policie při výměně operativních a jiných informací s donucovacími orgány členských států Evropské unie … dle rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie“. Tím, že příslušný zákon i vnitřní předpis současně odkazují na příslušné předpisy EU, je zajištěna dohledatelnost právní opory i význam příslušného předpisu EU a vnitřního předpisu pro činnost adresáta právní normy.



Líbí se vám naše stránky? Podělte se o ně s kamarády.
Sdílet na Facebooku  Sdílet na Facebooku
pridej.cz

Máte trestněprávní problém a naše články vám na něj nedaly odpověď? Zkuste se podívat i na naše fórum otázek a odpovědí. Na otázky laiků odpovídají odborníci srozumitelným způsobem. Fórum již obsahuje několik  tisíc příspěvků, které ale jsou tematicky rozděleny do skupin, takže si snadno můžete nalézt tu svou. A pokud mezi již napsanými příspěvky nenajdete odpověď na své otázky, napište je a my vám odpovíme. Na fórum pokračujte kliknutím sem.


Náhodné příspěvky: